Pět nástrojů, které Evropa použije v reakci na geopolitický vzestup Číny

Evropská unie zkoumá řadu nástrojů, které by podpořily její globální postavení v soupeření s Čínou či Ruskem v situaci, kdy tyto země ukazují, že jsou ochotné využívat obchod a kontrolu kritických dodavatelských řetězců k politickým a vojenským cílům.

Evropská komise představí 20. června svou strategii hospodářské bezpečnosti, která nastíní obchodní a bezpečnostní rizika bloku, politická opatření, která má k dispozici pro boj s těmito riziky, jakož i možnosti nových ochranných opatření, která by zajistila, že bude moci odvrátit pokusy o ekonomický nátlak ze strany svých konkurentů.

Evropská Unie si plně uvědomila svou závislost na Rusku jen velmi pomalu, když pak Kreml minulý rok napadl Ukrajinu, Evropa trpěla rekordní inflací a čelila ekonomické katastrově na kterou nebyla připravena. Problematická byla především snaha najít nové zdroje ropy a plynu, které byla dříve zvyklá získávat levně z Ruska. Členské státy jsou však rozdělené ohledně toho, jak dále postupovat, přičemž některé se zdráhají zahájit obchodní válku s Čínou, která je významným obchodním partnerem mnoha zemí v regionu.

"Nejsem tak pozitivní ohledně toho, co jsme doposud dělali," řekla v rozhovoru Alicia Garcia Herrero, hlavní ekonomka pro Asii a tichomoří ve společnosti Natixis. "Japonsko a USA byly důraznější, my musíme centralizovat více kompetencí, abychom byli efektivnější a nemyslím si, že členské státy mají náladu toto dělat."

Graf: Obchodní deficit Evropské Unie s Čínou loni nabobtnal

Zdroj: Eurostat

Zde je pět nástrojů, které Evropská unie zavedla nebo používá k zajištění své ekonomické bezpečnosti:

1. Protidonucovací Nástroj (Anti-Coercion Instrument)

Letos se evropské členské státy dohodly na novém souboru obchodních pravomocí, které umožní bloku vrátit úder třetích zemí, které používají ekonomické omezení k politické odplatě. Nový nástroj Evropské Unie proti nátlaku posiluje ochranu EU a umožnuje komisi ukládat cla nebo jiná represivní obchodní opatření v reakci na případy politicky motivovaných omezení zahraničního obchodu. Nástroj se dostal do popředí poté, co Čína penalizovala Litvu za otevření de-facto tchajwanské mise v jejím hlavním městě, Vilnius. Litevský vývoz do Číny loni klesl o 75 procent rok poté, co Čína omezila diplomatické styly a omezila obchodování s baltskou zemí.

Graf: Hodnota Litevského vývozu do Číny

Zdroj: Eurostat

USA tlačí na Evropu, aby v rámci plánu Washingtonu na globální alianci k vyvážení vlivu Pekingu přitvrdila svůj postoj vůči Číně. V posledních měsících předsedkyně Evropské komise Ursula von del Leyen zaujala asertivnější postoj a tvrdí, že blok musí "snížit riziko" ze strany Číny bez plnohodnotného "oddělení."

Tento posun v exekutivě EU však znepokojil některé korporace a zejména země, které mají hluboké obchodní vztahy s Čínou. Německé automobilky Volkswagen, Mercedes-Benz a BMW postavili desítky továren v Číně a všichni tři výrobci nyní v Číně prodávají více vozidel než na kterémkoli jiném trhu.

2. Prověřování Odchozích Investic (Outbound Investment Screening)

Komise zvažuje nová omezení obchodních investic pro strategické rivaly, jako je například Čína, v citlivých odvětvích, jako jsou polovodiče, které by Pekingu potenciálně umožnili vybudovat čipový průmysl na světové úrovní. V letošním roce společnost ASML, nizozemský výrobce pokročilých zařízení na výrobu polovodičů, obvinila bývalého zaměstnance v Číně z pomoci při krádeži důvěrných technologických informací.

Představitelé Bidenovy administrativy vyzvali Evropu, aby se sladila s americkým úsilím zabránit Číně v získávání citlivých schopností s důsledky pro národní bezpečnost. Začátkem tohoto roku Nizozemsko oznámilo omezení vývozu polovodičové technologie do Číny, aby se zabránilo přepravě litografických strojů.

3. Prověřování Příchozích Investic (Inbound Investment Screening)

Příští měsíc vstoupí v platnost nařízení Evropské Unie o zahraničních dotacích, které komisi poskytne nové pravomoci zabránit tomu, aby subvencovaní zahraniční konkurenti narušovali hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Nástroj ukládá oznamovací a hlásící povinnosti pro všechny podniky zapojené do velkých veřejných zakázek nebo fúzí a akvizic obchodů v EU. Komise také přezkoumává dva roky stará pravidla prověřování zahraničních investic, která řídí schopnost zahraničních společností investovat do 27-členného bloku.

4. Přístavní Strategie EU (EU’s Port Strategy)

Později v tomto roce bude Evropský parlament zvažovat nové limity pro zahraniční společnosti, které chtějí investovat do Evropské kritické infrastruktury. Čínské společnosti již mají podíly v přístavech nejméně 10 členských států, které potenciálně poskytují Pekingu přístup k citlivým informacím o toku evropského zboží. Opatření přichází ve chvíli, kdy Německo přehodnocuje své sporné rozhodnutí povolit čínskému státnímu konglomerátu Cosco Shipping Holdings Co. koupit 24,9procentní podíl v jednom z hamburských přístavních terminálů.

5. Prosazování Obchodních Dohod (Trade Agreement Push)

Evropští politici využívají ekonomického vlivu spotřebitelského sektoru ve výši 8,6 bilionu dolarů k vyjednávání obchodu, které rozšiřují vliv EU na klíčových zahraničních trzích. Evropská Unie v současné době uzavírá obchodní dohody s Chile a Austrálií, které usnadní přístup EU k lithiu, kritickému materiálu pro baterie elektrických vozidel. Komise také jedná o dohodě s obchodním blokem Mercosur, který zahrnuje některé z největších zemí bohaté na zdroje v Latinské Americe: Argentina, Brazílie, Uruguay a Paraguay. V neposlední řadě EU zavádí své Gateway initiative – investiční strategie ve výši 300 miliard eur (328 miliard dolarů), jejímž cílem je konkurovat čínskému "Belt and Road" programu pro ekonomický vliv v Latinské Americe, střední Asii a Africe.

"Již nějakou dobu jsme svědky velmi záměrného přitvrzování celkové strategické pozice Číny a se k tomu připojuje vystupňování stále asertivnějších akcí," uvedla předsedkyně Evropské komise von der Leyen ve svém projevu na začátku tohoto roku. "Stejně jako Čína vystupňovala svůj vojenských postoj, zintenzivnila také svou politiku dezinformací a ekonomický a obchodní nátlak," dodala von der Leyen.

Zdroj: Bloomberg, Eurostat