Evropské PMI by se měly lehce odrazit od svých nízkých úrovní (Ranní zpráva z finančního trhu)

Na obou březích Atlantiku dnes budou zveřejněny indexy PMI a v eurozóně se k nim ještě přidá spotřebitelská důvěra, rovněž za srpen. Zatímco v USA budou podle tržního konsenzu ukazatele víceméně stagnovat na červencových úrovních, v eurozóně čekáme jak u PMI, tak u spotřebitelské důvěry mírné zlepšení. To by podle nás mělo navíc pokračovat i v následujících měsících.

Důvěra v průmyslu i službách se v eurozóně mírně zlepší

Ve Spojených státech budou zveřejněny PMI ze služeb i zpracovatelského průmyslu. Situace ve službách je stále dobrá a index se bez problémů drží nad padesátibodovou hranicí značící fázi expanze. Průmysl je na tom o něco hůře, nicméně stále lépe ve srovnání s evropskými indikátory. I ty budou zveřejněny dnes a po šesti měsících poklesů je čeká podle našeho odhadu zlepšení. Průmyslový ukazatel se by mohl posunout z červencových 42,7 bodů na 43,7 bodů. Růst by měl podle našeho názoru pokračovat i nadále. Směrem dolů byl doposud tlačen mimo jiné zkracujícími se časy dodacích lhůt. Narovnání situace v této oblasti pak povede k růstu ukazatele. Jeho zlepšení nicméně slibuje i pokračující pokles cen energií a očekávaný růst poptávky ze strany domácností. Hluboký propad v evropském PMI navíc příliš nekoresponduje s daty z reálné ekonomiky, ani s ostatními průzkumy sentimentu. Více reprezentativní může být průzkum evropské komise, který vykazuje podstatně lepší výsledky, přičemž zahrnuje mnohem více respondentů, než průzkum PMI (75 tisíc versus 2 tisíce u PMI). Díky vyšší spotřebě domácností, ke které by měl přispět utažený trh práce i stále vysoké pandemické úspory (8 % HDP v Q1 23), by mělo docházet i k dalšímu zlepšování indexu PMI ve službách. Ze stejných důvodů by se postupně měla normalizovat i spotřebitelská důvěra, která bude také dnes zveřejněna.

Na trzích pokračuje letní letargie

Na regionálních trzích včera pokračovala prázdninová letargie. Pohyby kurzů byly minimální a měny jen obtížně hledaly nějaký směr, kterým by se vydaly. To bylo v souladu s poloprázdným makroekonomickým kalendářem, který nabízel pouze výsledky polských maloobchodních tržeb za červenec. Ty dopadly o něco hůře, než se čekalo, stejně jako produkce polského stavebnictví. I tak ale polský zlotý skončil ve srovnání s předchozím dnem o 0,3 % silnější (4,47 PLN/EUR). Kurz koruny se pohyboval v pásmu 24,00-24,06 CZK/EUR. Maďarský forint o 0,3 % posílil (381,6 HUF/EUR).

Společná evropská měna v průběhu úterního obchodování ztrácela. Z ranních výšin okolo 1,093 USD/EUR se sesunula až na 1,085 USD/EUR a oslabila tedy o 0,4 %. Světový kalendář byl však nezajímavý, takže na vrub makroekonomickým datům tento pohyb přičíst nelze.