Akt o digitálních trzích: zajištění spravedlivých a otevřených digitálních trhů* - Otázky a odpovědi. Co je akt o digitálních trzích? Na koho se bude akt o digitálních trzích vztahovat?

Co je akt o digitálních trzích?

Akt o digitálních trzích zavádí pravidla pro platformy, které působí jako „strážci přístupu“ na digitálních trzích. Jedná se o platformy, které mají značný dopad na vnitřní trh, podnikatelé je využívají jako významnou vstupní bránu, která jim umožňuje oslovovat koncové uživatele, a které získaly, nebo případně pravděpodobně získají, zavedené a trvalé postavení. Mohou se tak dostávat do pozice síly, díky níž mohou jednat jako soukromí tvůrci pravidel a klást překážky mezi podniky a koncové uživatele.

Cílem aktu o digitálních trzích je zabránit tomu, aby strážci přístupu ukládali podnikům a koncovým uživatelům nespravedlivé podmínky, a zajistit otevřenost důležitých digitálních služeb. Mezi příklady změn, které budou muset strážci přístupu zavést, patří zajištění toho, aby se koncoví uživatelé mohli snadno odhlásit z hlavních služeb platformy nebo odinstalovat předinstalované hlavní služby platformy, dále zastavení výchozí instalace softwaru spolu s operačním systémem, poskytování údajů o účinnosti reklamy a informací o cenách reklamy, umožnění vývojářům používat alternativní systémy plateb v aplikacích nebo umožnění koncovým uživatelům stahovat alternativní obchody s aplikacemi.

Společná pravidla na celém jednotném trhu podpoří inovace, růst a konkurenceschopnost a usnadní rozšiřování menších platforem, malých a středních podniků a začínajících podniků, které budou mít jednotný a jasný rámec na úrovni EU.

Na koho se bude akt o digitálních trzích vztahovat?

Akt o digitálních trzích se bude vztahovat pouze na společnosti, které budou označeny jako „strážci přístupu“ podle objektivních kritérií stanovených v nařízení. Jde o společnosti, které zastávají obzvláště důležitou roli na vnitřním trhu z důvodu jejich velikosti a významu coby strážců přístupu pro podnikové uživatele při oslovování zákazníků.

Podmínkou je, že tyto společnosti musí být označeny jako strážci přístupu alespoň jedné z tzv. „hlavních služeb platformy“ uvedených v aktu o digitálních trzích (jako jsou internetové vyhledávače, služby online sociálních sítí, obchody s aplikacemi, některé služby zasílání zpráv, virtuální asistenti, webové prohlížeče, operační systémy a internetové zprostředkovatelské služby). Tutéž společnost lze označit za strážce přístupu několika hlavních služeb platformy.

Konkrétně existují tři hlavní kumulativní kritéria, na jejichž základě se na nějakou společnost vztahuje akt o digitálních trzích:

1. velikost, která ovlivňuje vnitřní trh: to se předpokládá v případě, kdy společnost dosahuje ročního obratu v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP), který je roven nebo vyšší než 7,5 mld. EUR v každém z posledních tří účetních období, nebo jejich průměrná tržní kapitalizace nebo reálná tržní hodnota činí alespoň 75 mld. EUR v posledním účetním období, a poskytuje svou hlavní službu platformy v nejméně třech členských státech;
2. kontrola důležité vstupní brány ke konečným spotřebitelům pro podnikatele: to se předpokládá v případě, že společnost provozuje nějakou hlavní službu platformy s více než 45 mil. aktivními koncovými uživateli usazenými nebo umístěnými v EU za měsíc a více než 10 000 aktivními podnikovými uživateli usazenými v EU v posledním účetním období;
3. zavedené a trvalé postavení: to se předpokládá v případě, že společnost splňuje zbývající dvě kritéria v každém z posledních třech účetních období.

Společnosti, které splňují výše uvedená kritéria, jsou předpokládanými strážci přístupu, ale mají možnost předpoklad vyvrátit a předložit podložené argumenty prokazující, že vzhledem k výjimečným okolnostem by neměly být označeny za strážce přístupu, přestože dosahují všech prahových hodnot.

