Otázky a odpovědi na téma „Stop finning – Stop the trade“ Evropská občanská iniciativa. Co je odstraňování žraločích ploutví a proč k němu dochází?

Co je odstraňování žraločích ploutví a proč k němu dochází?

„Ploutvem“ se rozumí, že žraločí ploutve jsou odříznuty na palubě rybářských plavidel a zvíře se vhazuje zpět do moře, zatímco může být stále živé.

Žraloci jsou loveni po celém světě, zejména pokud jde o ploutve, které jsou v některých částech světa považovány za jemné.

Mnoho populací žraloků se nachází v kritické situaci. Je naléhavě nutné řešit celosvětově znepokojivou situaci žraloků a úlohu, kterou hraje poptávka po žraločích ploutvích při zvyšování tlaku rybolovu a ohrožení úsilí o zachování těchto druhů.

Je odstraňování žraločích ploutví v EU legální?

EU byla první, která v roce 2003 považovala odstraňování žraločích ploutví za nepřijatelnou praxi. Podle „nařízení o ploutvech“ (nařízení (EU) č. 605/2013) je odstraňování žraločích ploutví zakázáno na palubě všech plavidel lovících ve vodách EU a kdekoli jinde v případě plavidel plujících pod vlajkou členského státu EU.

Společná rybářská politika EU (SRP) v rámci EU i mimo ni zajišťuje, aby byly minimalizovány dopady rybolovu na citlivé mořské druhy, včetně žraloků, a přijímá opatření založená na vědeckých poznatcích a zásadě předběžné opatrnosti.

Je rovněž zakázáno uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat žraločí ploutve. To znamená, že ploutve mohou být po vykládce odděleny pouze tehdy, když plavidla přiveze své úlovky do přístavu.

Jaká je úloha EU při rybolovu žraločích ploutví a obchodování s nimi?

Pokud jde o rybolov v EU, v letech 2019 až 2021 vykázala plavidla EU celkový odlov ve výši 248,392 tun žraloků, což je v průměru 82,797 tun ročně.

Vývoz z EU je významný pro zmrazené žraločí ploutve, v průměru přibližně 2300 tun a 170 milionů EUR ročně. V celosvětovém měřítku se obchod se žraločími komoditami v roce 2021 přiblížil 1 miliardě USD ročně a přibližně 7,100 tun žraločích ploutví. V letech 2019 až 2021 byly hlavními cílovými zeměmi vývozu EU v ročním průměru Singapur (985 tun, 13 milionů EUR), Čína (893 tun, 11 milionů EUR), Hongkong (194 tun, 7 milionů EUR). Přibližně 82 % vývozu žraločích ploutví z EU směřuje do Singapuru a Číny.

Proč musí Komise posoudit potřebu legislativního opatření?

Komise má právní povinnost odpovědět do šesti měsíců od předložení evropské občanské iniciativy.

Tento časový rámec byl příliš krátký na to, aby bylo možné shromáždit všechny údaje a provést všechny analýzy, které jsou nezbytné k posouzení vhodnosti zahájení opatření, jako je opatření požadované organizátory.

Každému legislativnímu návrhu na úrovni EU by navíc mělo předcházet posouzení jeho možných environmentálních, sociálních a hospodářských důsledků.

Toto posouzení umožní dobře informovaná a možná budoucí opatření založená na faktech. Bude zahrnovat analýzu:

hospodářské, environmentální a sociální dopady na zúčastněné strany EU a třetí země, které by mohly být ovlivněny;
potenciální změny v dynamice světového trhu;
environmentální a sociálně-ekonomické přínosy lépe chráněných populací žraloků,
možné alternativní prostředky k dosažení sledovaného cíle; a
podrobné posouzení nejvhodnějšího právního základu a nástroje.

Co dělá EU v mezinárodních organizacích, aby snížila tlak na lov žraloků?

EU je členem 18 regionálních organizací pro řízení rybolovu. Regionální organizace pro řízení rybolovu zahrnují země s rybolovnými zájmy v určité zeměpisné oblasti. Jsou otevřeny jak zemím v regionu („pobřežní státy“), tak zemím, které mají na tomto rybolovu zájem („země provozující rybolov ve vzdálených vodách“).

V průběhu let prováděly regionální organizace pro řízení rybolovu závazná opatření pro zachování a řízení populací žraloků.

V regionálních organizacích pro řízení rybolovu je EU aktivním zastáncem ochrany a udržitelného řízení populací žraloků a politiky „ploutví přirozeně spojených“ jako jediného účinného prostředku k ukončení odstraňování žraločích ploutví. To již přispělo k tomu, že některé regionální organizace pro řízení rybolovu přijaly jako jedinou možnost nebo jako jednu z možností pro provádění zákazu odstraňování ploutví politiku „souvisejících s ploutvemi“.

V zájmu posílení vědeckého poradenství v regionálních organizacích pro řízení rybolovu podporuje EU vědeckou práci prostřednictvím dobrovolných finančních příspěvků, jejichž cílem je vypracovat vhodné metodiky pro posouzení stavu ochrany hlavních druhů žraloků a zlepšit regulační rámec pro zachování žraloků.

EU je rovněž aktivním členem úmluvy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) a podporuje ochranu mořských druhů. Cílem úmluvy CITES je chránit volně žijící zvířata a rostliny před nadměrným využíváním prostřednictvím mezinárodního obchodu. Na poslední konferenci smluvních stran v listopadu 2022 bylo do příloh úmluvy CITES doplněno téměř 100 dalších druhů žraloků a rejnoků a tři druhy mořských okurek. EU podpořila návrh Panamy zařadit do přílohy II úmluvy CITES, včetně žraloka modravého, rodinu žraloků. Zařazení na seznam v příloze II zajistí, aby byl obchod s tímto druhem kontrolován a povolen na základě vědeckého posouzení populace druhů. Zařazení na seznam vstoupí v platnost dne 25. listopadu 2023.

Žraloci jsou loveni pro ploutve, které jsou v některých zemích považovány za luxusní potraviny. Neměla by EU s těmito zeměmi v první řadě spolupracovat?

Jádrem problému je skutečně spotřeba žraločích ploutví v některých zemích, což často souvisí s nezákonným obchodem.

Komise se domnívá, že nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy je důležitou otázkou, a předložila nový akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy s cílem dále posílit opatření EU proti tomuto rozšířenému jevu.

Komise proto bude spolupracovat se zeměmi mimo EU s cílem podpořit snižování poptávky po žraločích ploutvích pocházejících z nelegálních zdrojů a podporovat klíčové země při budování kapacit pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy. Komise například připravuje projekt týkající se nezákonného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, který má být realizován v Asii a Africe, a další projekt zaměřený na snížení poptávky v Číně po předchozím úspěšném projektu.

Co se skrývá pod pojmem „evropská občanská iniciativa“?

Evropská občanská iniciativa byla zavedena v dubnu 2012 jako nástroj pro stanovování programu pro občany. Evropská občanská iniciativa umožňuje alespoň 1 milionu osob z nejméně sedmi členských států EU vyzvat Evropskou komisi, aby přijala opatření v oblastech spadajících do její pravomoci.

Podle nového nařízení o evropské občanské iniciativě platného od 1. ledna 2020 musí Komise reagovat do šesti měsíců od předložení úspěšné evropské občanské iniciativy, které se podařilo shromáždit požadovaný jeden milion potvrzených prohlášení o podpoře alespoň v sedmi členských státech.

Komise musí rozhodnout, zda bude jednat tak, že bude navrhovat právní předpisy, jednat jiným způsobem, aby dosáhla cílů evropské občanské iniciativy, nebo zda vůbec nejedná, přičemž v každém jednotlivém případě uvede své důvody.

Komise musí své odůvodnění vysvětlit sdělením, které přijímá sbor komisařů. Má-li Komise v úmyslu jednat, musí sdělení rovněž stanovit orientační harmonogram svých opatření.

Kolik evropských občanských iniciativ bylo zaregistrováno celkem? Jaký je jejich status?

Od roku 2012 Komise zaregistrovala 101 evropských občanských iniciativ, což jim umožňuje získat podporu občanů.

