Zlevňování pohonných hmot v Česku brzdí. Hrozí vzestup cen, až ke 45 korunám za litr, pokud se střet mezi Izraelem a Hamásem rozšíří

Průměrná cena pohonných hmot v Česku dále klesá, tempo zlevňování se však snižuje. Za poslední týden zlevnil benzín natural o 21 haléřů na 38,85 koruny. O čtrnáct haléřů na litr zlevnila nafta. Za litr nafty teď řidiči dají průměrně 39,41 Kč. Vyplývá to to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Po předchozím několikaměsíčním zdražování klesají průměrné ceny pohonných hmot pátý týden v řadě.

V příštích sedmi dnech benzín zlevní, a to v rozsahu kolem 20 haléřů na litr, zatímco nafta z důvodu začínající topné sezóny zlevní méně, zhruba o 10 haléřů na litr. S nastupující topnou sezonou totiž stoupá poptávka po topné naftě, používané v průmyslu.

Důvodem zpomalení cenového poklesu u českých čerpacích stanic je pokračující napjatá situace na Blízkém východě. Konflikt mezi Izraelem a Hamásem se může kdykoli zásadně vyhrotit. Zatím ale trhy vývoj po 7. říjnu, kdy došlo k vpádu Hamásu do Izraele, spíše zklidnil. Kalkulovaly totiž s razantnější odvetou Izraele, v podobě rozsáhlé pozemní invaze do Gazy, která se však zatím nekoná. To pomáhá udržet cenu ropy Brent pod úrovní 90 dolarů za barel, takže ceny pohonných hmot v Česku mohou mírně nadále klesat. A to i přesto, že koruna zůstává stále poměrně slabá koruna vůči dolaru.

Ropa a ropná paliva nyní mohou výrazněji zdražit, pokud se blízkovýchodní střet mezi palestinským Hamásem a Izraelem rozšíří a potenciálně zahrne i Írán, tedy klíčového světového producenta a vývozce ropy, a také Spojené státy. Sám Izrael příliš ropy netěží, avšak zapojení Íránu by ceny ropy výrazněji zvýšilo. Zapojení Teheránu by mohlo vést k odezvě ze strany Spojených států, které v blízkovýchodní oblasti v říjnu zvýšily svoji vojenskou přítomnost. Zatím zjevně zejména za účelem odstrašení. Je možné, že toto odstrašení zapůsobilo, což ale opět pomáhá držet cenu ropy pod 90 dolary za barel, takže díky tomu pak i dále zlevňují pohonné hmoty v ČR.

Ropa Brent může výrazně zdražit – ze současné úrovně kolem 85 dolarů za barel až citelněji nad úroveň 100 dolarů za barel – zejména právě v případě rozšíření současného střetu. V krajním případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost…

Jenže Teherán by mohl podniknout odvetu. Třeba útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii, v masivnějším měřítku než roku 2019, nebo blokací Hormuzské úžiny, která slouží k vývozu podstatné části arabské ropy a ropných paliv, zhruba pětiny celkového světového vývozu. To by cenu ropy potenciálně vyhnalo hodně nahoru. A tím pádem i cenu benzínu či nafty v Česku. Potenciálně až k úrovni 45 korun za litr.

I pokud by ale Spojené státy přikročily nikoli k útoku na Írán, ale jen ke striktnějšímu vynucování embarga na vývoz íránské ropy, může se cena barelu ropy Brent snadno dostat nad úroveň 100 dolarů. USA nyní přivírají oči nad vývozem íránské ropy, neboť tento vývoz stlačuje světovou cenu ropy a jde tak proti zájmu Ruska. Zpřísnění postoje Washingtonu vůči Teheránu se tak hodí Rusku, neboť zvýší cenu ropy a přihraje Kremlu další peníze na válčení na Ukrajině.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na facebooku