Památník T. Bati slaví 90 let, představil i kapesní hodinky slavného obuvníka

Událostí výstavy sedmdesáti fotografií, jež mapují zásadní momenty památníku od jeho vzniku po současnost, je představení zlatých kapesních hodinek Tomáše Bati. Jedná se o hodinky, které měl továrník vždy při sobě a nechyběly s ním ani na palubě letadla Junkers F-13ge, s nímž 12. července 1932 tragicky havaroval v Otrokovicích. Společně se slavným průmyslníkem tehdy zahynul i jeho pilot Jindřich Brouček.

„Po smrti Tomáše Bati přešly hodinky, jejichž ručičky se zastavily v momentě pádu, do dědictví manželky Marie a syna Tomáše. Do konce 2. světové války byly uloženy v Baťově vile ve Zlíně. Své působiště změnily při dramatickém úniku Marie Baťové z Českoslovenka v roce 1945 a na dlouhé roky byly v rukou Tomáše Bati juniora v kanadském Torontu. Hodinky byly rodinným artefaktem a předávaly se z generace na generaci,“ uvedl emeritní ředitel Nadace Tomáše Bati Pavel Velev s tím, že hodinky vložila do majetku nadace vnučka Tomáše Bati Rosemarie v roce 2018.

„O tom, že hodinky budou umístěny v prostorách Památníku T. Bati, rozhodla loni smlouva o dlouhodobé výpůjčce mezi Nadací Tomáše Bati a městem Zlínem,“ zdůvodnil primátor Jiří Korec. Dodal, že umístění hodinek v památníku je dalším, ale nikoli posledním krokem ke zvýšení jeho atraktivity. „Co je ještě zapotřebí udělat, je velmi šetrně pracovat s okolní městskou i volnou krajinou kolem památníku, která patří do jedinečné Gahurovy kompozice,“ zdůraznil Korec.

Náměstkyně primátora pro oblast školství, kultury a památkové péče Martina Hladíková doplnila, že samotný památník si za devadesát let fungování vybudoval pozici jedné z nejvýznamnějších budov ve městě. „Nově zrekonstruovaný památník se navíc od roku 2019 stal jednou z největších atraktivit Zlína a cílem místních obyvatel i návštěvníků města,“ upozornila Hladíková.

Právě zahájená výstava Památník Tomáše Bati 1933 – 2023 přibližuje prostřednictvím originálních dobových snímků kompletní historii památníku. Připomíná také nechvalně známé datum 6. června 1948, kdy byl památník upraven, přejmenován a otevřen jako Dům umění, ve kterém po další přestavbě začala v roce 1955 sídlit zlínská filharmonie.

Do Zlína v rámci jubilea památníku zavítal i vnuk Jana Antonína Bati John Nash s manželkou Márií (na snímcích v příložené galerii). Naznačil, že se plánuje zdigitalizování archivu Jana Antonína Bati, který podle něj obsahuje na 300 tisíc stran dokumentů. „Nejstarší jsou z roku 1920,“ upozornil Nash. V archivu jsou kromě listin věnovaných podnikání firmy Baťa například i dopisy, které Jan Antonín Baťa dostával od Tomáše Bati v době svého pobytu v USA.

Právě v USA se podle Nashe nyní Baťovský archiv nachází. Magistrát nyní usiluje o jeho přemístění do Zlína. Podle primátora Korce se plánuje jednání jak s rodinou Jana Antonína Bati, tak Národním technickým muzeem, které by se mohlo podílet na konzervování a digitalizaci jednotlivých dokumentů. „Je to něco naprosto unikátního,“ poznamenal Jiří Korec. Jako vhodné místo pro umístění originálů dokumentů, nebo alespoň jejich kopií, podle něj do budoucna připadá v úvahu zlínská vila Jana Antonína Bati, kde nyní sídlí Český rozhlas Zlín.