Komise může naopak zahájit šetření trhu s cílem podrobněji posoudit konkrétní situaci dané společnosti a rozhodnout, že společnost bude na základě kvalitativního posouzení přesto označena za strážce přístupu, a to i v případě, že nesplňuje kvantitativní kritéria.

Jaké jsou důsledky toho, že bude v rámci aktu o digitálních trzích společnost označena jako strážce přístupu?

Strážci přístupu budou mít zvláštní odpovědnost za to, že budou jednat způsobem zajišťujícím otevřené online prostředí, které bude spravedlivé pro podniky i spotřebitele a bude otevřené inovacím, jež mohou navrhnout všichni, za dodržování zvláštních povinností stanovených v právních předpisech.

V rámci aktu o digitálních trzích budou muset společnosti identifikované jako strážci přístupu dodržovat řadu povinností a zákazů. Proto budou muset proaktivně uplatňovat určitá jednání, která činí trhy otevřenějšími a napadnutelnějšími, a zároveň se zdržet nekalého jednání, které je definováno v právních předpisech s ohledem na dosavadní zkušenosti na trhu, včetně případů hospodářské soutěže.

Pokud společnost ještě nemá zavedené a trvalé postavení, avšak lze předpokládat, že jej v blízké budoucnosti dosáhne, může se na ni vztahovat přiměřený podíl povinností, aby se zajistilo, že dotčený strážce přístupu nezíská nekalými praktikami trvalé postavení v rámci svého podnikání.

Na které druhy hlavních služeb platforem se akt o digitálních trzích vztahuje?

Akt o digitálních trzích zahrnuje deset hlavních služeb platforem:

• online zprostředkovatelské služby,
• internetové vyhledávače,
• služby online sociálních sítí,
• služby platforem pro sdílení videonahrávek,
• interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech,
• operační systémy,
• služby cloud computingu,
• reklamní služby,
• webové prohlížeče,
• virtuální asistenti.

Z těchto deseti hlavních služeb platforem bylo osm součástí původního návrhu Komise a během jednání byly na seznam, jejž Komise původně navrhla, doplněny další dvě hlavní služby platforem (virtuální asistenti a webové prohlížeče).

Jejich zahrnutí odůvodňuje vývoj, k němuž od návrhu aktu o digitálních trzích v prosinci 2020 došlo. Tento vývoj zahrnuje mimo jiné závěry odvětvového šetření spotřebitelského internetu věcí, které se zabývalo hlasovými asistenty, jakož i nedávné zkušenosti v oblasti prosazování a obecnější vývoj, pokud jde o internetové prohlížeče.

Co mají strážci přístupu dělat a co naopak nesmí?

Akt o digitálních trzích stanoví řadu povinností, které budou strážci přístupu muset ve svém každodenním provozu dodržovat, aby byly zajištěny spravedlivé a otevřené digitální trhy. Tím se společnostem otevřou možnosti soutěžit na trzích na základě kvality jejich produktů a služeb a inovovat.

K příkladům toho, co jsou strážci přístupu povinni dělat, patří:

• umožnit koncovým uživatelům snadno odinstalovat předinstalované aplikace nebo měnit výchozí nastavení operačních systémů, virtuálních asistentů nebo webových prohlížečů, které je nasměrují na produkty a služby strážce, a poskytovat obrazovky s výběrem klíčových služeb,
• umožnit koncovým uživatelům instalovat aplikace nebo obchody s aplikacemi třetích stran, které používají operační systém strážce přístupu nebo jsou s ním interoperabilní,
• umožnit koncovým uživatelům odhlásit se z hlavních služeb platforem strážce přístupu tak snadno, jak se k nim přihlásí,
• umožnit třetím stranám interoperabilitu s vlastními službami strážce přístupu,
• poskytnout společnostem, které inzerují na jejich platformě, přístup k nástrojům pro měření výkonnosti strážce přístupu a informace nezbytné k tomu, aby inzerenti a vydavatelé mohli provádět vlastní nezávislé ověření svých inzerátů, jež umístili prostřednictvím strážce přístupu,
• umožnit svým podnikovým uživatelům propagovat svou nabídku a uzavírat smlouvy se zákazníky mimo platformu strážce přístupu,
• poskytnout svým podnikovým uživatelům přístup k datům, která generují při využívání platformy strážce přístupu.

