NKÚ se dále zaměřil i na to, jak MPO hodnotilo v letech 2018 až 2021 instituce, které získaly podporu. V tomto ohledu postupovalo MPO transparentně. Z pohledu efektivity využitých peněz ale bylo problematické, že resort dlouhodobě podporoval mj. i organizaci, která byla opakovaně hodnocena jako podprůměrná, a ani každoroční podpora na tom nic nezměnila.
V případě pravidel pro získávání podpory kontrola zjistila, že MPO nestanovilo žádná bližší pravidla nebo limity pro to, jak a za co mohou výzkumné organizace vynakládat získanou podporu. Pouze převzalo ze zákona základní definici způsobilých výdajů. V praxi tak výzkumné organizace používaly tuto podporu například na odměny pro zaměstnance, kde ale nebyly stanové žádné limity. NKÚ doporučuje, aby se MPO zabývalo limity u způsobilých výdajů.
U konkrétních 14 výzkumných organizací pak NKÚ zjistil, že pět z nich nevykázalo žádný příjem z tzv. transferu znalostí. Ten je významným ukazatelem o komerčním využití a uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi a také jedním z cílů, o které by organizace měly usilovat.
U samotného hospodaření výzkumných organizací – konkrétně u vzorku šesti z nich – NKÚ nezjistil, že by jednotlivé instituce získanou podporu použily nehospodárně. Pouze v jednom případě kontroloři zjistili porušení zákona o zadávání veřejných zakázek a zároveň i porušení podmínek pro získání podpory – ve výši 2,1 milionu korun.
NKÚ na základě těchto skutečností doporučuje, aby MPO stanovilo konkrétní cíle a očekávané přínosy pro stát, kterých se má rozdělováním institucionální podpory z rozpočtu MPO dosáhnout, a aby plnění těchto cílů pravidelně vyhodnocovalo.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 22/21 (docx, 213 kB)
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 22/21 (pdf, 512 kB)
RSS
Přebírání zpráv
