Fed sazby nezměnil, ECB pokračuje v jejich zvyšování (Komentář)

Data z tuzemské ekonomiky v tomto týdnu potvrdila trend odeznívání inflace. Růst spotřebitelských cen v květnu poklesl na 11,1 % y/y (tržní konsenzus: 10,8 % y/y). V rámci struktury výrazně zpomalila jádrová inflace, která se v meziměsíčním anualizovaném vyjádření podle našeho odhadu dokonce nacházela pod dolní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle. To naznačuje, že slabá poptávka se stále více odráží i v cenovém vývoji. Více k tuzemské spotřebitelské inflaci za květen zde: https://bit.ly/CPI_May23_CZ. V pátek dezinflační tendenci ukázaly i květnové průmyslové ceny. Jejich meziměsíční pokles o 0,8 % byl již čtvrtým v řadě. Snižování cen se přitom nekoncentrovalo pouze do energeticky náročných odvětví. Svou roli tak patrně i zde sehrává kromě nižších cen vstupů slabší poptávka. Více ke květnovému vývoji cen v primárních okruzích zde: https://bit.ly/44mfrHB.

ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 25 bb. Na tiskové konferenci prezidentka Lagardeová uvedla, že velmi pravděpodobně sazby porostou i na příštím zasedání v červenci. Na rozdíl od Fedu tak ECB nadále neuvažuje o „pauze“ ve zpřísňování měnové politiky. ECB k tomu vedou mimo jiné inflační tlaky z trhu práce, v důsledku kterých došlo k přehodnocení prognózy jádrové inflace v letošním i příštím roce o 0,5 pb směrem nahoru na 5,1 %, respektive 3,0 %. Kromě růstu sazeb byl na poli utahování měnové politiky potvrzen i záměr v červenci ukončit reinvestice z APP (o čemž bylo rozhodnuto již v květnu). Nadále očekáváme, že depozitní sazba bude zvýšena o standardních 25 bb ještě dvakrát. Vrcholu tedy podle nás dosáhne letos v září na 4 %, kde následně setrvá alespoň po celý příští rok. V něm by se pozornost ECB měla přesunout ke kvantitativnímu utahování.

Fed ve středu sazby nezvýšil. Klíčová otázka je, zda se jedná o pauzu a na příštím zasedaní se ke zvyšování sazeb Fed vrátí, nebo jsme u konce cyklu. Mediánový výhled úrokových sazeb (tzv. „dot plot“) sice ukazuje na další dva 25 bodové hiky, jejich doručení je ale nejisté, což naznačuje právě středeční ponechání sazeb beze změny. My se stále přikláníme spíše ke scénáři stability úrokových sazeb na současných 5,00-5,25 % do konce letošního roku. Další vývoj ale bude záviset hlavně na rychlosti odeznívání jádrové inflace a zchlazování trhu práce.

Euru se vůči dolaru tento týden dařilo. Na jeho posílení o 1,8 % na 1,095 USD/EUR se kromě potvrzení dalšího růstu úrokových sazeb v eurozóně patrně podepsala také o něco horší než očekávaná data z USA (počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a květnový průmysl). Naopak statistiky z eurozóny (německý ZEW index za červen, průmysl za duben) spíše odhady překonaly.

Měny středoevropského regionu mírně oslabily. Nová dezinflační data naznačují, že cyklus zpřísňování měnové politiky máme v našem regionu již za sebou, a naopak se začne přibližovat zahájení jejich postupného návratu k rovnovážných úrovním. Polský zlotý i česká koruna ztratily k euru v mezitýdenním srovnání 0,4-0,5 %. Maďarský forint pak dokonce 1,4 %.