Americká ekonomika má zatím do recese daleko (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešek přinese první předběžné číslo HDP Spojených států za Q1 23. Očekáváme nadkonsensuální vzestup o 2,2 % mezičtvrtletně anualizovaně, když ekonomiku táhla spotřebitelská poptávka. Silný tamní trh práce bude potvrzen týdenními statistikami v podobě nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Další zlepšení dopoledne přinesou evropské sentiment indikátory, což bude příslibem ekonomického růstu během druhého čtvrtletí.

Evropské předstihové indikátory příslibem pro solidní Q2

Dnešní ekonomický kalendář přinese povzbudivá data, která by měla nahrávat rizikovějším aktivům, a to tedy včetně eura a středoevropských měn.

Dubnové indikátory důvěry z dílny Evropské komise potvrdí zlepšující se náladu ve všech sledovaných segmentech. Již v minulém týdnu oznámené předběžné číslo spotřebitelské důvěry zaznamenalo další vzestup a potvrdilo trend zlepšující se nálady mezi evropskými domácnostmi. Pomáhají vysoké nakumulované úspory, silný trh práce i vládní podpory. Síla spotřebitelské poptávky spolu s klesajícími cenami na straně vstupů a silnější poptávkou ze strany znovuotevřené čínské ekonomiky se pak projevuje v lepšící se náladě poskytovatelů služeb i průmyslníků. U těch je ale cesta vzhůru hrbolatá.

Hrubý domácí produkt ve Spojených státech podle našeho odhadu v prvním čtvrtletí vzrostl o 2,2 % mezikvartálně anualizovaně. Hlavním motorem by měla být osobní spotřeba Američanů, jejíž reálný mezikvártální anualizovaný růst odhadujeme na 4,6 %. Toto tempo ale v následujících čtvrtletích zřejmě neudrží a dynamika HDP bude zvolňovat. Recesi nicméně očekáváme až v první polovině příštího roku.

Včera jsme publikovali Ekonomické výhledy a představili jsme naši novou makro-ekonomickou prognózu. V plném znění je k dispozici zde https://bit.ly/CEO_2Q23_CZ. Hlavním závěrem je to, že stagflační vývoj je za námi. Tuzemská ekonomika si v loňském druhém pololetí prošla mírnou a pouze technickou recesí, která se prakticky neprojevila na trhu práce, ale tím pádem ani na inflačním vývoji. Letošek již bude ve znamení ekonomického růstu. Ten je patrný již od počátku roku. Povzbudivý je zejména vývoj v Německu. Již ve třetím čtvrtletí předpokládáme překonání domácího předpandemického maxima. Inflace letos půjde dolů, když výrazně pomohou nižší ceny energií. Zatímco v loňském roce působily výrazně ve prospěch vyššího růstu cen, letos budou významným desinflačním faktorem. Již počátkem příštího roku se tak inflace dostane do tolerančního pásma centrální banky. Její jádrová složka ale bude klesat výrazně pomaleji. ČNB tak bude po většinu letošního roku držet sazby nezměněné, a i nadále bude preferovat silnou korunu.

Silnější euro pomáhá středoevropským měnám

Středa byla na globálním devizovém trhu ve znamení spíše klidnějšího vývoje. Euro proti dolaru mírně posilovalo a v podstatě zkorigovalo ztráty z předchozího dne. Hned ráno byla zveřejněna německá spotřebitelská důvěra GfK pro květen. Výsledek byl výrazně lepší, než s čím počítal trh; vzestupně byl navíc revidován výsledek za předchozí měsíc. Index je nejvýše za poslední více než rok.

Posilující euro na globálním trhu se zrcadlilo i v síle středoevropských měn. Ty tak včera ruku v ruce posilovaly. Nejvýrazněji maďarský forint následovaný polským zlotým. Relativně nejméně si připisovala česká koruna. Z ranních kotací kolem 23,52 CZK/EUR se posunula během dopoledne o cca pět haléřů níže. Nakonec ale jako jediná z regionu oslabila, když se v závěru seance obchodovala nad 23,50 CZK/EUR.