Nejteplejší rok. Vědci z Antarktidy přivezli vzorky i nové poznatky

S klimatem se něco děje, shrnul základní poznatky vedoucí expedice Filip Hrbáček z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU s tím, že letošek byl nejteplejším rokem v historii měření na české stanici. Průměrná teplota minus 3,5 st. Celsia byla asi o tři stupně nižší oproti normálu z let 2004-2020. Pro živou přírodu v Antarktidě to ale neznamená dobrou zprávu, upozorňuje vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt: Oteplování vede k vysušování, biota nemá dostatek vody v kapalném skupenství, popisuje.

i

Letošní výpravu hodnotím jako úspěšnou. Ačkoli jsme měli kvůli různým logistickým okolnostem méně času na samotnou práci, podařilo se nám uskutečnit všechny naplánované akce, bilancuje vedoucí expedice Filip Hrbáček. Šlo například o odebírání vzorků z pobřežní oblasti, zkoumání antarktické živé přírody, tzv. bioty, a klimatologická měření. Vzorky budeme analyzovat třeba na přítomnost mikroplastů a trochu se obáváme pozitivního výsledku, říká k tomu Filip Hrbáček.

Podařilo se nám získat unikátní data. Zaznamenali jsme nadprůměrný úbytek ledu, doplňuje ke zkoumání antarktických ledovců Zdeněk Stachoň z přírodovědecké fakulty. Popsal, že letos šlo o pilotní pokus laserového skenování ledovců. Zaznamenali jsme extrémně teplý, ale i extrémně suchý rok, potvrzuje i rostlinný fyziolog a biolog Peter Váczi. Monitorování aktivit mechových polštářů podle něj umožní zpřesnit, jak se biota vypořádává s extrémními podmínkami prostředí.

i

Další novinkou byla instalace přístrojů pro monitorování dlouhodobě zmrzlé půdy v rámci geofyzikálního projektu, na němž se na místě podílel i Mohammad Farzamian z lisabonské univerzity v Portugalsku. Zahraničních vědců bylo ve výpravě více: dva z Turecka, jeden z Británie, tradičně se do Antarktidy vydávají také slovenští vědci, kteří jsou absolventy a zaměstnanci MU. Letos se připojil i Anton Puhovkin z Ukrajiny, jenž se zaměřuje na výzkum lišejníků, a přírodovědecká fakulta ho zaměstnala v rámci podpory ukrajinských učitelů a vědců postižených válkou. Na Antarktidě byl i loni, a to na ukrajinské stanici na ostrově Galindez. Po vypuknutí války se už nemohl vrátit do vlasti a našel útočiště i vědecké zázemí v Brně. Na Antarktidě monitoruje fyziologické aktivity mechů a lišejníků, přibližuje vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt a dodává, že výzkum může přinést poznatky, jakými mechanismy se antarktická příroda chrání před UV zářením.

Výzkumný tým také pokračoval v monitorování klimatu a stavu polárních geo- a ekosystémů, tedy ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, řek či jezer. Dalším dlouhodobým projektem je výzkum stresu a jeho vliv na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech, na němž se podílí Fakultní nemocnice Ostrava. Antarktida je předstupněm pro vesmír, uvedl k tomu Daniel Nývlt s tím, že lékařský tým je v kontaktu s Alešem Svobodou ze záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA).

Uskutečnilo se také testování pomocného zařízení společnosti COMET SYSTÉM pro automatickou meteorologickou stanici. Český antarktický program takto dlouhodobě spolupracuje s průmyslem a aplikační sférou, které se mohou ucházet o licenci na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.

i

Stanice J. G. Mendela slouží vědcům od roku 2007, od letoška má opravenou střechu hlavního ubytovacího objektu. Práce provedl pokrývač a horolezec Dimitris Georgiadis. Samotná střecha technicky náročná není, ale je třeba se poprat s podmínkami, zejména s velmi silnými šikmými větry. Čas ukáže, zda naše ‚střešní linoleum‘ bude schopné odolávat dalších 18 let, uvedl Georgiadis, který uspěl ve výběrovém řízení, kam se přihlásilo na 300 zájemců. Výzkumníci působili také na druhé základně, dříve známé jako Eco-Nelson, která se nachází na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy.

Výzkumný tým Masarykovy univerzity se do Antarktidy plánuje vrátit na začátku příštího roku. V průběhu asi měsíce už začneme plánovat další výpravu, bude samozřejmě záležet i na dalších okolnostech včetně finančních prostředků, prozradil Daniel Nývlt.