Export (export.cz)
Export  |  19.09.2023 08:33:00

Technologie, které chrání životní prostředí, jsou žádané i na Tchaj-wanu

TECHNOLOGIE, KTERÉ CHRÁNÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, JSOU ŽÁDANÉ I NA TCHAJ-WANU

Snižování emisí skleníkových plynů je velkou výzvou pro celý svět a výjimkou není ani Tchaj-wan. Kromě nákladů a značného úsilí tato výzva přináší obchodní příležitosti i pro české firmy. Představení technologií a souvisejících řešení umožňuje například veletrh 2023 Sustainable Taiwan Expo.

Ilustrační foto: Shutterstock

Tchaj-wan je vyspělá ekonomika s relativně vysokým podílem průmyslu na hrubém domácím produktu (porovnatelně jako Česko). Vzhledem ke svému zaměření vypouští nemalé množství CO2 do ovzduší. V roce 2017 dosáhly emise 272 milionů tun, což představovalo 0,8 % globálních emisí. V přepočtu na obyvatele pak tento údaj v roce 2021 činil téměř 12 tun CO2, což řadí Tchaj-wan mezi největší emitenty v Asii. Pro srovnání: Česko 9,2 tuny; Německo 8,09 t; USA 14,86 t, ČLR 8,05 t, Japonsko 8,57 t, Jižní Korea 11,89 t (zdroj: Our World in Data).

CÍL – SNÍŽIT EMISE O ČTVRTINU

Tchajwanská vláda si stanovila cíl snížit emise o 23 – 25 % (oproti úrovni z roku 2005) do roku 2030 a dosáhnout nulových emisí (net zero) do roku 2050. Tento cíl považuje za svůj díl odpovědnosti, ale zároveň v něm spatřuje obrovské obchodní příležitosti.

Na tento cíl místní vláda vyčlenila do roku 2030 prostředky ve výši téměř 900 miliard tchajwanských dolarů (cca 29,3 mld. USD). Zároveň se očekává, že vládní výdaje, vydaná legislativa a nařízení, a tlak ze strany zahraničních zákazníků tchajwanských firem zásadně povzbudí i soukromé investice do „ozelenění“ výroby. Nezapomínejme, že tchajwanské firmy jsou klíčovou součástí dodavatelských řetězců v různých průmyslových oborech.

OD INOVACÍ K EXPORTU

Některé odhady uvádějí, že soukromé investice dosáhnou v tomto období hodnoty až 180 miliard USD. Tchajwanské firmy jsou, obecně a v různých oborech, podporovány v modernizaci, k vylepšení příslušných průmyslových technologií. Následně pak k osvojení těchto inovativních technologií a výrob a jejich nasazení do praxe ve větším měřítku. Dalším přirozeným krokem je vývoz těchto osvojených technologií či klíčových komponent do zahraničí a investice v zahraničí.

Ochrana životního prostředí, včetně rozvoje obnovitelných zdrojů energie a cirkulární ekonomiky, je prioritním tématem i pro český průmysl. Ten se vypořádává s energetickou náročností a související optimalizací, rekultivací důlních oblastí, likvidací a recyklací průmyslových odpadů a v této souvislosti přináší nová a inovativní řešení. Většina průmyslových odvětví na Tchaj-wanu je a bude „Net Zero“ plánem ovlivněna.

ČEŠI MOHOU NABÍDNOUT TECHNOLOGIE

České firmy také mohou nabídnout svá řešení a technologie – recyklace, zefektivňování systémů v průmyslových výrobách, cirkulární technologie atp. Veletrh 2023 Sustainable Taiwan Expo je vhodnou platformou pro setkání klíčových tchajwanských konglomerátů a velkých státních podniků s mezinárodními a místními poskytovateli řešení pro hospodaření s vodou a odpady, snižování emisí, snižování uhlíkové stopy na Tchaj-wanu obecně. Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji (ČEKK) připravuje představení českých technologií a řešení na zmíněném veletrhu. Zájemci z řad českých firem o podrobnější informace mohou kontaktovat ekonomický úsek ČEKK prostřednictvím emailu commerce_taipei@mzv.cz.

