20 let od největšího blackoutu v Evropě: Pravděpodobnost výpadku sítě je v Česku nízká. V kritické situaci ji mohou nastartovat Dlouhé stráně či Orlík
Letos si připomínáme 20 let výročí od nejrozsáhlejšího blackoutu v Evropě. V roce 2003 bylo na 18 hodin od elektřiny odříznuto 56 milionů Italů. V Česku k takzvanému blackoutu zatím nedošlo a pravděpodobnost, že se tak stane, je poměrně nízká. I přesto je na rozsáhlý výpadek proudu naše síť dobře připravená. Provoz při takové události mohou obnovit elektrárny Orlík a Dlouhé stráně nebo také pomoc ze sousedních zemí. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.
V červnu uplynou dva roky od řádění tornáda na jižní Moravě, které odpojilo od elektřiny několik vesnic. O rok později postihl rozsáhlý výpadek proudu Prahu. Na desítky minut byl přerušen provoz některých tramvají a metra na lince C. Lidé zůstali uvězněni v budovách i ve výtazích. Příčinou byla porucha rozvodny na pražském Chodově. Podařilo se však aktivovat záložní zdroje, přesměrovat dodávky elektřiny a provoz byl po desítkách minut obnoven. I přesto výpadek zkomplikoval život stovkám tisíc lidí v ranní dopravní špičce.
56 milionů Italů bez elektřiny
K výpadku proudu, který by se dal označit za blackout, v Česku dosud nedošlo. Jeho pravděpodobnost však nikdy není nulová, příkladů ze světa je celá řada. Největší zaznamenaný blackout nastal v roce 2012 v Indii, bez proudu zůstalo 620 milionů lidí.
„Na blackouty byl bohatý rok 2003. K výpadku elektřiny došlo na severovýchodě USA a v části Kanady, zasaženo bylo 50 milionů lidí. Švédsko a Dánsko se s blackoutem setkalo v témže roce. V září, během tzv. Bílé noci, zažila blackout Itálie. Rozsáhlý výpadek postihl takřka celý Apeninský poloostrov a jeho 56 milionů obyvatel. Blackout způsobil zrušení 110 vlakových spojení, což se dotklo 30 tisíc cestujících. K plnému obnovení dodávek elektřiny došlo až po 18 hodinách. Po následující dva dny se Itálie potýkala s menšími přerušeními při snaze obnovit dodávky. Do sousedních zemí (kromě Švýcarska) se ale blackout naštěstí nepřenesl,” popisuje Kateřina Novotná, analytička Evropy v datech.
Provoz může obnovit Orlík a Dlouhé stráně
V případě, že dojde k rozsáhlému výpadku proudu je pro obnovení provozu vždy jednodušší síť připojit na funkční zdroj (například zahraniční soustavu nebo elektrárnu), která se udrží v ostrovním provozu – tedy nezávislém na okolní elektrizační soustavě. „Elektrárna Počerady je díky ostrovnímu provozu v případě mimořádné situace v přenosové soustavě schopná nezávisle zajišťovat elektrickou energii nejen pro svůj provoz, ale také pro oddělenou část sítě a předejít blackoutu,” popisuje Petr Karafiát, ředitel pro ekologii a inženýring skupiny Sev.en.
Další možností je tzv. start ze tmy , tedy spuštění zdroje bez využití napětí ze sítě, v té má klíčovou roli provozovatel přenosové soustavy (společnost ČEPS) a havarijní plán. Schopnost startu ze tmy i ostrovního provozu mají tzv. podpůrné služby, které slouží jako placené záložní zdroje. „Teplárna Kladno má druhou výrobnu osazenou plynovou spalovací turbínou v otevřeném cyklu, která slouží jako záložní a špičkovací zdroj. V případě blackoutu je schopna nastartovat bez vnějšího zdroje pomocí vlastního dieselagregátu a poskytnout přilehlým oblastem napětí pro obnovení zásobování elektrickou energií a teplem,” dodává Petr Karafiát. Teplárna tak přispívá ke stabilitě elektrizační soustavy a má významnou roli v případě krizového zásobování části Středočeského kraje a Prahy.
„Součástí havarijního plánu je i plán obnovy. Ten popisuje postupy pro obnovení soustavy ze zdrojů schopných startu ze tmy i ze zahraničí. Všechny postupy dispečeři pravidelně trénují jak interně na trenažeru ČEPS, tak s partnery v ČR a v neposlední řadě se zahraničními provozovateli přenosových soustav ,” vysvětluje Lukáš Hrabal, senior specialista sekce Komunikace ČEPS . V praxi by se při obnově provozu využily oba zmíněné postupy, tedy napájení ze zahraničních soustav v kombinaci se zdroji schopnými startu ze tmy.
I na straně elektráren se testují možné scénáře pro obnovení provozu. „Elektrárna Chvaletice poskytuje jako jedna z mála všechny činnosti, které jsou zásadní z pohledu bezpečnosti kritické infrastruktury. Má certifikaci na služby výkonové rovnováhy, ostrovní provoz i start ze tmy. V současnosti je tedy schopná předcházet nebezpečným stavům v soustavě a již několikrát jsme pokusně vyzkoušeli, že by pomocí přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně či vodní elektrárny Orlík dokázala nahodit síť po blackoutu,” uzavírá Petr Karafiát ze Sev.en.
Zabránit výpadkům pomáhá v Evropě spolupráce
Na úrovni EU existuje Nařízení o rizikové připravenosti a Síťový kodex pro obranu a obnovu elektrizační soustavy. Ty společně stanovují pravidla pro předcházení, koordinaci, spolupráci a řešení krizových situací, jako je právě blackout. Pokud by k blackoutu skutečně někdy došlo, existují v rámci EU konkrétní scénáře pomoci. Hlavním úkolem je ale těmto situacím předcházet – ať už prostřednictvím pravidelných cvičení, každodenní komunikací nebo možností vzájemného „ vykrytí ” v případě krize. V EU však k výpadkům téměř nedochází.
Poptávka po elektřině vzroste do roku 2030 až o 30 %
Na elektřině jsme dnes absolutně závislí a do budoucna se potřeba ještě zvýší. Průměrný Čech ročně spotřebuje přibližně 6,2 MWh elektřiny. Světová energetická agentura (IEA) pak předpokládá, že globální poptávka po elektřině vzroste do roku 2030 o 25–30 %, kvůli postupnému nahrazování primárních paliv elektřinou v různých ekonomických oblastech. „S významným nárůstem spotřeby elektřiny se počítá především v sektoru dopravy (elektromobilita), ve vytápění (tepelná čerpadla), ale třeba i v náhradě průmyslových vysokoteplotních nebo ve výrobě vodíku a syntetických paliv,” vysvětluje Alice Horáková, mluvčí skupiny ČEZ.
Spolu se sílící poptávkou se ale začíná více sahat po obnovitelných zdrojích (OZE). Podle nejnovější studie think tanku Ember byl podíl elektřiny z OZE na celosvětové spotřebě v uplynulém roce rekordní: 39 % spotřeby pocházelo z bezemisních zdrojů, mezi které se řadí i jádro, a třetinu z toho pokrýval vítr a slunce. Podle Ember podíl obnovitelných zdrojů dál poroste.
Infobox: blackout |
Jak vypadá? |
Blackout je rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie, který postihuje velké území, velký počet obyvatel a trvá desítky hodin nebo dokonce dny. V prvním okamžiku výpadku přestanou fungovat běžné spotřebiče. Zastaví se tramvaje, trolejbusy i metro. Nebudou fungovat světelné signalizace, budou se tvořit dlouhé kolony a častěji dojde k dopravním nehodám. Nepůjde platit kartou, vybírat peníze z bankomatu ani tankovat. Po několika hodinách bez elektřiny bude přerušeno zásobování vodou, nebudou fungovat čističky odpadních vod a odpadní voda bude postupně plnit potrubí. Zastaví se dodávky tepla a plynu, přestanou fungovat komunální služby. Telefonní sítě mohou být přetížené. Školy, obchody, výrobní podniky i instituce budou uzavřené, nemocnice omezí provoz. Potraviny v lednicích a mrazácích budou po několika hodinách nepoživatelné. V řádu desítek hodin, bude narušeno zásobování potravinami, léky i palivem. Komplikovaný bude po hodinách bez proudu i přístup k informacím. Pokud by výpadek přetrval a byl rozsáhlý, jedná se o blackout. |
Jaké jsou jeho příčiny? |
Příčin blackoutu může být mnoho a jedná se většinou o jejich kombinaci. „Typicky se může jednat o přetížení a nekontrolované výpadky prvků elektrizační soustavy, například vlivem přírodních katastrof v kombinaci s jinými nepříznivými vlivy. K blackoutu může dojít také v důsledku nevybalancované soustavy, tedy velkého rozdílu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. Případně i po výpadku velkého množství výkonu, například po výpadku velké elektrárny nebo elektráren,” vysvětluje Lukáš Hrabal z ČEPS. K obřímu výpadku elektřiny může dojít v situaci, kdy je soustava provozována na hranici svých možností. Specifickou kategorií může být cílený útok na výrobny elektřiny nebo přenosovou soustavu – ať už fyzický nebo kybernetický. |
Poslední zprávy z rubriky Energie:
Přečtěte si také:
Okénko energetiky
Ondřej Schejbal, SolidSun
DPH za fotovoltaiku a tepelná čerpadla je od roku 2024 snížena na 12 %
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Ondřej Vacek, Ušetřeno.cz
Nechcete přijít o peníze? 5 zásadních tipů, jak úspěšně využít pojištění storna
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz