Jak zmírnit dopady stárnutí populace? Nejen na tyto otázky odpovídala konference sociálního výboru na téma rodinné politiky

Předsedkyně senátního sociální výboru Miluše Horská uvedla: „Každý člen rodiny je v jiné životní fázi, s jinými dispozicemi, ale i vždy s potenciálem. A toto by měla brát v úvahu politická reprezentace při tvorbě nových opatření. Mít na paměti mezigenerační spolupráci a solidaritu.“

„Máme za úkol připravovat podmínky pro vyvíjející se společnost v dlouhodobějším horizontu. Nemůžeme se tvářit, že se situace seniorů sama nějak vyřeší. Nevyřeší, a proto mluvme otevřeně o stáří, o jeho smyslu i pro mladší generace, oceňme jeho přínos a hledejme cesty, jak s těmito vztahovými kvalitami pracovat,“ doplnila předsedkyně sněmovní Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti Marie Jílková.

„Japonsko dosáhlo v roce 2018 bodu, kdy 28,1 % populace bylo starších 85 let. Není nám známo, že by tam došlo ke kolapsu. Správně nastavená, každému věku přátelská, společnost si s nárůstem podílu seniorů a seniorek poradí,“ řekla socioložka a jedna z předních odbornic na ageismus Lucie Vidovićová, která na konferenci hovořila o novém konceptu rodinné politiky ve stárnoucích společnostech. Svoji vizi vnímá i zcela prakticky: „Bereme práci jako riziko. V domovech seniorů pak lidi nenecháme namazat si ani chleba, protože by si mohli něco udělat. Tak je raději necháme dělat keramické výrobky, které jsou k ničemu.“

„Ústřední změna je v našich hlavách. Rodinná politika není sociální politika. Rodinná politika má počítat s celou rodinou, tedy i se seniory. Bude nutné si uvědomit, že senioři řeší často stejné problémy jako ostatní populace – včetně rozpadů soužití a úkoly sendvičové generace nebo výchovu dětí. Potenciál seniorů, a tím i potenciál mezigenerační politiky, je veliký. Nemůžeme s rukama v kapsách čekat na demografický kolaps. Vidět smysl života jen osobních výkonech by bylo krátkozraké. Úkolem naší generace je zviditelnit hodnotu každé lidské osoby, vztahy a péči o ně. Ať o manželské/partnerské, které jsou nositelem pokračujícího života, tak i mezigenerační, kdy si vážíme člověka, ačkoli už není v produktivní fázi,“ vysvětlila ředitelka neziskové organizace Národní centrum pro rodinu Marie Oujezdská.

Herečka, diplomatka a socioložka Magda Vášáryová představila téma ztráty péče nebo zaměstnání jako ztrátu smyslu. Zahraniční přednášející debatovali o nutných změnách trhu práce nebo o systémovém uchopení dobrovolnictví.