Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji v roce 2022 - počet obyvatel v kraji vzrostl o 52,6 tis. osob, celkem zde žilo 1 439 391 nejvíce ze všech krajů republiky

23. května 2023

Počet obyvatel Středočeského kraje vzrostl během roku 2022 o 52,6 tis. osob, koncem roku 2022 v něm žilo celkem 1 439 391 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů. Bilance obyvatel zahrnuje osoby, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině (odhadem 40,5 tis. osob). Nárůst počtu obyvatel Středočeského kraje byl v loňském roce 3,7násobně vyšší než v roce 2021 a nejvyšší od vzniku kraje v roce 1960, zároveň byl po Praze nejvyšší mezi kraji. Záporný byl, obdobně jako v letech 2020 a 2021, přirozený přírůstek, zemřelo o 884 osob více, než kolik se živě narodilo dětí. Přírůstek stěhováním dosáhl 53 451 osob a byl meziročně 3,4krát vyšší.

Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovalo 5,3násobně více saldo stěhování ze zahraničí (44 932 osob) než stěhování z ostatních krajů (8 519). Saldo vnitřního stěhování bylo meziročně o 3,5 % nižší. Citelný nárůst, a to více než 6,4násobný, zaznamenal přírůstek stěhováním ze zahraničí. Na svět přišlo v porovnání s rokem 2021 o 10,9 % dětí méně. Počet zemřelých byl oproti roku 2021 nižší o 14,1 %. Meziroční nárůst o více než pětinu (o 22,0 %) zaznamenal počet nově uzavřených manželství, počet rozvodů byl nižší o 4,1 %. Do Středočeského kraje se přistěhovalo meziročně téměř 2,1násobně více osob, vystěhovalých bylo méně o 6,0 %. Nejvíce obyvatel ze zahraničí získal Středočeský kraj z Ukrajiny (42 305 osob), Slovenska (790 osob), Rumunska (206 osob), Vietnamu (157 osob), Filipín (156 osob), Moldavska (151 osob) a Indie (144 osob). Okresy Benešov a Beroun poprvé překročily na konci roku 100tisícovou hranici počtu obyvatel.

Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Podle předběžných údajů měl na konci roku 2022 Středočeský kraj 1 439 391 obyvatel, z nichž bylo 50,9 % žen. Počet obyvatel se během roku 2022 zvýšil o 52 567 osob (mužů přibylo 21 693, žen 30 874), což byla druhá nejvyšší hodnota celkového nárůstu počtu obyvatel mezi všemi kraji. Vyšší přírůstek vykázalo hl. m. Praha (o 81 920), dalšími v pořadí byly kraje Jihomoravský (o 32 632), Plzeňský (o 26 681), Jihočeský (o 15 256), Pardubický (o 14 243) a Ústecký (o 13 439). V žádném z krajů se během loňského roku počet obyvatel nesnížil. Nejmenší nárůst zaznamenaly kraje Zlínský (o 8 099), Olomoucký (o 8 872), Karlovarský (o 10 385) a Kraj Vysočina (o 10 752). V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce osob v hl. m. Praze (61,2 ‰), Plzeňském (44,6 ‰) a Středočeském kraji (36,8 ‰), zatímco nejmenší relativní vzestup počtu obyvatel byl patrný v Moravskoslezském (9,8 ‰), Zlínském (14,0 ‰) a Olomouckém (14,1 ‰) kraji.

Nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl v roce 2022 zapříčiněn výhradně přírůstkem stěhování. Migrační přírůstek Středočeského kraje byl druhý nejvyšší mezi všemi kraji (přibylo 53 451 osob, což bylo po Praze s přírůstkem o 81 202 osob nejvíce), v přepočtu na tisíc obyvatel (37,4 ‰) byl Středočeský kraj na čtvrtém místě (po Praze, Plzeňském a Karlovarském kraji). Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázaly všechny kraje republiky. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně citelně zvýšil, a to téměř 3,4krát. Kladný migrační přírůstek zajišťovalo v roce 2022 z 84,1 % zahraniční stěhování (44 932 osob, meziročně 6,4krát více), z ostatních regionů České republiky získal Středočeský kraj 8 519 osob, což bylo meziročně o 3,5 % méně.

Graf 1 Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2022

Graf 2 Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji
v letech 2002 až 2022

V roce 2022 byl ve Středočeském kraji, obdobně jako v letech 2020 a 2021, zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (o 884 osob). V roce 2021 převýšil počet zemřelých osob živě narozené děti následkem zvýšené úmrtnosti o 1 597, zatímco ještě v roce 2019 byl přirozený přírůstek kladný (1 365). Vyšší počet živě narozených dětí než zemřelých osob (a tedy i kladný přirozený přírůstek) zaznamenala v roce 2022 (obdobně jako v roce 2021) mezi kraji pouze Praha (718). Ve všech ostatních krajích zemřelo více osob, než kolik se živě narodilo dětí. Největší převahu zemřelých zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 4 149), Ústecký (o 2 622) a Olomoucký (o 1 496). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek zaznamenán v Karlovarském (-4,0 ‰), Moravskoslezském (-3,5 ‰) a Ústeckém kraji (-3,2 ‰). Středočeský kraj vykázal (kromě Prahy, kde dosáhl přirozený přírůstek jako v jediném z krajů v přepočtu na tisíc obyvatel kladné hodnoty 0,5 ‰) nejnižší přirozený úbytek (-0,6 ‰) ze všech krajů, následovaný Jihomoravským krajem (-1,0 ‰), Krajem Vysočina (-1,7 ‰) a Plzeňským, Královéhradeckým a Jihočeským krajem (shodně -2,0 ‰).

Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v roce 2022 oproti předchozímu roku o 10,9 % nižší (živě se narodilo o 1 644 dětí méně, meziroční pokles počtu živě narozených dětí byl druhý nejvyšší mezi všemi kraji, a to po Zlínském kraji s meziročním poklesem o 11,2 %). K poklesu došlo u počtu zemřelých osob (o 14,1 %, resp. o 2 357 osob; obdobný pokles o 14,1 % zaznamenal i počet zemřelých v celé republice). V roce 2022 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (po hl. m. Praze), zatímco hodnota počtu živě narozených dětí byla pátá nejvyšší.

Třebaže se počet sňatků (6 904) v porovnání s rokem 2021 zvýšil o více než pětinu (22,0 %), počet nově uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel (4,8 ‰) byl z mezikrajského pohledu po Kraji Vysočina (4,7 ‰) nejmenší. Během roku 2022 bylo rozvedeno 3 048 středočeských manželství, což bylo meziročně o 129 méně (tj. o 4,1 %). V přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji počet rozvodů (2,1 ‰) po Ústeckém kraji nejvyšší mezi všemi kraji.

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně snížil o 0,3 p. b. na 47,0 % a zůstal tak pod celorepublikovým průměrem (48,2 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (62,7 %), Karlovarském (60,0 %) a Libereckém (52,0 %), nejméně pak v hl. m. Praze (41,0 %), Zlínském (42,0 %) a Jihomoravském (43,1 %) kraji. Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 44,6 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 40,3 % a třetích a dalších v pořadí 15,0 %. Největší pokles zaznamenaly prvorozené děti (o 12,3 %), druhorozených bylo meziročně o 11,4 % méně a dětí třetího a vyššího pořadí o 4,8 % méně.

V roce 2022 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob z Ukrajiny (42 305 osob), Slovenska (790 osob), Rumunska (206 osob), Vietnamu (157 osob), Filipín (156 osob), Moldavska (151 osob) a Indie (144 osob).

Graf 3 Sňatky, rozvody, živě narození, potraty a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2022

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl již devátým rokem v řadě okres Praha-východ, ke konci roku 2022 v něm žilo 198 312 obyvatel (z celorepublikového pohledu se jednalo o 10. nejlidnatější okres). Tento okres zaznamenal největší nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy Středočeského kraje, v případě celé republiky byl nárůst čtvrtý nejvyšší, a to jak absolutně (o 9 928 osob; nejvíce po hl. m. Praze a okresech Brno-město a Plzeň-město), tak i v přepočtu na tisíc obyvatel (o 50,8 ‰; nejvíce po okresech Tachov, Plzeň-město, hl. m. Praze a okrese Cheb). Na opačné straně se nacházel okres Rakovník, v němž žilo koncem roku 2022 celkem 56 058 osob, nejméně ze všech okresů kraje. Z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem republiky.

Všech 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenalo během roku 2022 nárůst počtu obyvatel. V přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly nejvyšší zvýšení počtu obyvatel správní obvody ORP Lysá nad Labem (64,5 ‰), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (51,5 ‰) a Mladá Boleslav (49,0 ‰), na opačné straně se nacházely s nejmenším nárůstem počtu obyvatel správní obvody ORP Sedlčany (15,2 ‰), Vlašim (18,4 ‰) a Rakovník (20,7 ‰).

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2022 došlo v těchto okresech k nárůstu o 9 928, resp. o 7 142 osob, jejich podíl na celkovém přírůstku počtu obyvatel kraje se však oproti roku 2021 snížil ze 44,9 % na 32,5 %. Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel a počty přistěhovalých osob vykazují ve srovnání s ostatními okresy republiky vyšší hodnoty. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva, což se v roce 2022 promítlo do skutečnosti, že tyto dva okresy Praha-východ a Praha-západ společně s hl. m. Prahou a okresem Brno-venkov byly mezi všemi okresy republiky jedinými, v nichž se narodilo více dětí, než kolik zemřelo osob (v okrese Praha-východ dosáhl přirozený přírůstek hodnoty 382, v okrese Praha-západ 275, v hl. m. Praze 718 a v okrese Brno-venkov 35).

Graf 4 Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2022

Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2022 (absolutní údaje)

Kromě okresů Praha-východ a Praha-západ ve všech ostatních okresech Středočeského kraje zemřelo v loňském roce více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší hodnoty přirozeného úbytku byly zjištěny v okresech Kutná Hora (-274), Kladno (-240), Mladá Boleslav (-203), Příbram (-176) a Rakovník (-153).

Přírůstek stěhováním byl v roce 2022 kladný ve všech okresech Středočeského kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo nejvíce v okresech Mladá Boleslav (49,0 ‰), Praha-východ (48,8 ‰), Praha-západ (43,9 ‰), Nymburk (42,2 ‰), Beroun (39,4 ‰) a Mělník (34,4 ‰). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2022 zaznamenány v okresech Rakovník (23,5 ‰), Kladno (26,5 ‰), Příbram (28,8 ‰) a Benešov (30,1 ‰).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2022 nejvyšší v okresech Rakovník, Příbram a Kutná Hora a nejnižší v okresech Praha-východ, Praha-západ a Benešov. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-západ, Praha-východ a Rakovník, nejméně okresy Příbram, Benešov a Nymburk.

Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 2022

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2022 zjištěn v okresech Mělník (52,5 %) a Rakovník (51,4 %), naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okresech Praha-západ (42,9 %) a Praha-východ (43,3 %), což byla zároveň osmá a jedenáctá nejnižší hodnota v rámci všech okresů v republice. Dalšími okresy v pořadí byly Kolín (45,3 %) a Beroun (45,6 %).

Mezi deset největšíchměst Středočeského kraje patřilo koncem roku 2021 Kladno (68 436 obyvatel), Mladá Boleslav (45 000), Kolín (33 289), Příbram (32 743), Kutná Hora (21 417), Beroun (20 809), Mělník (20 202), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (19 767), Kralupy nad Vltavou (18 770) a Benešov (16 875). Nejmenšími městy v kraji byly Liběchov v okrese Mělník s 1 093 obyvateli, Krásná Hora nad Vltavou v okrese Příbram s 1 106 obyvateli a Mšeno v okrese Mělník, kde žilo 1 417 obyvatel.

Ve městech žilo ve Středočeském kraji koncem roku 2022 celkem 732 873 obyvatel, což bylo meziročně o 26 578 více (tj. o 3,8 %). Podíl obyvatelstva ve městech tak koncem roku 2022 dosáhl 50,9 %, což bylo stejně jako na konci roku 2021.

Tab. 4 Bilance počtu obyvatel ve městech Středočeského kraje v roce 2022

Poznámka:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány v České republice v termínu, který umožnil jejich zařazení do statistiky.

Údaje za rok 2022 zahrnují osoby s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace splňující statistickou definici obyvatelstva.

Další informace obsahuje:
Datová sada: Údaje z Veřejné databáze