Co přináší novela zákona o účetnictví?

Zákon o účetnictví obecně nepodléhá častým a zásadním novelizacím. Významnější novela, která přišla v roce 2016, upravovala například zavedení kategorizace účetních jednotek, nové uspořádání a označování položek v účetních výkazech, změnu ve vykazování zřizovacích výdajů, mimořádných nákladů a výnosů atd. Změny byly poměrně bez problémů implementovány do praxe, a dále se pokračovalo několik let v zajetých kolejích.

Proč musíme zákon o účetnictví novelizovat?

Postupem času, jak se Česká republika stále víc integruje do evropského prostoru, ať už jde o obchod či finance a investice, vyvstává naléhavá potřeba harmonizovat českou účetní legislativu s evropskou. Tento vývoj je neodvratitelný a je nejvyšší čas jednat. Účetnictví, které je hlavním zdrojem ekonomických údajů o účetních jednotkách, proto musí odpovídat aktuálním požadavkům uživatelů účetních informací. Nelze tak již dále přehlížet rostoucí význam mezinárodních standardů účetního výkaznictví v našem regionu. Informace z účetnictví totiž slouží zejména vnějším uživatelům, kteří na základě těchto informací činí ekonomická rozhodnutí, investorům, kteří vyhodnocují příležitosti a rozhodují se, kam vložit peníze své i svých klientů. Pro tato rozhodnutí potřebují mít srovnatelné, spolehlivé a relevantní podklady, které překračují hranice České republiky.

Jak vzniká novela zákona o účetnictví?

Návrh zákona o účetnictví byl připomínkován odbornou veřejností, profesními organizacemi a institucemi jakými jsou KDP, KAČR, Hospodářská komora, ČNB a další. Také členové Komory certifikovaných účetních (KCÚ) dostali možnost prostudovat návrh zákona a aktivně se zapojit do tvorby nového předpisu. Cílem bylo přispět k vyšší kvalitě normy, která se stane závaznou pro účetní v jejich každodenní práci.

„Připomínek byla celá řada, ať už se týkala změny názvosloví, nových definic, kritérií či zásadních změn. Jednoznačně lze však říci, že je patrná snaha příklonu k mezinárodním standardům, což vnímám jako krok správným směrem. Za pozitivní lze považovat také rozšíření použití IFRS pro vybrané účetní jednotky. Je důležité si uvědomit, že když se mění dlouho zaběhlá pravidla, narušuje se ustálený komfort, a proto se není čemu divit, že některé změny vyvolávají bouřlivé reakce,“ říká Renata Urbánková, členka Výboru Komory certifikovaných účetních.

Některé slabiny novelizace

• Nové pojmy nejsou dostatečně vysvětlené – text zákona zavádí nová spojení, která jsou obtížně srozumitelná, což může být problematické v jednoznačné aplikaci do účetní praxe. Jedná se např. o spojení „naběhlá hodnota“, resp. „změna naběhlé hodnoty“, která představuje pojem převzatý z českého překladu IFRS. V aktuální podobě návrhu zákona však tento pojem není vysvětlen, ani definován, ani neodkazuje na definici podle IFRS. Zákon zmiňuje také „pod kontrolou“. Význam slovního spojení s použitím slova „kontrola“ sice lze v kontextu příslušného ustanovení odvodit z angličtiny převzatého smyslu ovládání, ale sám o sobě, jeho míra či rozsah není nikde v zákoně konkretizován. S určitostí nesouvisí s vnitřním kontrolním systémem, kterému naopak nový zákon věnuje celý paragraf.
• Mění se rozsah definice ročního úhrnu čistého obratu. Z celkových výnosů se nově omezuje pouze na výnosy z prodeje výrobků a zboží a poskytování služeb, jejímž záměrem je pravděpodobně eliminovat z tohoto parametru nepravidelné, mimořádné a výnosy z jiné než hlavní činnosti účetní jednotky.
• Novou definicí je „účetní dluh“, který se dále zkracuje jen na „dluh“, který má však jiný význam než dluh v občanskoprávním smyslu. V pojetí nového zákona o účetnictví tím dochází prakticky k nahrazení pojmu závazku ve smyslu cizího kapitálu. Závazkem je z pohledu účetnictví to, co účetní jednotka slíbila nebo k čemu se zavázala, přičemž může, ale také nemusí mít zatím povinnost plnit (platit). Je zřejmé, že časem bude v branži pojem dluhu zavedeným a jasným termínem a nebude se již plést s významem pohledávky, která je po splatnosti.
• Zákon zavádí možnost použití funkční měny, tj. měny, ve které účetní jednotka uskutečňuje převážnou část své činnosti. Společnost tedy může vést účetnictví a výkaznictví v jiné měně, než jsou české koruny.

„Návrh zákona v neposlední řadě ve velké míře odkazuje také na prováděcí předpisy, zejm. vyhlášku ministerstva financí, jejichž znění, ani v podobě návrhu, dosud nebylo předloženo do připomínkovacího procesu odborné veřejnosti, což je další z mnoha úskalí aktuální podoby navrhované novely účetního zákona. Budeme tak doufat, že konečná podoba zákona s prováděcími předpisy minimalizuje šedé zóny při jejich aplikaci na konkrétní praxi a že se bude detailněji věnovat moderním trendům ve zpracování účetních dokladů,“ dodává Renata Urbánková.

Závěrem lze konstatovat, že připravovaná novela zákona o účetnictví zvýší nároky na kvalitu a kvalifikaci účetních. Vzhledem k tomu, že Komora certifikovaných účetních dbá na kontinuální profesní vzdělávání svých členů, nebude pro certifikované účetní změna ničím, co by je zaskočilo. Z toho lze dovodit, že by nemělo ani dojít k významnému zvýšení dosavadních nákladů na vedení účetnictví a zpracovávání účetních výkazů u těch firem a společností, kteří služeb certifikovaných účetních již využívají.

autor: Komora certifikovaných účetních