Fed ponechá sazby beze změny, ECB je zvýší o 25 bazických bodů (Tématické reporty)

Americká centrální banka ve středu ponechá podle našich předpokladů nastavení úrokových sazeb beze změny. Nejzajímavější na jejím zasedání bude zveřejnění nové prognózy a mediánu výhledu úrokových sazeb. Ten se může posunout mírně směrem nahoru a indikovat ještě jedno zpřísnění měnových podmínek. U HDP a inflace čekáme zvýšení odhadu, u míry nezaměstnanosti naopak její snížení. Evropská centrální banka ve čtvrtek podle nás zvedne sazby o dalších 25 bb. Takovéto kroky čekáme pak ještě dva, a to v červenci a září. Depozitní sazba by se tak na podzim měla dostat na 4 %. K návrtu inflace na cíl bude ale třeba i další omezování bilanční sumy. To by podle našeho odhadu mělo začít od února týkat i reinvestic z pandemického programu.

Americká centrální banka podle našeho odhadu ponechá sazby beze změny na 5,00-5,25 %. Trh nyní ve svých cenách zahrnuje zhruba 20-30% pravděpodobnost 25bodového zvýšení. To se však vhledem k posledním vyjádřením, která přicházela z centrální banky, jeví jako nepravděpodobné. Zajímavá bude tedy zejména následná tisková konference a zveřejnění nové makroekonomické prognózy Fedu. Ta zřejmě přinese revizi HDP směrem nahoru. Fed zatím očekával pro letošní rok růst HDP o 0,4 %. To by po solidním růstu v Q1 (1,3 q/q anualizovaně) i očekávané slušné dynamice HDP v Q2 (1-2 % q/q anualizovaně dle odhadů trhu) znamenalo, že by americká ekonomika musela v H2 rychle šlápnout na brzdu. Tomu ale zatím nic příliš nenasvědčuje. Pravděpodobnější proto je, že Fed bude revidovat HDP pro letošní rok směrem nahoru. Naopak výhled pro nezaměstnanost se zřejmě posune směrem dolů (poslední odhad Fedu byl 4,5 % pro konec letošního roku). Inflační prognóza pak může být revidována mírně nahoru.

Nejvíce sledovaný bude medián výhledu úrokových sazeb Fedu. Ten by se z 5,1 % mohl posunout mírně nahoru (na 5,4 %) a posílit tak spekulace o dalším možném utažení měnových podmínek. Nejpravděpodobnější by pro tento krok bylo červencové zasedání, kde trh „hiku“ dává více než 50 % pravděpodobnost. My se domníváme, že Fed bude chtít spíše vyčkat, jak se už tak relativně vysoké úrokové sazby propíší do reálné ekonomiky.

Evropská centrální banka podle nás ve čtvrtek zvedne sazby o dalších 25 bazických bodů po čtyřech 50ti bodových zpřísněních měnové politiky. Depozitní sazba se tak dostane na úroveň 3,5 %. Důvodem k dalšímu utažení měnových kohoutů je vývoj inflace. Ta sice zpomaluje, ve své jádrové složce nicméně zůstává vysoká. Nad pěti procenty se navíc podle kolegů SG jádrová inflace udrží až do září letošního roku, přičemž v příštím roce bude v průměru na 3 %. Vzhledem k tomu, že v eurozóně zatím převažuje poptávka nad nabídkou, trh práce je utažený, tlak na růst mezd sílí, domácnosti mají velké kovidové úspory, přičemž firmy disponují silnou schopností zvyšovat ceny pro koncové zákazníky, koncentrují se inflační rizika ve směru nahoru. Pokud by inflace zůstala nad třemi procenty, mzdové požadavky by zřejmě zůstaly výrazně nad růstem produktivity a začaly tak vyvíjet tlak na ziskovost firem i inflační očekávání. To by kromě dalšího dvojího zvýšení úrokových sazeb, které očekáváme v červenci a září (depozitní sazba by se měla dostat na 4 %), pravděpodobně vedlo k navýšení objemů kvalitativního utahování.

Nyní očekáváme, že s redukcí reinvestic z pandemického programu PEPP v objemu 15-20 mld. EUR měsíčně začne ECB v únoru. Pokud by tomu tak nebylo, musela by jít výše s úrokovými sazbami. V každém případě se domníváme, že ECB nebude moci držet velký objem vládních dluhopisů po dlouhou dobu budu kvůli zákazu monetárního financování. Bilanční suma by tedy měla v průběhu času klesnout nejméně o 4 biliony EUR, přičemž předpokládáme, že k podobným závěrům dojde i ECB při revizi svých strategických nástrojů. Její závěry by měly být známy ke konci letošního roku.