Dopady klimatických změn na Evropu. Nárůst obnovitelných zdrojů signalizuje naději do budoucna

Zpráva WMO o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 byla vypracována společně se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus a poskytuje informace o rostoucích teplotách, nízkých srážkách, rostoucím počtu požárů, nebývalém tání ledovců a potenciálu obnovitelných zdrojů energie. Druhý ročník vydání společné zprávy o stavu klimatu v Evropě je součástí snahy WMO – vedené snahou poskytnout základní klimatické údaje a informace přizpůsobené specifickým potřebám jednotlivých regionů, a posílit tak adaptační a zmírňující strategie.

Změna klimatu si v Evropě, na nejrychleji se oteplujícím kontinentu světa, vybírá velkou lidskou, hospodářskou a ekologickou daň. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a lesními požáry. Teplota mořské hladiny v celé Evropě dosáhla nových maxim, což doprovázely vlny mořských veder. Tání ledovců bylo bezprecedentní.

Zprávu o stavu klimatu v Evropě v roce 2022, druhou z každoroční série, vypracovaly společně Světová meteorologická organizace a Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus.

Ukazuje, že se Evropa od 80. let 20. století otepluje dvakrát více, než je celosvětový průměr, což má dalekosáhlé dopady na socioekonomickou strukturu regionu a ekosystémy. V roce 2022 byla Evropa přibližně o 2,3 °C nad předindustriálním průměrem (1850-1900), který byl použit jako výchozí hodnota pro Pařížskou dohodu o změně klimatu.

Znamením naděje do budoucna je však skutečnost, že v loňském roce bylo poprvé vyrobeno více elektřiny z obnovitelných zdrojů než ze znečišťujících fosilních plynů. Větrná a solární energie vyrobila v roce 2022 22,3 % elektřiny v Evropské unii (EU) a předstihla tak fosilní plyn (20 %).

"Poprvé bylo v EU vyrobeno více elektřiny z větrných a solárních zdrojů než z fosilních plynů. Větší využívání obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie je klíčové pro snížení závislosti na fosilních palivech," uvedl generální tajemník WMO Prof. Petteri Taalas. "Klimatické služby hrají klíčovou roli při zajišťování odolnosti energetických systémů vůči otřesům souvisejícím s klimatem, při plánování provozu a při informování o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti," dodal.

Zpráva se zaměřuje zejména na energetiku a zdůrazňuje, že extrémnější počasí, včetně intenzivních veder, vydatných srážek a sucha, má stále větší dopad na dodávky, poptávku a infrastrukturu evropského energetického systému.

Zpráva byla vydána u příležitosti 6. evropské konference o přizpůsobování se změně klimatu v irském Dublinu a je doplněna interaktivní mapou příběhů.

"Rekordní vedra, která Evropané zažili v roce 2022, byla jednou z hlavních příčin nadměrného počtu úmrtí v Evropě souvisejících s počasím. Bohužel to nelze považovat za jednorázovou událost nebo zvláštnost klimatu. Naše současné znalosti klimatického systému a jeho vývoje nás informují o tom, že události tohoto typu jsou součástí vzorce, díky němuž budou extrémní tepelné stresy v celém regionu častější a intenzivnější," uvedl Dr. Carlo Buontempo, ředitel Copernicus Climate Change Service.

Na základě informací v databázi mimořádných událostí (EM-DAT) měla meteorologická, hydrologická a klimatická nebezpečí v Evropě v roce 2022 za následek 16 365 hlášených úmrtí a přímo zasáhla 156 000 lidí.

Přibližně 67 % událostí souviselo s povodněmi a bouřkami, což představuje většinu celkových ekonomických škod ve výši přibližně 2 miliard USD. Mnohem závažnější z hlediska úmrtnosti byly vlny veder, které údajně vedly k více než 16 000 nadměrným úmrtím.

"V roce 2022 zažilo mnoho zemí západní a jihozápadní Evropy nejteplejší rok v historii. Léto bylo nejteplejší, jaké kdy bylo zaznamenáno: vysoké teploty zhoršily vážné a rozsáhlé sucho, podnítily prudké lesní požáry, které vedly k druhé největší vypálené ploše v historii, a vedly k tisícům nadměrných úmrtí spojených s vedrem," uvedl profesor Taalas.

Poznámka: Číselné údaje o dopadech některých katastrof mohou chybět z důvodu nedostupnosti údajů.

Hlavní sdělení

Teploty: Evropa zažila nejteplejší léto v historii měření. Několik zemí, včetně Belgie, Francie, Německa, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Spojeného království, zaznamenalo nejteplejší rok v historii měření.

Průměrná roční teplota v Evropě v roce 2022 se pohybovala mezi druhou a čtvrtou nejvyšší zaznamenanou teplotou, přičemž anomálie činila přibližně 0,79 °C nad průměrem let 1991-2020. Tato základní hodnota se používá jako standardní referenční hodnota pro porovnání výkyvů teplot, srážek atd. s 30letým průměrem a poskytuje tak informace odvětvím citlivým na klima. Srážky byly v roce 2022 na většině území podprůměrné. Na Pyrenejském poloostrově to byl čtvrtý suchý rok v řadě a v horských oblastech Alp a Pyrenejí třetí suchý rok v řadě.

Francie měla nejsušší leden až září a Spojené království a Uccle (Belgie) měly nejsušší leden až srpen od roku 1976, což mělo dalekosáhlé důsledky pro zemědělství a výrobu energie. Zásoby vody ve Španělsku se do 26. července snížily na 41,9 % celkové kapacity, přičemž v některých povodích byla kapacita ještě nižší.

Ledovce v Evropě ztratily od roku 1997 do roku 2022 objem přibližně 880 km3 ledu. Nejhůře byly postiženy Alpy, kde se tloušťka ledu snížila v průměru o 34 metrů. V roce 2022 zaznamenaly ledovce v evropských Alpách nový rekordní úbytek hmoty během jediného roku, který byl způsoben velmi malým množstvím sněhu v zimě, velmi teplým létem a usazováním saharského prachu.

Grónský ledový příkrov ztratil v letech 1972-2021 5 362 ± 527 Gt ledu, což přispělo ke globálnímu průměrnému zvýšení hladiny moře o přibližně 14,9 mm. Podle vědeckých hodnocení pokračoval ve ztrátě hmoty i během roku 2022.

Průměrné teploty povrchu moří v oblasti severního Atlantiku byly nejteplejší v historii a velká část moří v regionu byla postižena silnými nebo dokonce silnými a extrémními vlnami mořských veder.

Míra oteplování povrchových vod oceánů, zejména ve východní části Středozemního moře, Baltském a Černém moři a v jižní části Arktidy, byla více než třikrát vyšší než celosvětový průměr.

Mořské vlny veder vedou k migraci druhů a hromadnému vymírání, příchodu invazních druhů a narušení ekosystémů a biologické rozmanitosti.

Energie

Proměnlivost klimatu a dlouhodobá změna klimatu ovlivňují všechny aspekty energetického odvětví: poptávku, dodávky a infrastrukturu, která zajišťuje bezpečný a spolehlivý provoz ("síť"). Klimatické služby a údaje o dopadech jsou zásadní. EU se zavázala, že do roku 2030 zvýší výrobu energie z obnovitelných zdrojů na nejméně 42,5 % celkové spotřeby, což je téměř dvojnásobek úrovně z roku 2019.

V roce 2022 se v Evropě z větrné a solární energie vyrobilo 22,3 % elektřiny v EU, čímž poprvé předstihly fosilní paliva (20 %) a uhelnou energetiku (16 %), částečně díky velkému nárůstu kapacity solárních elektráren, jak vyplývá z přehledu European Electricity Review agentury EMBER.

Kromě toho bylo roční sluneční záření na povrchu země v roce 2022 nejvyšší od počátku záznamů v roce 1983, a to o 4,9 % nad průměrem let 1991-2020.

To podtrhuje význam meteorologických proměnných: povrchového slunečního záření pro fotovoltaiku, rychlosti větru pro větrnou energetiku a srážek a odtoku pro vodní energetiku.

Obecně platí, že více povrchového slunečního záření je k dispozici na jihu Evropy díky slunečnímu úhlu a menší oblačnosti. Potenciál větrné energie je vyšší nad oceánem, zejména u pobřeží Irska a Portugalska a v Egejském moři. Vodní energie přímo souvisí s topografií Evropy.

Meteorologické faktory, které určují potenciál obnovitelné energie, mají velkou sezónní proměnlivost. Měsíční průměrná rychlost větru se může pohybovat od -40 % do +80 % průměru a srážky ±30 % a povrchové sluneční záření přibližně ±15 %.

