Tuzemská ekonomika v Q2 23 zůstala v útlumu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Fed i ECB na zasedáních v minulém týdnu zdůraznily, že jejich další kroky budou závislé především na nových datech. Tento týden přitom nebude o důležité statistiky nouze. Počet nově vytvořených pracovních míst za červenec by ve Spojených státech měl potvrdit jejich sestupnou tendenci. Zmírnění podle našeho odhadu zaznamenala i inflace v eurozóně, avšak její jádrová složka zůstává vysoko. Tamní ekonomika v Q2 zároveň oživila. V tuzemsku by data o HDP za Q2 měla potvrdit růstem pouze o 0,1 % q/q útlum domácí poptávky. ČNB ve čtvrtek znovu ponechá úrokové sazby beze změny.

Repo sazba ČNB nadále na 7 %

Tvorba nových pracovních míst v USA zůstává stále výrazná, ale zmírňuje se. Jejich počet se v červenci podle našeho odhadu snížil na 190 tis. měsíčně (po 209 tis. v červnu). To je sice stále silný údaj, důležitý je však slábnoucí trend, který by měl pokračovat i v dalších měsících. Růst výdělků zůstává zvýšený a nad mírou inflace. Pokud podniky nebudou schopny zvýšit ceny, aby kompenzovaly drahou pracovní sílu, brzy může z jejich strany dojít k omezení poptávky po zaměstnancích.

Ekonomika eurozóny v Q2 23 výrazně oživila. Vzhledem k již známým údajům (Německo 0 % q/q, Francie 0,5 % q/q a Španělsko 0,4 % q/q) očekáváme, že ekonomika eurozóny v Q2 vzrostla o 0,5 % q/q (po -0,06 % q/q v Q4 22 a 0,0 % v Q1 23). Ačkoli nebudou zveřejněny žádné další podrobnosti, za tahouny růstu považujeme spotřebu domácností (vlivem zrychlování růstu reálného disponibilního důchodu) spolu s investicemi a čistým vývozem. Dynamiku ekonomické aktivity naopak brzdily zásoby. Inflace v eurozóně se podle našeho odhadu v červenci zmírnila na 5,3 % y/y. To by mělo odrážet hlavně vývoj cen potravin a energií. Jádrová inflace však pravděpodobně zůstane na úrovni 5,5 % y/y, když technické faktory nadále zvyšují růst cen služeb.

Slabost domácí ekonomiky pokračovala i ve druhém čtvrtletí. Odhadujeme, že tuzemský HDP mezičtvrtletně vzrostl pouze o 0,1 %. V rámci prvního čtení ještě není zveřejňována struktura. Očekáváme však, že by měla být obdobná té z Q1 23. Situace na straně poptávky se nezlepšila. Naopak vývoj tržeb v oblasti maloobchodu a služeb ukazuje na další významné zhoršení. Pro Q2 23 odhadujeme pokles spotřeby domácností o 1,4 % q/q po předchozích -1,8 %. Vysoce utlumená poptávka a nejistota kolem jejího dalšího vývoje nesvědčí fixním investicím, v případě kterých předpovídáme snížení o 0,8 % q/q. Nižší domácí poptávku by měl nadále vyvažovat vyšší čistý vývoz. Ve Q2 23 pravděpodobně ještě zesílil vliv vývozu dříve rozpracované produkce. To by zároveň znamenalo, že přetrval i záporný příspěvek změny stavu zásob. K vyššímu čistému vývozu ale zřejmě pomohlo také oživení růstu průmyslové produkce. Očekáváme, že za celý letošní rok ekonomika poroste pouze o 0,1 % a v příštím roce zrychlí růst na 1,8 %.

ČNB ve čtvrtek znovu ponechá úrokové sazby beze změny. Tlaky na nižší sazby budou pravděpodobně opět patrné v nové prognóze centrální banky. Už ta květnová totiž doporučovala začít snižovat úrokové sazby v současném čtvrtletí a do konce letošního roku měla repo sazba klesnout pod 6 %. I tak ale očekáváme, že ČNB zvolí opatrnější přístup a bude držet úrokové sazby beze změny po celý zbytek roku. O to rychlejší ale podle nás bude muset v roce 2024 být jejich pokles. V jeho polovině očekáváme repo sazbu na 5 % a ke konci roku pokles na 4 %.

