Rada vyzvala k řešení dopadů nejistého zaměstnání na duševní zdraví zaměstnanců a ochraně OSVČ

V pondělí 9. října se v Lucemburku uskutečnilo zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), které se zaměřilo na řešení dopadů nových technologií na pracovníky, tvorbu rámcových podmínek pro sociální ekonomiku a posílení evropských systémů sociální ochrany. Českou republiku zastupoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Ministři v první části jednání vedli rozpravu o dopadu nových technologií na pracovní sílu a spravedlivém přechodu na digitální technologie. Ministři zdůraznili zejména potřebu překonat digitální propast skrze vzdělávání občanů, s důrazem na nejzranitelnější skupiny, aby byli schopni reagovat na rychlý vývoj na trhu práce v kontextu technologické transformace. Rovněž zmínili důležitost zvážení příležitostí a rizik souvisejících s umělou inteligencí a digitalizací, včetně algoritmického řízení. V tomto kontextu musí být digitální transformace spravedlivá, inkluzivní a musí respektovat práva pracovníků. O výzvách v oblasti digitalizace hovořil ministr Jurečka během bilaterálního jednání s irským ministrem Nealem Richmondem.

V průběhu zasedání byla v rámci evropského semestru představena klíčová poselství týkající se zaměstnanosti a sociálních výzev definovaná Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu. Ministři také přijali hlavní směry zaměstnanosti, které byly upraveny tak, aby zohledňovaly celounijní a národní cíle pro rok 2030. Týkají se zejména rozvoje koordinované strategie zaměstnanosti, podpory kvalifikace pracovníků a sociální spravedlnosti či schopnosti reagovat na hospodářské změny.

Ministři také dospěli k politické dohodě ohledně doporučení k vypracování rámcových podmínek sociální ekonomiky s cílem podpory sociálního začlenění a přístupu na trh práce. Dle zástupců členských států by měl být rovněž usnadněn přístup k veřejnému i soukromému financování subjektům sociální ekonomiky s co nejlepším využitím fondů EU.

„Subjekty sociální ekonomiky jako jsou neziskové organizace, družstva a sociální podniky, řeší některé z největších výzev, kterým čelí naše společnost zejména v oblasti pracovní a sociální integrace a sociální soudržnosti. Přesto můžeme udělat mnohem více pro podporu dalšího rozvoje sociální ekonomiky v našich členských státech i v celé EU. Musíme využít obrovský potenciál, který sociální ekonomika má, abychom lépe reagovali na sociální a environmentální výzvy, kterým všichni čelíme, a zajistili, že nikdo nezůstane pozadu.“
Yolanda Díaz Perez, španělská ministryně práce a sociální ekonomiky

Rada rovněž schválila vůbec první soubor závěrů týkajících se problematiky nejistoty zaměstnání a jejích dopadů na duševní zdraví zaměstnanců. V důsledku nejistého zaměstnání či nízkého příjmu se v loňském roce v EU potýkalo 27 % pracovníků s projevy deprese a úzkostmi. Dle Evropské komise jsou největšímu tlaku v souvislosti s nejistou prací vystaveny nejvíce ženy, mladí lidé a migranti. Rada proto vyzvala členské státy k posílení veřejných systémů zaměřených na ochranu duševního zdraví v zaměstnání a prevenci psychosociálních rizik na pracovištích. Dále byly přijaty závěry k zajištění rovného přístupu Romů k přiměřenému a desegregovanému bydlení, které si kladou za cíl vyřešit problémy, se kterými se Romové potýkají na trhu bydlení, do roku 2030.

V rámci provádění evropského pilíře sociálních práv ministři schválili závěry o prohloubení sociální ochrany osob samostatně výdělečně činných. Zajištění sociální ochrany OSVČ začalo nabývat na významu v souvislosti s nástupem nových způsobů práce, například formou home office. Závěry zdůrazňují především nutnost zlepšení přístupu k nemocenské a dávkám v nezaměstnanosti. „Osoby samostatně výdělečně činné jsou klíčovými aktéry evropské ekonomiky a jejích inovací. Musíme proto zajistit a zlepšit jejich sociální ochranu v celé Evropě, abychom jim zajistili důstojné pracovní a životní podmínky,“ uvedl španělský ministr sociálního zabezpečení José Luis Escrivá.