K příkladům toho, co strážci přístupu nesmí dělat, patří:

• zákaz používání údajů podnikových uživatelů v případě, že strážci přístupu s nimi soutěží na své platformě,
• zákaz určování pořadí vlastních produktů nebo služeb strážce přístupu příznivějším způsobem ve srovnání s produkty nebo službami třetích stran,
• zákaz požadovat, aby vývojáři aplikací používali některé služby strážce přístupu (jako jsou platební systémy nebo poskytovatelé identity) k tomu, aby se mohly objevit v obchodech s aplikacemi strážce přístupu,
• zákaz sledování koncových uživatelů mimo hlavní službu platformy strážců přístupu pro účely cílené reklamy, aniž by byl udělen účinný souhlas.

Jaké změny přinese interoperabilita služeb pro posílání zpráv?

Akt o digitálních trzích zahrnuje povinnost interoperability pro strážce přístupu poskytující služby pro posílání zpráv týkající se základních funkcí.

Tato povinnost se uplatní na žádost poskytovatelů, kteří jsou třetími stranami. Strážci přístupu budou muset reagovat ve stanovené lhůtě. Některé základní funkce musí být k dispozici pro interoperabilitu od vstupu aktu o digitálních trzích v platnost (např. textové zprávy mezi dvěma jednotlivými uživateli), složitější funkce budou zaváděny postupně a musí být zpřístupněny po dvou letech (např. skupinové textové zprávy) nebo po čtyřech letech (např. audio a video hovory mezi dvěma jednotlivými uživateli nebo skupinami koncových uživatelů) od okamžiku označení.

Je důležité zdůraznit, že poskytovatelé služeb pro posílání zpráv, kteří nejsou strážci přístupu, nejsou povinni provádět interoperabilitu, což znamená, že se mohou rozhodnout, zda využijí této povinnosti strážce přístupu týkající se interoperability, nebo svou službu ponechají oddělenu od strážce.

Navíc budou mít koncoví uživatelé rovněž možnost využít nebo odmítnout tuto možnost, pokud se jejich poskytovatel rozhodl umožnit přístup ke službám strážce přístupu.

Ustanovení aktu o digitálních trzích týkající se povinnosti interoperability rovněž zajišťují, že úroveň integrity, bezpečnosti a šifrování služeb nabízených strážcem přístupu není a nebude snížena.

Jaké je konečné rozhodnutí o spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínkách přístupu? Mění akt o digitálních trzích pravidla v oblasti autorského práva?

Akt o digitálních trzích zaručuje povinnost cíleného zajištění spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních všeobecných podmínek přístupu k obchodům s aplikacemi, internetovým vyhledávačům a sociálním sítím.

Aktem o digitálních trzích není dotčena směrnice o autorském právu a její provedení v členských státech. Akt o digitálních trzích uloží strážcům přístupu povinnost koncipovat své obecné podmínky pro přístup spravedlivým, přiměřeným a nediskriminačním způsobem a zveřejnit je.

V neposlední řadě budou muset strážci přístupu nabídnout alternativní mechanismus řešení sporů v případě neshody mezi strážcem a podnikovým uživatelem, pokud jde o uplatňování zmíněných obecných podmínek pro přístup.

Jak akt o digitálních trzích funguje v praxi?

Jakmile akt o digitálních trzích vstoupí v platnost, Komise nejprve posoudí, zda lze společnosti působící v oblasti hlavních služeb platforem považovat za „strážce přístupu“ podle aktu o digitálních trzích.

