Politika ústupků se nevyplácí, shodli se na tom řečníci u připomínkové akce k 85. výročí Mnichovské dohody

Předseda Senátu Miloš Vystrčil přivítal hosty v Zeleném salonku a připomněl jeho symbolický význam. „U těchto výročí nesmíme zapomenout na to, co jsme prožili a jaké to mělo důsledky, abychom tyto chyby neopakovali a poučili se z nich. Politika ústupků vůči autoritářským režimům nevede k ničemu jinému než k tragédiím a k neřešení konfliktů, které se objevují,“ uvedl Vystrčil důvody, proč je důležité si Mnichovskou dohodu připomínat.

Emeritní předseda Senátu Přemysl Sobotka ve svém projevu řekl, že poučení z Mnichovské dohody musí být připomenuto v kontextu s válkou na Ukrajině. „Žádný mír zničením Československa nebyl zajištěn, proto nesmí demokracie nikdy ustupovat diktátorům. Válka na Ukrajině znovu testuje civilizovaný svět a já se teď obávám, aby se tzv. mírotvorci nepokusili o podobnou smlouvu na Ukrajině,“ dodal Sobotka.

Bývalý předseda Senátu Petr Pithart ve svém projevu připomněl události konce září 1938: „Hovoříme o ultimátu, které bylo prezidentem Benešem tajně objednáno. O tom už dnes nemůže být žádného sporu, nakolik je vše bohatě zdokumentováno. Takže 29. září 1939 dohodly velmoci v Mnichově už jen technické detaily zabírání území, v první větě dohody jsou slova: ´se zřetelem k dohodě, již bylo … v zásadě docíleno´. Máme ta slova, v kopii, díky kolegovi Sobotkovi, vystavena ve skřínce na chodbě před Zeleným salónkem v Kolovratském paláci. Je s podivem, že si těch slov málokdo všímá. Třeba doříci, že Hitler si vzal víc území, než mu Beneš tajně nabídl. Ale to už byl jen detail. Rozhodla ochota podrobit se bez boje.“

Vzpomínkovému setkání v Zeleném salonku předcházela pracovní snídaně, jejímž tématem bylo mimo jiné to, co si můžeme z historických událostí v souvislosti s uzavřením Mnichovské dohody vzít jako důležité poselství či sdělení platné i pro dnešní dobu a život.

Do diskuse se zapojili také velvyslanci těch zemí, které v roce 1938 Mnichovskou dohodu podepsali – za Francii Alexis Dutertre, za Velkou Británii a Severní Irsko Matthew Field a za Německo Andreas Künne. Vzpomínkové akce se zúčastnili i senátoři Jiří Růžička, Marek Hilšer, Daniela Kovářová, Zdeněk Nytra, Miroslav Plevný a Jan Tecl. Přizváni byli i historikové a ředitelé paměťových institucí a studenti se zájmem o historii.

Účastníci akce si zároveň mohli prohlédnout kopii Mnichovské dohody a shlédli krátký film o dohodě a událostech v Zeleném salonku.

V sobotu 30. září bude navíc Zelený salonek v Kolovratském paláci mimořádně přístupný veřejnosti. Salonek si návštěvníci mohou prohlédnout od 9:00 do 16:00 hodin, poslední vstup je možný v 15:30. V salonku zároveň proběhnou i tři speciální přednášky od historika a ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka, a to v těchto časech: 10:00, 12:00, 14:00. Pro návštěvníky bude připravený i tištěný průvodce. Akce je určena pro veřejnost, vstup je volný. Tradičně, jako každou sobotu v letních měsících, budou pro veřejnost přístupné také historické prostory Valdštejnského paláce.

Mnichovskou dohodou o postoupení československého pohraničního území Německu podepsali v noci z 29. na 30. září 1938 Adolf Hitler, Benito Mussolini, Arthur Neville Chamberlain a Édouard Daladier. Zástupci Československa nebyli na jednání přizváni. Vláda o výsledcích mnichovské konference jednala den poté na svém mimořádném zasedání, které se konalo v Zeleném salonku v Kolovratském paláci. Po zvážení všech okolností se nakonec rozhodla mnichovský diktát přijmout.