Hospodaření vládních institucí skončilo za rok 2022 schodkem ve výši 3,2 % HDP - Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí - 2022 (Druhé notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2022 schodkem ve výši 3,2 % HDP. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2022 úrovně 44,2 % HDP, při meziročním nárůstu o 2,2 procentního bodu (p. b.).
„Saldo hospodaření vládních institucí se oproti jarním notifikacím především v důsledku aktualizovaných informací o dani z příjmu právnických osob vylepšilo o 0,4 p. b. a skončilo v deficitu 3,2 % HDP. Výše dluhu zůstala téměř beze změny a dosáhla úrovně 44,2 % HDP,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Saldo hospodaření vládních institucí v roce 2022 bylo revidováno oproti notifikacím z dubna 2023 o 29,6 mld. Kč. Vylepšil se nejen výsledek hospodaření ústředních vládních institucí (+15,9 mld. Kč), ale i hospodaření místních vládních institucí (+11,0 mld. Kč). Hlavním důvodem snížení deficitu byly aktualizované údaje o daňových příjmech od právnických osob.
Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2019-2022
Jednotka | Rok | ||||
2019 | 2020 | 2021 | 2022 | ||
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí | mil. Kč | 16 709 | -329 216 | -310 628 | -217 932 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí | mil. Kč | 1 740 263 | 2 149 822 | 2 566 731 | 2 997 615 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP | % | 0,3 | -5,8 | -5,1 | -3,2 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP | % | 30,0 | 37,7 | 42,0 | 44,2 |
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2022 meziročně o 11,0 %, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 277,9 mld. Kč. Nejvíce rostly příjmy ze sociálních příspěvků a z daní z příjmů následované daněmi z výroby a dovozu.
Celkové výdaje sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2022 meziročně o 6,5 %, resp. 185,2 mld. Kč. Rostly především vyplacené sociální dávky, výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Pokles byl zaznamenán u dotací.
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2022 dosáhla úrovně 44,2 % HDP. Meziročně došlo k nárůstu výše relativní zadluženosti o 2,2 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP (- 4,2 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla ve vztahu k HDP o 6,4 p. b.
Výše dluhu oproti jarním notifikacím byla revidována pouze nepatrně u přijatých půjček (+0,5 mld. Kč); na konci roku 2022 dosáhla 2 997,6 mld. Kč. Hlavními složkami dluhu jsou emitované cenné papíry a přijaté půjčky.
Za celý rok 2022 byl nárůst dluhu (430,9 mld. Kč) výrazně vyšší než výsledek hospodaření (- 217,9 mld. Kč) sektoru vládních institucí. Vládní instituce si vypůjčily o 213,0 mld. Kč více, než byla jejich potřeba financování, což se projevilo na straně aktiv zejména nárůstem hodnoty poskytnutých půjček, vkladů a ostatních pohledávek.
Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 29. září 2023 Eurostatu.
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010) a slouží k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů, tel.: 704 688 734, e-mail: helena.houzvickova@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274 054 232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 23. 10. 2023
- rok 2023 | 2022 (Druhé notifikace, údaje zaslané Eurostatu) | 2022 (První notifikace, údaje notifikované Eurostatem) | 2022 (První notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
- rok 2022 | 2021 (Druhé notifikace, údaje notifikované Eurostatem) | 2021 (Druhé notifikace, údaje zaslané Eurostatu) | 2021 (První notifikace, údaje notifikované Eurostatem) | 2021 (První notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
- rok 2021 | 2020 (Druhé notifikace, údaje notifikované Eurostatem) | 2020 (Druhé notifikace, údaje zaslané Eurostatu) | 2020 (První notifikace, údaje notifikované Eurostatem) | 2020 (První notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
- rok 2020 | 2019 (Druhé notifikace, údaje notifikované Eurostatem) | 2019 (Druhé notifikace, údaje zaslané Eurostatu) | 2019 (První notifikace, údaje notifikované Eurostatem) | 2019 (První notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
- rok 2019 | 2018 | 2018 | 2018 | 2018
- rok 2018 | 2017 | 2017 | 2017 | 2017
- rok 2017 | 2016 | 2016 | 2016 | 2016
- rok 2016 | 2015 | 2015 | 2015 | 2015
- rok 2015 | 2014 | 2014 | 2014 | 2014
Zveřejněno dne: 02.10.2023
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí, tel.: 274 056 789, e-mail: infoservis@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 25.04.2024
Natural 95 40.41 Kč | Nafta 39.2 Kč |
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz