První
pátek v měsíci patří tradičně datům z
amerického trhu práce. Vzhledem k pomalu se blížícímu datu dalšího zasedání
americké centrální banky (14. června) jde o jedny z posledních zásadních čísel před rozhodnutím
Fedu.
Data z tohoto a minulého týdne přitom, i přes relativně
holubičí komentáře od některých členů
Fedu z posledních dní, přispěla k přecenění na trhu ve prospěch dalšího hiku. Pokud statistka
volných pracovních míst překvapí směrem nahoru a zároveň bude doplněna rychlejším než očekávaným
růstem mezd, bude mít
Fed nabito pro
zvýšení sazeb. Den před rozhodnutím
Fedu sice ještě vyjdou čísla ohledně květnové
inflace, je ale otázkou, nakolik tato statistika stihne ovlivnit názory jednotlivých členů.
Z pohledu konkrétních hodnot očekává trh, že mimo
zemědělský sektor vzniklo v
americké ekonomice 195 tisíc
volných pracovních míst, po 253 tisících v dubnu. Včerejší
výsledek vývoje v soukromém sektoru od
ADP ovšem otevírá prostor pro spíše vyšší
výsledek, jelikož namísto očekávaných 170 tisíc zde vzniklo 278 tisíc pozic. I přes
volatilní vývoj je dlouhodobý trend jasný, když od konce
roku 2021 dochází k postupnému zpomalování vytváření
pracovních míst. Problém představuje spíše tempo, kdy
Fed by preferoval rychlejší útlum, tak aby nedocházelo k tlaku na
růst mezd a dalšímu proinflačnímu vývoji. Právě
mzdy budou druhou ostře sledovanou položkou ve zveřejněných číslech, kdy meziměsíčně by
průměrná mzda měla po 0,5 % v dubnu
růst o 0,3 %. To je pro
Fed na jednu stranu vítaná zpráva, na druhou stranu je tempo pořád příliš silné pro jakékoliv myšlenky o brzkém snižování
sazeb. Meziročně by
průměrná mzda měla
růst o 4,4 %.
Inflace v eurozóně dosáhla v květnu 6,1 % (7,0 % v dubnu), meziměsíčně ceny stagnovaly. To je v souladu s
výsledky z jednotlivých členských
států, které povětšinou dopadly pod odhadem analytiků.
Jádrová inflace poklesla z 5,6 % na 5,3 % a jde o druhé snížení v řadě (5,7 % v březnu). Pro
ECB ale patrně nepůjde o dostatečný signál k pauze ve
zvyšování sazeb a hike očekáváme na dalších dvou zasedáních.
Index nákupních manažerů (
PMI) pro výrobní sektor v květnu setrval na dubnové hodnotě odpovídající 42,8 bodům. Potvrzuje se, že hlavním problémem je aktuálně slabá poptávka. Nižší množství nových zakázek se pak projevuje i v prudkém poklesu výstupu, kdy absenci poptávky již nestačí zachraňovat dokončování rozpracované výroby. Negativní
výhled průmyslu je pozitivní zprávou alespoň v otázce
inflace, kdy k poklesu cen došlo nejen na
straně vstupů, ale poprvé od
roku 2020 i na
straně výstupů.