Školství dostane ze státního rozpočtu o 4 mld. víc než letos

Praha, 3. října 2023 – Rozpočet pro resort školství bude v roce 2024 o cca 4 miliardy vyšší než v letošním roce. Navýšení zohledňuje závazek růstu učitelských platů. Celkový počet učitelů a dalších pedagogických pracovníků v českém vzdělávacím systému by ale do budoucna už růst neměl.

Pro rok 2024 se pro resort školství počítá s částkou 269 mld. korun, což je o 1,49 % více než v letošním roce. To vše za situace, kdy ekonomika stagnuje a je nutné snížit deficit státního rozpočtu a většina resortů bude pracovat se stejným nebo dokonce s výrazně nižším rozpočtem. Vláda tak dostála svému závazku, že investice do vzdělávání jsou jednou z jejích priorit. „ Přestože návrh rozpočtu původně počítal s daleko nižší částkou, podařilo se během čtyř měsíců vyjednat pro resort školství navýšení této částky, a to o 3,9 mld. korun ve srovnání s rozpočtem letošního roku. Přesto se i ve školství musí v rámci konsolidačního balíčku hledat úspory,“ říká Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Na platy učitelů bude z rozpočtu v souladu s přijatou novelou zákona o pedagogických pracovních vyčleněna taková částka, aby celková výše finančních prostředků na jejich platy odpovídala v měsíčním průměru na jeden úvazek nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy, přičemž platovou základnu bude stejně jako v případě platů ústavních činitelů tvořit výše průměrné hrubé měsíční nominální mzdy za předminulý kalendářní rok. Pro rok 2024 se tedy bude vycházet ze skutečnosti roku 2022. Na platy učitelů tak budou mít ředitelé v průměru na jednoho učitele přibližně o 2,5 tisíce korun měsíčně více, a učitelé se tak stanou jedinou státem financovanou skupinou zaměstnanců, které platy v příštím roce porostou.

“V době ekonomické stagnace se musíme rozhodnout mezi růstem platů učitelů a dalším navyšováním celkového počtu úvazků ve školství, který za posledních pět let narostl o 30 000. Dosavadní systém financování regionálního školství vedl na některých školách k častému dělení tříd na menší skupiny, což sice znamenalo vyšší komfort pro učitele i žáky, avšak pro udržení tempa růstu platů je za současné ekonomické situace potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit. Naším cílem přitom není zvrátit současný stav počtu žáků na učitele, ale zastavit trend jeho poklesu na úrovni, která je udržitelná i v době stabilizace veřejných rozpočtů,” řekl ministr školství Mikuláš Bek.

V českém vzdělávacím systému jsou v mezinárodním srovnání nižší počty žáků na učitele. Na středních školách vychází podle nenovější studie Education at a Glance 2023 v průměru na jednoho učitele 10 žáků, zatímco průměr v zemích OECD je 13 žáků a stejně je to například v sousedním Německu.

MŠMT proto přijme taková opatření, která umožní ustálit poměr počtu žáků na jednoho učitele, aby byla v rovnováze efektivita výuky a její nákladovost. Jedním z opatření je snížit strop pro celkové počty hodin výuky, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Toto opatření nemá žádný vliv na rozsah přímé pedagogické činnosti. Ta zůstane zachována ve stávajícím rozsahu.

Pro vysoké školy počítá rozpočet s nezkráceným ukazatelem ve stejné výši jako v roce 2023, tedy 30,9 mld. korun. Struktura bude ale upravena tak, aby došlo k navýšení hlavní části příspěvku na vzdělávací činnost o 930 milionů korun s tím, že při rozdělování prostředků jednotlivým vysokým školám bude posílen vliv ukazatelů kvality a výkonu. V oblasti institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumu a vývoje na vysokých školách vzroste částka ve srovnání s letoškem o 387 milionů korun na celkových 9,2 mld. korun, což znamená nárůst o více než 4 %. Dalších 650 milionů korun přinese vysokým školám nová výzva zaměřená na ekologickou transformaci a udržitelný rozvoj z Národního plánu obnovy.

“Podle dohody na úrovni vlády budou do školství v příštím roceuvolněny další dodatečné prostředky ve výši 4 miliardy korun ze státního rozpočtu na reformy a infrastrukturu,” doplnil ministr Mikuláš Bek. Část těchto prostředků, přibližně 1 mld. korun, by měly získat vysoké školy.

Jednou z klíčových priorit vlády je také zefektivnění státní správy, revize agend státu a snižování nákladů na zajištění veřejných služeb svěřených jednotlivým resortům, což se rovněž odráží v návrhu rozpočtu pro jednotlivé státní instituce na rok 2024. MŠMT nyní dokončuje strategii svého dalšího provozního, procesního i personálního fungování, jejíž součástí bude i významnější redukce služebních a pracovních míst na ministerstvu a další optimalizace jednotlivých procesů s důrazem na vyšší míru digitalizace a elektronizace. Připravované změny se promítnou v návrhu systemizace MŠMT účinné
k 1. lednu 2024.

Paralelně pak MŠMT připravuje racionalizaci fungování resortních příspěvkových organizací. Smyslem připravovaných změn je nejen úspora financí vynakládaných na provoz státu, ale také celkové zvýšení výkonu ministerstva i zřizovaných podpůrných organizací cestou zvýšení motivace a zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance, kteří budou svěřené agendy i po nastavení racionalizačních opatření nadále vykonávat.