Trhy příští týden čekají pauzu Fedu a další zvýšení sazeb ze strany ECB (Ranní zpráva z finančního trhu)

Z globálního pohledu je dnešní kalendář datově prázdný. Na programu je pouze vystoupení trojice centrálních bankéřů z ECB, která o sazbách rozhodne příští čtvrtek. Zasedat bude příští týden také Fed, a tak i dnes hlavním tématem zůstane další směřování měnové politiky v USA. V regionu budou zveřejněny minutes z posledního zasedání polské centrální banky.

Makroekonomický kalendář dnes významná data nepřinese

Trhy vyhlížejí příští týden, kdy budou na programu zasedání klíčových centrálních bank. Zatímco od Fedu se ve středu očekává pauza s následným obnovením cyklu zvyšování úrokových sazeb, v případě ECB by příští čtvrtek mělo podle finančních trhů dojít k dalšímu navýšení všech tří měnověpolitických úrokových sazeb o 25 bb. Z ECB dnes promluví trojice bankéřů, konkrétně guvernéři španělské (P. H. de Cos) a portugalské centrální banky (M. Centeno, v červnu nemá hlasovací právo), a také viceprezident a člen výkonného výboru de Guindos. Vzhledem k mediální karanténě, která pravidelně začíná pro členy s hlasovacím právem sedm dní před zasedáním, se ale silná prohlášení čekat nedají.

Polská centrální banka (NBP) zveřejní zápis z úterního měnověpolitického jednání. Na něm podle očekávání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 6,75 %. Vzhledem k rychle zpomalující inflaci (13 % y/y v květnu) očekáváme první snížení sazeb o 25 bb již v září letošního roku. Další 50bodové bude podle kolegů SG následovat v říjnu.

Eurozóna si prošla technickou recesí

Ekonomika eurozóny podle finálního údaje stejně jako v Q4 22 i v Q1 23 poklesla mezičtvrtletně o 0,1 %. Přispělo k tomu snížení spotřeby vlády, zásob i spotřeby domácností. Naopak pozitivně k mezičtvrtletnímu vývoji HDP přispěl čistý vývoz a v menší míře i fixní investice. Následující dvě čtvrtletí by se podle nás měly nést ve znamení obnovení růstu, ten by nicméně měl být stále poměrně nevýrazný. S ohledem na nepřesvědčivý výkon v průmyslu na počátku Q2 a vývoj globální poptávky se však rizika z našeho pohledu koncentrují na straně slabšího výkonu evropské ekonomiky. Klíčovou roli sehraje míra oživení spotřebitelských výdajů.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA narostl překvapivě výrazně. V minulém týdnu dosáhl 261 tis., zatímco očekáváno bylo 235 tis. Zda se jedná o počátek trendu, který bude tlumit inflační tlaky z trhu práce se však teprve ukáže. V uplynulých dvou letech jsme dočasné nárůsty této statistiky již viděli. Americké tržní úrokové včera poklesly zhruba o 5 bb. Dolar k euru oslabil o přibližně 0,9 % na 1,079 USD/EUR.

Ve středoevropském regionu včera k euru lehce ztratil forint a koruna, naopak polský zlotý posílil. Inflace v Maďarsku se v květnu snížila rychleji, než se čekalo, když poklesla na 21,5 % y/y, zatímco konsenzus trhu počítal se zpomalením na 22,3 % y/y. Patrně i v souvislosti s tím maďarský forint uzavřel o 0,2 % slabší na 369,2 HUF/EUR. Stejné relativní oslabení k euru zažila i česká koruna (na 23,67 CZK/EUR). Naopak lehce posílil polský zlotý (o 0,3 % na 4,475 PLN/EUR).