Fed i ECB zvýšily sazby, další kroky budou záviset na datech

Obě klíčové centrální banky minulý týden podle očekávání zvýšily úrokové sazby o 25 bb. Ani jedna se také nezavázala, jaký krok bude následovat na příštím zasedání, když podmínily svoje rozhodování novými daty. Zatímco v případě Fedu se podle nás jednalo o poslední krok v rámci současného cyklu zpřísňující se měnové politiky, ECB by mohla ještě jeden hike o 25 bb přidat v září. Podpora pro další zvýšení sazeb by ale mohla i v případě ECB slábnout s tím, jak v poslední době v Evropě, zejména v Německu, nové statistiky zklamávaly. Za očekáváním zaostaly i indikátory zveřejněné v uplynulém týdnu. Index nákupních manažerů (PMI) z německého zpracovatelského průmyslu se v červenci propadl na nejnižší hodnotu (38,8 b.) od pandemických odstávek v roce 2020, zklamal také německý Ifo index a lehce rovněž ekonomická důvěra za celou eurozónu.

Data ze Spojených států překvapila veskrze pozitivně. Tamní ekonomika si ve druhém čtvrtletí připsala mezičtvrtletně v anualizovaném vyjádření 2,4 % po 2 % v Q1, zatímco tržní konsenzus vyhlížel zpomalení růstu ekonomické aktivity na 1,8 %. Očekávání překonaly také červnové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, červencová spotřebitelská důvěra a nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Ve výsledku dění na obou stranách Atlantiku přispělo k posílení dolaru vůči euru za celý týden o 1 % na 1,10 USD/EUR. Koruna dosáhla nejslabší úrovně týdne (24,18 CZK/EUR) hned v pondělí, aby se následně až do pátku pohybovala poblíž 24 CZK/EUR. Částečně tak umazala ztráty, které zaznamenala po holubičím prohlášení E. Zamrazilové v předminulém týdnu, které nicméně sama viceguvernérka ČNB minulou středu na Twitteru z pohledu trhů částečně korigovala. Před začátkem mediální karantény vystoupilo několik dalších členů bankovní rady ČNB. Zatímco J. Frait připustil, že debata o snižování sazeb může začít již letos na podzim, J. Procházka si to, že by se pro takový krok v rámci bankovní rady našla do konce roku podpora, představit neumí (za předpokladu, že se neobjeví nějaké zásadní a překvapivé informace o vývoji ekonomiky). Čas na pokles měnověpolitických sazeb zatím nenastal ani podle guvernéra ČNB A. Michla.

My jsme v úterý zveřejnili naši novou makroekonomickou prognózu. V té očekáváme, že tuzemská ekonomika vykáže za celý letošní rok růst pouze o 0,1 %. V příštím roce by už ale měla její dynamika zrychlit na 1,8 %. Pomoci by k tomu mělo oživení spotřeby domácností podpořené obnoveným růstem reálných mezd a rozpouštěním dříve nahromaděných úspor. Růst ekonomiky ale v příštím roce pravděpodobně zbrzdí vládou ohlášená fiskální konsolidace a také utažená měnová politika. Předpokládáme, že sazby ČNB zůstanou beze změny až do konce letošního roku. O to rychlejší však podle nás bude muset být pokles tuzemských sazeb v příštím roce. K rychlému uvolňování měnové politiky pomůže svižný ústup inflace. Tu letos čekáme v průměru na 11 %, zatímco pro příští rok predikujeme její strmý pokles na průměrných 1,3 %. Přispět by k tomu mělo zejména dlouho očekávané zlevnění spotřebitelských cen energií. Nové vydání Ekonomických výhledů je k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_3Q23_CZ.