Data z amerického trhu práce ukáží solidní tvorbu pracovních míst (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Páteční NFP report potvrdí, že americký trh práce zůstává utažený. To bude patrné i z červencového vývoje osobních příjmů a výdajů Američanů, které zřejmě porostou. Naopak ziskové marže firem, které budou zveřejněny společně se zpřesněným odhadem HDP za Q2, budou mezičtvrtletně nižší. Data z trhu nemovitostí ukáží na jeho další ochlazení. Mírně se zhorší i spotřebitelská důvěra. V eurozóně bude klíčovou událostí srpnová inflace. Ta bude meziročně podle našeho odhadu stagnovat na červencové úrovni, její jádrová složka se však mírně sníží. Vývoj peněžní zásoby potvrdí nízkou úvěrovou aktivitu v eurozóně. Finanční polštáře firem z dob covidové krize by však měly být dostačující k umírněnému hospodářskému růstu. Důvěra v ekonomiku eurozóny zůstane pravděpodobně poblíž červencových úrovní. Překvapení nepřinesou ani finální indikátory PMI. Jejich vývoj bude zveřejněn i ve středoevropském regionu. V Česku čekáme, že se podmínky ve zpracovatelském průmyslu mírně zlepší. Zpřesněný odhad českého HDP potvrdí mírný růst ekonomiky v Q2. Přispět by k němu měly čisté exporty, naopak spotřeba domácností a fixní investice podle našeho odhadu poklesly.

Inflace v eurozóně zůstane na červencových úrovních

Ve Spojených státech odstartuje sérii zveřejňovaných dat spotřebitelská důvěra. Ta je silně provázána s cenami pohonných hmot, které v srpnu o 11 % vzrostly. To se zřejmě negativně propíše do důvěry spotřebitelů. Ve čtvrtek se dozvíme, jak se v červenci vyvíjely osobní příjmy a výdaje Američanů. Vzhledem k utaženému trhu práce a solidnímu růstu mezd očekáváme zvýšení osobních příjmů o 0,5 % m/m. Vývoj maloobchodních tržeb pak naznačuje, že osobní výdaje stouply o 0,6 % m/m. HDP za Q2 bude pravděpodobně potvrzen na úrovni předběžného odhadu, tedy 2,4 % q/q anualizovaně. Součástí reportu bude i vývoj ziskových marží korporací. Ty doposud těžily ze své silné schopnosti přenášet rostoucí ceny na koncové zákazníky. Poklesu se ale ziskové marže v následujících čtvrtletích nevyhnou. Jejich vývoj je přitom zásadní pro odhad dalšího vývoje ekonomiky. Stále platí, že recesi očekáváme až v roce 2024. Obavy ale začíná vzbuzovat vývoj na trhu nemovitostí z něhož budou také tento týden zveřejněna data (vývoj cen nemovitostí, probíhající prodeje). Na trh nemovitostí jsme doposud měli neutrální výhled, nyní se ale v důsledku rostoucích výnosů amerických dluhopisů kloníme spíše k pesimistickému. Vysoké úrokové sazby na trh nemovitostí plně dolehnou v roce 2024, kdy zároveň očekáváme nástup recese. Zatím ale stále platí, že by měla být krátká a mělká. Klíčovou událostí tohoto týdne budou nicméně až páteční data z trhu práce. Ta by měla ukázat na pokračující vysokou tvorbu nových pracovních míst (215 tisíc), ačkoli nižší ve srovnání s předchozími měsíci. Nezaměstnanost bude zřejmě stagnovat na 3,5 %.

Klíčovou událostí v eurozóně bude zveřejnění srpnové inflace. Vzhledem k růstu ceny ropy a slabšímu euru celková inflace zřejmě zůstane na červencových 5,3 % y/y. Jádrová inflace by se v důsledku nižších cen zboží mohla posunout mírně směrem dolů, a to na 5,4 %. Inflace by měla začít zvolňovat od září. Její jádrová složka se nicméně se na přelomu roku bude stále ještě pohybovat kolem 4 % y/y. Červencový ukazatel peněžní zásoby pravděpodobně bude slabý (úvěrová aktivita 1,5 % y/y). Firmy však mají dostatečně velké finanční polštáře, které si vytvořily během covidové krize. I navzdory klesající úvěrové aktivitě by tak ekonomika eurozóny měla v letošním roce mírně růst. Zveřejněna bude tento týden i důvěra v tamní ekonomiku. Ta zůstane poblíž červencových úrovní (94-95 bodů). Finální PMI ukazatele mnoho překvapení nepřinesou. Potvrdí mírné zlepšení v oblasti průmyslu, a naopak zhoršení ve službách.

Podle předběžného odhadu česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla mezikvartálně o 0,1 %. Tento výsledek bude podle nás ve zpřesněném odhadu potvrzen. Zároveň bude zveřejněna i struktura růstu. Ta podle nás ukáže na další pokles spotřeby domácností (o 1,4 % q/q po 1,8 % q/q v Q1 23). Poklesly zřejmě i fixní investice, a to o 0,8 % q/q. Výsledek tak budou zachraňovat čisté exporty, kterým pomohlo uvolnění v dodavatelských řetězcích a oživení průmyslové produkce. Zveřejněn bude i srpnový index PMI, který by měl ukázat na mírné zlepšení podmínek v českém zpracovatelském průmyslu.

K jednacímu stolu tento týden zasedne maďarská centrální banka. Ta zřejmě sníží jednodenní depozitní sazbu o dalších 100 bb. Rétorika zůstane nicméně jestřábí, aby zabránila nežádoucímu oslabení domácí měny.

Indikátory důvěry spíše zklamaly

Minulý týden patřil srpnovým indikátorům důvěry. Ty na obou březích Atlantiku zklamaly, a to především v oblasti služeb. V Německu i eurozóně jako celku se v tomto sektoru dostaly dokonce pod padesátibodovou hranici značící fázi kontrakce. Naopak pozitivní překvapení přinesly PMI z průmyslu, když po několika měsících poklesů stouply. Stále se však nacházejí hluboko pod dlouhodobým průměrem i pod padesáti body. Naději na obrat v důvěře průmyslníků zviklal v pátek zveřejněný německý IFO index, který se v porovnání s předchozím měsícem opět zhoršil a zaostal i za tržními očekáváními. Mnoho důvodů k optimismu nepřinesla ani evropská spotřebitelská důvěra, která zaostala za tržním konsenzem a ve srovnání s červencem byla nižší. Zde by ale díky naakumulovaným úsporám domácností, klesajícím cenám energií i utaženému trhu práce mělo dojít v následujících měsících k obratu. Stejně jako v eurozóně, ani v Česku se nálada spotřebitelů zatím nelepší. Ukázal to alespoň minulý týden zveřejněný konjunkturální průzkum. Naopak průmyslníci hodnotí současnou situaci lépe, když pozorují rostoucí tempo výrobní činnosti i klesající stavy zásob, které se jim na skladech nahromadily v předchozích měsících.

Obchodování na finančních trzích bylo minulý týden poměrně poklidné. Regionální měny se držely v úzkých pásmech, k čemuž přispívaly prázdninová likvidita i nedostatek zajímavějších zveřejněných indikátorů. Kurz české koruny v průběhu týdne mírně oslabil. V pondělí se pohyboval poblíž úrovně 24,00 CZK/EUR, přičemž v pátek se koruna obchodovala za 24,10 CZK/EUR. Polský zlotý se po celý týden pohyboval mezi 4,46-4,48 PLN/EUR, maďarský forint pak v pásmu 382-384 HUF/EUR. Jediný, kdo výrazněji ztrácel byla společná evropská měna. Ta pod tlakem slabých předstihových indikátorů v průběhu týdne oslabila o 0,9 % a posunula se z úrovní okolo 1,09 na 1,08 USD/EUR. Na nejdůležitější událost minulého týdne si finanční trhy musely počkat do pátečních odpoledních hodin, kdy na sympoziu v Jackson Hole vystoupil šéf Fedu J. Powell a následně až večer prezidentka ECB Ch. Lagardeová. Podle Powella je americká centrální banka připravena dále zvýšit úrokové sazby, pokud to bude potřebné ke sražení inflace k 2% inflačnímu cíli. K tomu bude zapotřebí uvolnění na trhu práce. V podobném duchu se vyjadřovala Lagardeová. Úrokové sazby dle jejich slov zůstanou vysoké tak dlouho, dokud to bude třeba ke zpomalení stále vysoké inflace. Pokrok byl sice učiněn, boj s inflací ale zatím vyhrán nebyl.