Polský dluh je pod průměrem EU, země chystá investice do energetiky
Veřejný dluh Polska dosáhl podle metodiky Eurostatu v polovině letošního roku úrovně 48,4 % hrubého domácího produktu. Polsko tak má desátý nejnižší veřejný dluh mezi zeměmi EU (Česko je na devátém místě). Polský veřejný dluh je výrazně nižší než průměrná výše veřejného dluhu v EU (83,7 % HDP) i v eurozóně (91,3 % HDP). V nejbližších letech se očekává nárůst kvůli nákupům zbraní a investicím do energetické transformace. Polský energetický sektor nabízí reálné příležitosti pro české dodavatele.
Ilustrační foto: Shutterstock
Podle aktuálních údajů Eurostatu vzrostl během druhého čtvrtletí veřejný dluh o 49,3 miliardy zlotých (+3,2 %) a od konce roku 2022 o 69 miliard zlotých (+4,6 %). Podle údajů polského Ministerstva financí dosáhl ve sledovaném období veřejný dluh 38 % HDP a nominálně 1,241 bilionu zlotých.
MIMOROZPOČTOVÉ FONDY
Rozdíl mezi výší veřejného dluhu podle metodiky EU a polské národní metodiky tvoří hospodaření mimorozpočtových fondů řízených polskou státní rozvojovou bankou (Bank Gospodarstwa Krajowego – BGK) a státních firem. BGK byla založena v roce 1924, podporuje rozvoj polského průmyslu a jeho konkurenceschopnost. BGK financuje největší infrastrukturní investiční projekty, podporuje činnost polských firem na domácím i mezinárodním trhu.
Současný rozdíl ve výši veřejného dluhu podle polské národní metodiky a metodiky EU dosahuje téměř 340 miliard zlotých. Na tom se nejvíce podílejí dluhy následujících mimorozpočtových fondů v BGK – Fond reakce na covid-19, Polský rozvojový fond, Národní silniční fond, Fond na podporu ozbrojených sil, Fond pomoci, a také dluhy státních firem.
DOMÁCÍ I ZAHRANIČNÍ VĚŘITELÉ
Držiteli polského veřejného dluhu byli domácí bankovní sektor (44,9 %), zahraniční investoři (34,7 %) a domácí nebankovní sektor (20,4 %). Podíl veřejného dluhu denominovaného ve zlotých činil 75,5 %, v eurech 20,8 % a v amerických dolarech 2,9 %. Na polském veřejném dluhu se podílela centrální vláda (94 %), zbytek představuje dluh místních samospráv. V nejbližších letech se očekává zvýšení veřejného dluhu Polska vzhledem uzavřeným a oznámeným zbrojním kontraktům s USA a Jižní Koreou (například stíhačky, tanky, houfnice, bojová vozidla pěchoty) či nákladům investic do energetické transformace.
Část ekonomů hovoří o nekontrolovaném nárůstu dluhu centrální vlády. Podle většiny ekonomů však neexistují důvody pro znepokojení a polský veřejný dluh je jedním z nižších v EU v poměru k HDP. Zároveň je veřejný dluh bezpečně pod hranicí 60 % HDP, což je nejvyšší povolená hranice veřejného dluhu k HDP podle Maastrichtských kritérií.
DISTRIBUCE, JÁDRO, BIOPLYN
Vzhledem k plánovaným investicím v Polsku mají české firmy reálnou šanci především v energetickém sektoru. Polsko zatím spoléhá na starou distribuční soustavu, která je v malé míře modernizována připojenými obnovitelnými zdroji energie (OZE). Velké příležitosti nabízí také jaderná energetika, v zemi se připravuje výstavba 2-3 velkých jaderných elektráren. Zároveň se připravuje výstavba několika desítek malých modulárních jaderných reaktorů (SMR). Ty mají postupně nahradit menší uhelné a plynové bloky.
Velký potenciál nabízí rovněž bioplyn. Podle polských průmyslových organizací je země na pokraji bioplynového boomu. V příslušném zákoně již došlo ke klíčovým změnám, které mají usnadnit realizaci investic. V současné době je v Polsku méně než 400 bioplynových stanic, což je až 24x méně než v sousedním Německu (více než 9 tisíc). Bioplynové stanice se stávají alternativou ke zdrojům energie spalujícím fosilní paliva a samotný bioplyn lze využít k výrobě elektřiny a tepla v kogeneračních systémech.
Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko nemovitosti
Jan Dvořák, Salutem Fund
?
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.