Ranní okénko - Průmysl ustál snížení spotřeby plynu, ceny energií klesly, nelze ale vyloučit korekci
ČSÚ za několik málo minut zveřejní výsledky konjunkturálního průzkumu za únor. Na trh se tak dostane aktualizace o tom, jak si ekonomika vede v polovině prvního letošního kvartálu, ale také jak respondenti hodnotí zbytek roku. Příchozí vpředhledící indikátory, jako například Ifo index, zapadají do našeho výhledu, že zatímco v 1Q23 ještě ekonomická aktivita setrvá utlumena, v průběhu roku by mělo docházet ke zlepšení. Konkrétně naše prognóza počítá v 1Q23 s mezikvartální stagnací HDP, což by představovalo konec předchozí technické recese (-0,2 % k/k v 3Q22, -0,3 % k/k v 4Q22). Samozřejmě v aktuálně volatilním makroekonomickém prostředí je třeba být připraven na odchylku do obou směrů. I když ekonomiku budou v 1H23 ještě dohánět dopady předchozích šoků, situace by se měla postupně zlepšovat. Posunu směrem k optimismu pomohl především návrat cen energií na úroveň před začátkem války na Ukrajině. Pozoruhodné je, že se průmyslu v EU podařilo snížit spotřebu zemního plynu v průměru zhruba o 15 % v 2022 proti 2021, aniž by došlo k výrazným propadům objemu výroby, jak se mnozí ještě minulý rok obávali. To ukazuje na odolnost průmyslu a schopnost substituce pryč od zemního plynu. Na druhou stranu je třeba přiznat, že Evropě hrálo do karet počasí. Zima byla poměrně mírná, což snížilo spotřebu také u domácností a nižší poptávka pak napomohla cenám plynu k nižším hodnotám. Příští zima může být chladnější. K tomu se budou zásobníky plnit při značném omezení dodávek ruského plynu, zatímco zplynovací kapacita LNG zůstane navzdory investicím v dohledné době omezená. V prognóze proto počítáme se zvýšením velkoobchodních cen plynu (i když podstatně mírnějším než během léta 2022). To se s časovým zpožděním podle nás propíše do cen zboží, jelikož zastropování cen platí jen do konce 2023, což spolu s bazickým efektem (úsporný tarif + POZE za říjen–prosinec 2022) vytlačí meziroční míru spotřebitelské inflace vzhůru; již ale ne nutně do dvouciferných hodnot. Ostatně ústup inflačních tlaků pozorujeme aktuálně v datech. Vrátíme-li se k výsledkům Ifo indexu, konkrétně jeho cenovým subindexům, tak vidíme pokles cen napříč odvětvími. Stejný příběh lze vyčíst z dat PMI pro eurozónu, kdy klesají ceny vstupů. Důvodem je obecně nižší poptávka v ekonomice. Firmy si v uplynulých kvartálech tvořily zásoby a aktuálně s upadající poptávkou dochází ke korekci s dezinflačním dopadem v dodavatelských řetězcích.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz