Předvolební snižování úrokových sazeb bude v Polsku pokračovat (Ranní zpráva z finančního trhu)

Polská centrální banka dnes podle nás sníží úrokové sazby o 50 bb, poté co v září překvapivě klesly o 75 bb. Vliv by na to znovu měly mít blížící se parlamentní volby. Vývoj inflace, ekonomiky a trhu práce však tak výrazné uvolnění měnové politiky podle nás neopodstatňuje a po skončení voleb tak čekáme po delší dobu stabilitu sazeb. Z hlediska ekonomických dat budou dnes sledována především ta z USA. Měsíční předstihové indikátory by měly ukázat na odolnost americké ekonomiky a přetrvávající sílu tamního trhu práce.

Americká ekonomika zůstává odolná

Polská centrální banka by před blížícími se parlamentními volbami dnes měla opět snížit úrokové sazby. Volby se v Polsku konají 15. října. Již minulé překvapivě výrazné snížení úrokových sazeb o 75 bb (oproti očekávaným -25 bb), ke kterému došlo začátkem září, s sebou přineslo spekulace o tom, že se jedná o součást předvolební kampaně. Zmiňovány v této souvislosti jsou především silné vazby guvernéra Glapinského na vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS). Dnešní zasedání je poslední před zmíněnými volbami a očekáváme tak další snížení sazeb, konkrétně o 50 bb. Analytický konsensus však čeká snížení o 25 bb, zatímco trh zaceňuje pokles sazeb mezi 25 a 50 bb. K námi očekávanému výraznějšímu poklesu úrokových sazeb by podle nás mohlo přispět také nedávné zmírnění inflace. Ta se v meziročním vyjádření dostala v září na 8,2 % po srpnových 10,1 % a poprvé od února 2022 tak klesla do jednociferného teritoria. Ačkoliv ústup inflace může být pro polské centrální bankéře záminkou pro vysvětlení dalšího výrazného snížení úrokových sazeb, samotná její výše, síla tamní ekonomiky a trhu práce podle našeho hodnocení takto rychlý pokles neopodstatňují. To je důvodem proč si myslíme, že po skončení parlamentních voleb následně úrokové sazby v Polsku zůstanou nějakou dobu beze změny. Aktuálně odhadujeme, že by to mělo být nejméně do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Výraznějšímu snížení sazeb o více než 50 bb na dnešním zasedání by pak měly bránit obavy ohledně oslabení zlotého, ke kterému došlo po posledním překvapivě silném zářijovém poklesu. To pak odstartovalo vlnu oslabení v celém středoevropském regionu, včetně české koruny.

Z globálních dat budou sledovány především americké tovární objednávky, tamní ISM ze služeb a ADP report. Hodnota továrních objednávek bez běžně volatilních objednávek dopravních prostředků se podle očekávání trhu v srpnu nadále zvyšovala, i když pomalejším tempem. V případě ISM indexu ze služeb očekáváme jeho setrvání vysoko nad 50 b. Předstihové indikátory by tak měly nadále ukazovat na robustnost tamní ekonomiky a pravděpodobné zrychlení jejího mezičtvrtletního růstu v Q3. Silný v USA zůstává trh práce, což by měl potvrdit jak dnešní ADP report ze soukromého sektoru, tak i oficiální čísla zaměstnanosti z nezemědělského sektoru, která budou zveřejněna v pátek.

Vyšší sazby Fedu přetrvají po delší dobu

Prezident atlantského Fedu Raphael Bostic řekl, že úrokové sazby v USA pravděpodobně zůstanou na vyšších úrovních po delší dobu. Uvedl, že aktuálně nevnímá bezprostřední potřebu sazby dále zvýšit, stejně tak ale ani nevidí důvod k jejich snížení. Stabilita úrokových sazeb na současných úrovních po delší dobu je podle něj receptem, jak zajistit návrat inflace na dvouprocentní cíl. Zmínil rovněž obavu z předčasného snížení sazeb. Tyto komentáře však nikterak nevybočují z toho, co Raphael Bostic v poslední době říká, když patří k holubičí polovině představitelů Fedu. Centrální banka si teď podle něj může dovolit vyčkávat, a to i díky poklesu inflace, díky čemuž jsou nyní úrokové sazby v reálném vyjádření více restriktivní.

Podle šéfky clevelandského Fedu Loretty Mester, by letos mělo dojít k ještě jednomu zvýšení. Také ona ale říká, že následně by americké sazby měly zůstat vyšší po delší dobu. Zdali k dalšímu zvýšení úrokových sazeb nakonec dojde bude však podle Loretty Mester záviset především na zveřejněných datech o stavu ekonomiky a vývoji inflace.

Včerejšek nenabídl události a ekonomická data, které by hýbaly finančními trhy. Hlavní měnový kurz eura k americkému dolaru tak zůstal po většinu dne v podstatě beze změny, když osciloval v úzkém pásmu kolem 1,047 USD/EUR. Výše zmíněná vyjádření centrálních bankéřů neměla na trhy významný vliv. Ty nyní pro listopadové zasedání zaceňují zhruba 30% šanci na další zvýšení sazeb, v případě toho prosincového pak přibližně 50% šanci. Ke konci evropského obchodování dolar jen dočasně mírně posílil pod vlivem oproti očekávání vyššímu počtu volných pracovních míst (JOLTS) za srpen. Ve středoevropském regionu převládalo spíše technické obchodování. Zatímco česká koruna a polský zlotý mírně oslabily o zhruba 0,3 %, maďarský forint naopak zůstal zhruba beze změny.