Z těchto 101:

Deset z nich dosud dosáhlo prahové hodnoty jednoho milionu podpisů a bylo předloženo Komisi, přičemž osmou zemí je „Stop Finning – Stop the Trade“; Sedm z nich již obdrželo odpověď Komise, přičemž poslední z nich byla Save Bees and Farmers!“ v dubnu 2023. Dvě další evropské občanské iniciativy obdrží odpověď Komise ještě v roce 2023: „Zachraňte kosmetiku bez krutého zacházení“ v červenci a „Fur Free Europe“ v prosinci.
23 iniciativ prohlásilo, že dosáhly požadované podpory, ale nebyly předloženy Komisi k posouzení;
1 dokončil sběr podpory, ale dosud neinformoval o jeho výsledku;
8 v současné době shromažďuje prohlášení o podpoře a 3 byla zaregistrována, ale jejich sběr zatím nebyl zahájen;
56 jich dosáhlo konce období sběru, aniž by dosáhly prahové hodnoty;
21 jich bylo organizátory staženo během období sběru.

Vedla některá evropská občanská iniciativa ke skutečnému legislativnímu návrhu Komise?

Od zahájení evropské občanské iniciativy v roce 2012 bylo v deseti iniciativách shromážděno více než 1 milion podpisů a Komise oficiálně odpověděla na osm z nich; odpověď na „Stop Finning – Stop the Trade“ je osmá.

Z prvních 7 se Komise zavázala, že u šesti z nich přijme následná opatření:

Ve své reakci na iniciativu „Konec doby klecové“ z roku 2021 se Komise zavázala, že do konce roku 2023 předloží legislativní návrh na postupné ukončení a v konečném důsledku zákaz používání klecových systémů pro všechna zvířata uvedená v této iniciativě.
Ve své nedávné odpovědi (5. dubna 2023) na iniciativu „Zachraňte včely a zemědělce“ Komise tuto iniciativu uvítala a uznala její význam, zejména v souvislosti se vzájemně provázanými krizemi změny klimatu, znečištění a úbytku biologické rozmanitosti. Zdůraznila, že namísto navrhování nových legislativních aktů je prioritou zajistit, aby návrhy, které jsou v současné době projednávány spolunormotvůrci, byly přijaty včas a poté provedeny spolu s účinným prováděním společné zemědělské politiky.

V reakci na iniciativu „Right2Water“ Komise navrhla revidovanou směrnici o pitné vodě s cílem zajistit Evropanům zaručený přístup k nezávadné pitné vodě. V prosinci 2019 dosáhly Evropský parlament a Rada EU dohody o modernizovaných pravidlech EU. Směrnice vstoupila v platnost dne 12. ledna 2021 a lhůta pro její provedení ve vnitrostátním právu členských států skončila v lednu 2023.
V reakci na jeden z cílů iniciativy „Zakažte glyfosát a toxické pesticidy“ přijala Komise návrh nařízení o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizik EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení o obecném potravinovém právu. Nařízení bylo přijato v roce 2019 a použije se ode dne 27. března 2021. Ve své reakci na jiný cíl této iniciativy se Komise rovněž zavázala zavést harmonizované ukazatele rizika pro používání pesticidů (podle směrnice 2009/128/ES), což vedlo dne 15. května 2019 k přijetísměrnice Komise 2019/782, kterou se stanoví harmonizované ukazatele rizik. Návrh nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin předložený v červnu 2022 stanoví ambiciózní cestu ke snížení rizika a používání chemických pesticidů v zemědělství EU o 50 % do roku 2030.
Iniciativa „Stop vivisekci“ vyzvala k předložení návrhu evropského legislativního rámce zaměřeného na postupné ukončení pokusů na zvířatech. Ve svém sdělení z roku 2015 Komise odpověděla, že směrnice 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely již poskytuje vhodný rámec pro zajištění vysoké úrovně ochrany zvířat používaných ve výzkumu, ale že je přijata řada nelegislativních následných opatření za účelem postupného ukončení zkoušek na zvířatech. V prosinci 2016 uspořádala Komise v Bruselu vědeckou konferenci a při té příležitosti předložila zprávu o pokroku týkající se přijatých opatření.
Ve svéreakci na iniciativu „Minority SafePack“, která vyzývá ke zlepšení ochrany příslušníků národnostních a jazykových menšin, Komise zdůraznila, že začlenění a respektování bohaté kulturní rozmanitosti Evropy je jednou z jejích priorit a cílů. Od roku 2013, kdy byla iniciativa původně předložena, byla proto přijata široká škála opatření, která se zabývají několika aspekty návrhů iniciativy. Ačkoli Komise nenavrhla další právní akty, zdůraznila, že úplné provedení již zavedených právních předpisů a politik představuje silný arzenál na podporu cílů iniciativy.