Dopad napětí na Blízkém východě na českou ekonomiku

Konflikt v Gaze je další nejistou proměnnou, která může negativně dopadnout na Česko. Předpokládané oživení by pak v nejbližších kvartálech mohlo být pomalejší, než v tuto chvíli očekáváme (-0,1 % q/q v Q3 2023 a +0,3 % q/q v Q4 2023). Toto jsou tři základní kanály, kterými se nakonec nákaza může šířit z Blízkého východu až do české ekonomiky.

Na prvním místě jde o vyšší ceny ropy a možná také zemního plynu. Jak jsme v tomto týdnu upozorňovali, napětí na trhu s ropou přiživil zejména strach z další eskalace konfliktu směr Írán. Pokud by byly ve hře sankce USA vůči Íránu, ropa by mohla zdražit výrazněji a propsalo by se to se zpožděním do vyšších cen u českých čerpacích stanic. I tak by to s vysokou pravděpodobností nezabránilo výraznému poklesu inflace v Česku na začátku příštího roku. Na druhou stranu by vyšší ceny pohonných hmot mohly působit psychologicky na spotřebitele jako určitá “brzda” bránící pozvolnému rozjezdu spotřeby.

Za druhé, konflikt v Gaze je vedle ruské invaze na Ukrajinu druhým “velkým konfliktem”, který může i v příštím roce udržovat nekomfortně vysoko geopolitické napětí. Fenomén “odkládání investic”, který nyní tlumí globální poptávku po průmyslovém zboží a negativně dopadá na české vývozy může být v takovém případě výraznější a delší, než v tuto chvíli předpokládáme (sázíme na globální průmyslový útlum v délce 6-9 měsíců).

A za třetí, další konflikt, ve kterém se finančně budou angažovat Spojené Státy může vytvořit v případě výraznější eskalace dodatečný tlak na americké veřejné finance. To by se odrazilo na vyšších amerických tržních výnosech - ostatně včera americký desetiletý výnos dosáhl poprvé za posledních šestnáct let mety 5 %. A dražší dolar vždy funguje jako “studená sprcha” nejen na americkou, ale v zásadě na globální poptávku. To by opět nebyla dobrá zpráva zejména pro české exporty.