1. K identifikaci strážců přístupu budou muset společnosti posoudit, zda dosahují kvantitativních kritérií stanovených v aktu o digitálních trzích. Poté o tom budou muset poskytnout informace Komisi.
2. Komise následně označí za „strážce přístupu“ společnosti, jež splňují kritéria stanovená v aktu o digitálních trzích, a to na základě informací poskytnutých těmito společnostmi (možno vyvrátit odůvodněnými protiargumenty) a/nebo po provedeném šetření trhu.
3. Do šesti měsíců, co je společnost identifikována jako „strážce přístupu“, bude muset dodržovat povinnosti a zákazy uvedené v aktu o digitálních trzích. V případě strážců přístupu, kteří dosud nemají zavedené a trvalé postavení, avšak lze předpokládat, že jej v blízké budoucnosti dosáhnou, se budou uplatňovat pouze ty povinnosti, které jsou nezbytné a přiměřené pro zajištění, že dotčený strážce přístupu nezíská nekalými praktikami trvalé postavení v rámci svého podnikání.

Co se stane, pokud strážce přístupu ignoruje pravidla?

Aby se zajistila účinnost nových pravidel, počítá se s možností sankcí za nedodržování povinností.

Pokud strážce přístupu nedodrží pravidla, může Komise uložit pokuty až do výše 10 % celkového celosvětového ročního obratu společnosti nebo 20 % v případě opakovaného protiprávního jednání a penále až do výše 5 % celkového celosvětového denního obratu společnosti.

V případě systematického porušování pravidel může Komise uložit další nápravná opatření. Bude-li to nezbytné pro zajištění souladu a nebudou-li k dispozici alternativní rovnocenně účinná opatření, může Komise přistoupit ke strukturálním opatřením, jako je uložení povinnosti strážci přístupu, aby svůj podnik nebo jeho část odprodal (tj. prodej jednotek, aktiv, práv duševního vlastnictví nebo značek), nebo zákaz, aby strážce přístupu získal jakoukoli společnost, která poskytuje služby v digitálním odvětví nebo služby umožňující shromažďování údajů, v jejichž případě dochází k systematickému nedodržování povinností.

Jak zajistit nadčasovost nových pravidel s ohledem na rychle se vyvíjející digitální odvětví?

Zajištění toho, aby akt o digitálních trzích obstál i v budoucnu, bylo klíčovým cílem Komise od samého počátku a bylo zdůrazněno i v konečné dohodě.

Za tímto účelem je Komise na základě aktu o digitálních trzích zmocněna doplnit stávající povinnosti vztahující se na strážce přístupu na základě šetření trhu, což se může promítnout do dodatečného aktu (aktu v přenesené pravomoci) nebo přezkumu aktu o digitálních trzích. To by mělo zajistit, aby se tytéž otázky týkající se spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži řešily i tam, kde se vypracovávají praktiky strážců přístupu a digitálních trhů.

Kromě doplnění těchto povinností bude Komise moci označit tzv. „nově vznikající“ strážce přístupu, kteří jasné směřují k tomu, aby se jim při poskytování služeb dařilo. Tímto způsobem je nástroj velmi přesný, a tudíž snadno proveditelný a účinný, jakož i dostatečně pružný, aby držel krok s vývojem v rychle se vyvíjejícím digitálním odvětví.

Jaký je účel šetření trhu podle zákona o digitálních trzích?

Komise bude mít pravomoc provádět šetření trhu, aby zajistila, že nová pravidla týkající se strážců přístupu budou držet krok s rychlým tempem rozvoje digitálních trhů. Šetření trhu má tři cíle:

1. identifikovat strážce přístupu, kteří nebyli identifikováni na základě kvantitativních kritérií stanovených v aktu o digitálních trzích, nebo kteří tato kritéria splňují, ale předložili odůvodněné argumenty vyvracející domněnku založenou na těchto kritériích;
2. identifikovat, zda by ostatní služby v digitálním sektoru měly být doplněny na seznam hlavních služeb platformy v působnosti nařízení, nebo zda se objevují nové praktiky, u nichž hrozí, že budou mít stejně škodlivé účinky, jako jsou ty, jež jsou již pokryty jeho působností;
3. navrhnout další nápravná opatření pro případ, že by strážce přístupu systematicky porušoval pravidla stanovená v aktu o digitálních trzích.

Kdo bude akt o digitálních trzích prosazovat?

Komise bude jediným orgánem pověřeným prosazováním pravidel stanovených v aktu o digitálních trzích. Toto centralizované prosazování je v souladu s přeshraničními činnostmi strážců přístupu a s cílem aktu o digitálních trzích vytvořit harmonizovaný rámec s maximální právní jistotou pro podniky v celé Evropské unii.

Zároveň bude Komise v rámci struktury dohledu podle aktu o digitálních trzích úzce spolupracovat a koordinovat svou činnost s orgány pro hospodářskou soutěž a soudy v členských státech EU. Akt o digitálních trzích rovněž předpokládá, že pokud je taková pravomoc stanovena vnitrostátním právem, mohou příslušné vnitrostátní orgány provést šetření s cílem určit, zda strážce přístupu nedodržuje akt o digitálních trzích, a podat Komisi zprávu o svých zjištěních. To příslušným orgánům v celé Evropské unii dodává na síle a odborných znalostech a zajistí maximální úroveň dodržování předpisů.

Budou mít osoby poškozené chováním strážce přístupu nárok na náhradu škody?

Akt o digitálních trzích je nařízení obsahující přesné povinnosti a zákazy týkající se strážců přístupu, na něž se vztahuje, které lze vymáhat přímo u vnitrostátních soudů. To usnadní přímé žaloby o náhradu škody osobami poškozenými chováním strážců přístupu porušujících předpisy.

Nemůže tyto problémy řešit prosazování stávajících právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže?

Akt o digitálních trzích je doplňkem k prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Novými pravidly není dotčeno provádění předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže (články 101 a 102 SFEU) ani vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže týkajících se jednostranného jednání.

Prosazování regulace a hospodářské soutěže již společně existují v jiných odvětvích, jako jsou energetika, telekomunikace nebo finanční služby. Akt o digitálních trzích se zabývá nekalými praktikami ze strany strážců přístupu, které buď i) nespadají pod stávající předpisy EU pro kontrolu hospodářské soutěže, nebo ii) na ně nemohou být tyto předpisy vždy účinně uplatňovány z důvodu systematické povahy určitého jednání, jakož i ex post charakteru a závislosti předpisů v oblasti hospodářské soutěže na konkrétním případu. Akt o digitálních trzích tak minimalizuje škodlivé strukturální účinky těchto nekalých praktik ex ante, aniž by byla omezena možnost EU zasáhnout ex post prostřednictvím prosazování stávajících unijních pravidel ochrany hospodářské soutěže.

Jaký je právní základ aktu o digitálních trzích?

Fungování jednotného trhu zajišťuje článek 114 SFEU, který je tak relevantním právním základem této iniciativy.

Digitální služby mají ze své podstaty přeshraniční povahu. Nová pravidla omezí roztříštěnost předpisů v oblasti digitálních služeb, zejména ve vztahu k platformám strážců přístupu, a sníží náklady na dodržování předpisů společností působících na jednotném trhu.

Kdy Komise označí první strážce přístupu?

Od dnešního dne do 3. července 2023 budou muset potenciální strážci přístupu, kteří dosahují kvantitativních prahových hodnot stanovených v aktu o digitálních trzích, oznámit Komisi své hlavní služby platformy. Komise pak bude mít 45 pracovních dnů od data oznámení na to, aby nejpozději do 6. září 2023 posoudila, které podniky splňují daná kritéria, a označila strážce přístupu. Po označení budou mít strážci přístupu šest měsíců na to, aby splnili požadavky aktu o digitálních trzích, a to nejpozději do 6. března 2024.

Za omezených a výjimečných okolností, kdy dotčená společnost vyvrátí předpoklad statusu strážce přístupu dostatečně odůvodněnými argumenty, které předpoklad zjevně zpochybňují, může Komise krátkým šetřením trhu záležitost posoudit a informovat o svém rozhodnutí, zda dotčenou společnost označí či neoznačí jakožto strážce přístupu.

Další informace

Znění zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie:

Tisková zpráva – Komise vítá politickou dohodu o aktu o digitálních trzích

Informační stránka o návrhu aktu o digitálních trzích

*Aktualizováno 2. května 2023.