Tomáš Prouza: Náhrada nákladů za home office bude věcí dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem

Zaměstnavatelům a zaměstnancům bude umožněno, aby se na částečné náhradě nákladů, které zaměstnancům vznikají v souvislosti s prací z domova, vzájemně dohodli. Původní návrh novely zákoníku práce předložený Ministerstvem práce a sociálních věcí přitom počítal s výrazně složitějšími pravidly.

„Od počátku jsme prosazovali, aby si podmínky práce z domova mohli zaměstnanci se svým zaměstnavatelem svobodně dohodnout. A jsem rád, že nám vláda nakonec na své schůzi při schvalování vládního návrhu zákona vyhověla. Původní návrh, který chtěl stanovovat zákonem detaily práce z domova, jsme považovali za absurdní, administrativně i finančně náročný postup, protože pro mnoho zaměstnanců je práce z domova vítaným benefitem,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. Hospodářská komora měla obavy, že by zaměstnavatelé práci z domova začali omezovat jen kvůli nadbytečné nákladné administrativě.

„Práce z domova je vyhledávaný zaměstnanecký benefit, který zaměstnancům umožňuje dobře sladit práci a osobní život,“ dodal Prouza. Novou verzi novely, která nechává příspěvky při práci z domova na dohodě obou stran, považuje Hospodářská komora ČR za vyvážený kompromis.

Podle nového šetření Hospodářské komory mezi podniky home office, kde to charakter práce umožňuje, v současnosti nabízí plných 93 % zaměstnavatelů .

Sedm z deseti zaměstnavatelů označuje home office za vhodné řešení v případech, kdy zaměstnanec musí pečovat o člena rodiny, například kvůli nemoci dítěte nebo o hendikepovaného seniora. Za vhodné řešení to zaměstnavatelé označují i při zdravotní indispozici zaměstnance, který z vlastního rozhodnutí nechce využít pracovní neschopnosti, pokud to charakter zdravotní indispozice umožňuje. Třetina zaměstnavatelů poskytuje home office proto, aby zaměstnanci ušetřili čas a peníze za dojíždění do práce.

Hospodářská komora k návrhu novely zákoníku práce, která mimo jiné mění pravidla pro pracovní dohody a práci z domova, sepsala své výhrady na 23 stranách. Původní návrh kritizovala, protože ministerstvo navrhlo rigidnější a pro zaměstnavatele administrativně náročnější koncepční změny pracovněprávních vztahů. Za neseriózní přitom označila, že ačkoliv se ministerstvo zaštiťovalo tím, že do novely jen promítá evropské směrnice, mnohé ministerstvem práce navrhované parametry dohod ani práce na dálku evropské směrnice neobsahují.

Po této kritice podnikatelů ministerstvo ustoupilo a některá ustanovení zmírnilo.

„Přesto dochází u dohod k významným změnám. I u nahodilých a nepředvídatelných prací bude třeba zaměstnance seznámit s písemným rozvrhem pracovní doby obecně tři dny předem. Hospodářské komoře se však podařilo naštěstí prosadit, aby se zaměstnavatelé mohli se zaměstnanci dohodnout i na kratší době. I tak ale budou mít firmy více administrativy s výkaznictvím spojeným s dohodami než dosud. Patrně tak dojde k tomu, že zaměstnavatelé kvůli nadměrné administrativě a novým nákladům přestanou dohody nabízet v tak hojném počtu jako dosud, a také tyto náklady promítnou do cen,“ varuje Tomáš Prouza.

Zaměstnavatelé totiž budou muset u dohod nově proplácet příplatky například za práci v sobotu a v neděli. Nově bude dohodářům také náležet dovolená, budou-li splněny zákonné požadavky stejné jako pro klasický pracovní poměr, tj. musí být odpracován v daném kalendářním roce alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby a současně dohoda musí trvat alespoň 28 kalendářních dnů. Toto pravidlo má být účinné až od 1. 1. 2024, ostatní změny již k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona.

Hospodářské komoře se také podařilo zmírnit návrh, aby zaměstnavatel plošně u všech zaměstnanců kontroloval, zda je jejich domov způsobilý k výkonu práce. Zaměstnavatel takovou povinnost nebude mít, odpovědnost bude mít zaměstnanec, který zaměstnavateli sdělí, zda místo způsobilé k výkonu práce má, nebo nemá k dispozici.