12 OBLASTÍ PODPORY

Tchajwanská podpora ve formě veřejných investic a legislativy jde do následujících 12 oblastí. Každá oblast má zpracován strategický plán, kde je popsán aktuální stav ve světě a na Tchaj-wanu, cíle, kterých chce místní vláda dosáhnout, cesty, jak těchto cílů dosáhnout, které úřady jsou zodpovědné za plány, benefity atp. Ze strategických plánů lze vyčíst i příslušné příležitosti pro zahraniční řešení:

1) Obnovitelné zdroje energie

  1. a) Větrná energie – do roku 2025 je cílem mít nainstalováno na Tchaj-wanu 5,6 GW větrných elektráren, do roku 2030 13,1 GW. V současné době se prověřuje technologie plovoucích větrných elektráren, zda je vhodná i pro tchajwanské prostředí. Nicméně důraz na místní výrobu klíčových komponent je experty považován za velkou brzdu v rozvoji větrných elektráren na Tchaj-wanu obecně. Poptávka existuje u zefektivňování souvisejících inženýrských služeb.
  2. b) Solární energie – do roku 2050 má být nainstalováno 40 – 80 GW solárních elektráren, priorita je dána instalacím na střechách budov. Hledají se nové či vylepšené technologie, které zvýší úroveň recyklace fotovoltaických modulů, posílí rozvodné sítě, a zavádí instalace na ukládání vyrobené energie.

2) Vodík

Výroba elektřiny z vodíku by měla být zastoupena v energetickém mixu TW z 9 – 12 % do roku 2050. Ve výrobě vodíku se podporuje mezinárodní spolupráce (zejména dovoz vodíku z Austrálie), z dlouhodobého hlediska pak rozvoj klíčových domácích technologií v této oblasti. Poptávány jsou technologie na bázi vodíku pro výrobu oceli. Podporuje se rozvoj infrastruktury pro přepravu a skladování vodíku a komerčního režimu pro vodíkové čerpací stanice.

3) Inovativní energie

  1. a) geotermální energievýroba elektřiny z geotermální energie do roku 2025 ve výši 20 MW, do roku 2030 v rozmezí 56 – 192 MW. Cílem je získat nejmodernější technologie a zlepšit vrtací technologie.
  2. b) výroba z biomasy – do roku 2025 dosáhnout 778 MW, do roku 2030 v rozmezí 805 – 1 329 MW (rozvoj bude podporován výkupními tarify a pobídkami). Poptávka je po vysoce účinných technologiích pro přeměnu biomasy na energii a po efektivním využití vedlejších produktů.
  3. c) výroba energie z oceánu – do roku 2025 celkově 0,1 MW, do roku 2030 ve výši 1 MW. Cílem je zlepšit klíčové technologie, jako jsou technologie odolávající tajfunům, vysoce spolehlivé a účinné technologie.

4) Energetické systémy a skladování energie

Místní investice směřují do podpory distribuční sítě, zvýšení její odolnosti a provozního výkonu, instalací zařízení na skladování energie u solárních a větrných elektráren. Bude kladen důraz na digitalizaci a integraci IoT technologií do systému (také pro lepší monitoring a řízení celého systému).

5) Úspora energie

Programy úspor energie (včetně dotací pro malé a střední podniky i obyvatele) v průmyslu, komerčním, rezidenčním sektoru i v oblasti vozidel zahrnuje: postupné vyměňování energeticky náročných zařízení, postupné zavádění ISO 50001, výstavba nových zelených budov, instalace nejúspornější vzduchotechniky a chladniček, dokončení přechodu osvětlení na LED zdroje, zvýšení účinnosti obálky obytných budov atd.

6) Zachycování, využití a skladování uhlíku (CCUS)

Tchaj-wan se zavázal snížit emise uhlíku o 40,2 milionu tun do 2050 prostřednictvím např. podporou průmyslových aplikací a výzkumem a vývojem špičkových technologií pro ukládání uhlíku v oceánech a půdě. Náklady na zachycování a využití uhlíku jsou však vysoké a neexistuje ještě relevantní infrastruktura.

7) Elektrická a bezuhlíková vozidla

Cílem je, aby se v roce 2040 prodávala pouze elektrická vozidla (v roce 2022 4,4% tržní podíl) a elektrické skútry (11,9%). S tím souvisí i budování příslušné infrastruktury (veřejné nabíjecí zařízení a stanice). Městské autobusy (současný 10% podíl) a vládní vozidla budou dle plánu plně elektrická do roku 2030.

V plánu je uveden rovněž fokus na vodíkové palivové články jako budoucí hlavní možnost bezuhlíkových vozidel.

8) Recyklace zdrojů a nulový odpad

V roce 2021 Tchaj-wan vyprodukoval 32 miliony tun odpadu, z čehož 69 % (21,95 mil. t) připadá na odpad z průmyslové výroby (ostatní odpad pak 10,05 mil. t). Převážná většina průmyslového odpadu je recyklována (85,5 %), u ostatního odpadu 61,2 %. Vláda podporuje:

  • u materiálů/surovin (plasty, anorganické materiály a pelety, chemikálie, biomasa) – snižování odpadu, zlepšení recyklace, snižování poptávky po materiálech, prodlužování životního cyklu produktu, zefektivnění sběru a nakládání s materiálem;
  • u produktů (textil, elektrické a elektronické zboží, skladování energie a baterie pro EV, atd.) – podpora inovativního designu a udržitelnosti, podpora zelené spotřeby, sdílené ekonomiky, posílení třídění a recyklace, ale také ve větší míře použití recyklovaného materiálu, u lithiových baterií (u EV) podpora rozvoje inovativních technologií. U solárních panelů se investuje do designu snadno demontovatelných solárních panelů a je zájem na vysoce hodnotném využití recyklovaného materiálu. U lopatek z větrných elektráren se teprve tvoří pilotní plán recyklace, podpora zejména snadné recyklace;
  • odpad využitelný v energii a energie z biomasy – optimalizace systému sběru biomasy, zlepšení provozních technologií, usnadnění zpracování likvidace derivátů.

9) Carbon sinks – přirozené odstraňování uhlíku

Primární cestou je vyvinout řešení pro odstraňování oxidu uhličitého (CDR) přírodou, se zaměřením na technologie ke zlepšení zachycování a sekvestrace uhlíku v lesním prostředí (podpora zalesňování, včetně ve městech, rozvoj průmyslu spojeného s bambusem, různorodé využití domácího dřeva), půdním prostředí (podpora odrůd plodin s negativními emisemi uhlíku, vývoj uhlíkově negativních pěstitelských technik, pěstování ve sklenících) a mořském prostředí.

Poslední 3 oblasti ze strategického plánu zarámovávají celé úsilí k přechodu na „zelený život s nulovými emisemi“, které se dotkne každého člena společnosti:

10) Zelený životní styl

Transformaci na „net-zero“ vláda zahájila propagací „zeleného života s čistou nulou“ a stanovením pokynů pro zelený život, které vedou ke změnám v chování, včetně komerčního a spotřebního chování generovaného v potravinách, oblečení, bydlení, dopravě, vzdělávání, zábavě a nakupování.

11) Zelené finance

Vláda uvádí plán nastavení finančního systému na monitorování aktivit firem spojených se snižováním emisí, podpory těchto aktivit příslušnými finančními instrumenty a související tlak na dodavatelský řetězec.

12) Just transition – spravedlivá transformace

„Just transition“ zajišťuje základní hodnotu „nenechat nikoho pozadu“ v procesu přechodu k nulovým čistým emisím. Analyzuje, koho navržená opatření mohou postihnout a jak na to reagovat.

Kateřina Heinischová, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji

Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688