Sluneční a větrné záření mají tendenci se v průběhu roku doplňovat: sluneční záření je vyšší v letní polovině roku, zatímco intenzita větru je obvykle vyšší v zimě.

V průběhu 30letého období 1991-2020 se povrchové sluneční záření zvýšilo, zatímco rychlost větru a srážky nevykazují výrazný trend.

Jaderná energie

Přerušení provozu jaderných elektráren v důsledku nepříznivých klimatických podmínek se v posledních třech desetiletích celosvětově zvýšilo, i když stále tvoří velmi malý podíl na celkovém počtu výpadků jaderných elektráren. V roce 2021 představovaly hlášené výpadky výroby způsobené počasím přibližně 0,33 % celosvětové výroby jaderné energie. Hlavními faktory jsou nízké průtoky v řekách a rostoucí teploty a extrémní horka.

Podle dlouhodobých scénářů zhoršování klimatu by v jižní Evropě mohlo dojít k jedněm z největších celosvětových procentních nárůstů extrémních teplot nad 40 °C a počtu po sobě jdoucích suchých dnů. Tento výsledek, zejména pro potenciální lokality jaderných elektráren v jižní Evropě, zdůrazňuje nutnost zavedení adaptačních opatření spojených s přísnými bezpečnostními revizemi, pokud bude rozhodnuto o pokračování provozu elektráren.

Služby v oblasti klimatu

Klimatické služby – poskytování a využívání klimatických informací při rozhodování, zahrnující sběr dat, monitorování, analýzu, předpovědi a prognózy klimatických proměnných – hrají klíčovou roli při podpoře globální energetické transformace s cílem dosáhnout čisté nulové spotřeby.

Klimatické služby jsou důležité pro výběr lokalit, hodnocení zdrojů a financování, provoz, údržbu a řízení energetických systémů, integraci elektřiny do sítě a hodnocení dopadů energetických systémů.

Jsou rovněž potřebné k zajištění odolnosti energetických systémů vůči otřesům souvisejícím s klimatem a k informování o opatřeních na zvýšení energetické účinnosti.

Podle průzkumu národních meteorologických a hydrologických služeb (NMHS), který provedla WMO, 83 % členů v Evropě uvedlo, že poskytují klimatické služby pro energetiku. Méně než polovina z nich však poskytuje klimatické předpovědi pro energetický sektor. Existuje tedy nevyužitý potenciál NMHS pro podporu přechodu na energetiku.

Světová meteorologická organizace je autoritativním hlasem systému OSN v oblasti počasí, klimatu a vody.

Kompletní zprávu WMO a Copernicus Climate Change Service (C3S) naleznete zde.

O službě Copernicus a ECMWF

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU, a je vlajkovou lodí programu pozorování Země, který funguje prostřednictvím šesti tematických služeb: Atmosféra, Moře, Země, Změna klimatu, Bezpečnost a Nouzové situace. Poskytuje volně přístupná provozní data a služby, které uživatelům poskytují spolehlivé a aktuální informace týkající se naší planety a jejího životního prostředí.

Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) provozuje dvě služby z programu EU pro pozorování Země Copernicus: Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) a Copernicus Climate Change Service (C3S). Přispívají také do služby Copernicus Emergency Management Service (CEMS), kterou realizuje Společné výzkumné středisko EU (JRC).  

Služba C3S poskytuje směrodatné informace o minulém, současném a budoucím klimatu a také nástroje umožňující tvůrcům politik a podnikům realizovat strategie zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. C3S každoročně v dubnu zveřejňuje vlastní zprávu o stavu klimatu v Evropě (ESOTC) a analýzu za předchozí rok.

Více informací najdete: https://climate.copernicus.eu/

Zpráva WMO o stavu klimatu v Evropě v roce 2022 je druhým vydáním zpráv o klimatu, které každoročně vydává Regionální sdružení Světové meteorologické organizace pro Evropu (WMO-RA6) a program Evropské unie pro pozorování Země Copernicus Climate Change Service (C3S). Zahrnuje neocenitelný příspěvek národních meteorologických a hydrologických služeb (NMHS), sítě regionálních klimatických center WMO pro Evropu, služby Copernicus Climate Change Service (C3S), agentur Organizace spojených národů (OSN) a mnoha odborníků a vědců z regionu i celého světa.