Francie se chce opět stát inovačním a technologickým lídrem
Francie se chce opět stát inovačním a technologickým lídrem
30.01.2023 / 15:45 | Aktualizováno: 08.02.2023 / 09:30
Věda a výzkum jsou zdroji inovací a jedním z prostředků, jak reagovat na aktuální společenské výzvy, jako jsou klimatické změny, změny v energetice nebo v péči o zdraví. Pokud jsou poznatky a znalosti získané z vědeckých a výzkumných aktivit dále zhodnocovány, přispívají rovněž k udržitelnému růstu a k zaměstnanosti. Francie aktuálně vydává na výzkum a vývoj 2,3 % HDP a nachází se pod stanoveným tříprocentním cílem Evropské unie pro rok 2020. Ze zemí evropské sedmadvacítky obsazuje 8. příčku za „inovátory“ ze severu Evropy - např. Švédskem, Belgií, Finskem, Dánskem a Německem. To se má však změnit. Francie plánuje opět se stát inovační a technologickou velmocí, investuje ve velkém do přelomových technologií, podporuje jejich transfer a spolupráci výzkumu se soukromým sektorem.
Francouzský výzkumný a inovační systém stál ve druhé polovině 20. století za celou řadou významných technologických a ekonomických úspěchů. Ať už se jedná o francouzský high-tech letecký průmysl, vysokorychlostní vlaky TGV či francouzský civilní jaderný program - věda, výzkum a inovace sehrály v poválečném vývoji francouzské ekonomiky a společnosti významnou roli a patřily ke světové špičce. Následné strukturální změny francouzské ekonomiky a snížení její konkurenceschopnosti vedly k tomu, že Francie o svou pozici technologického a inovačního lídra přišla.
Přitom již v roce 2010 spustila francouzská vláda národní investiční program “Investice pro budoucnost”. Cílem programu bylo podpořit z veřejných financí inovační projekty ve strategických oborech, zvýšit růstový potenciál francouzské ekonomiky a tím přispět ke zvýšení zaměstnanosti. Investice směřovaly do vzdělávání, zejména vysokoškolského, vědy a výzkumu s cílem zajistit co nejlepší zhodnocení technologických objevů. V roce 2021 bylo představeno již 4. pokračování programu Investice pro budoucnost s navýšením o dalších 20 miliard eur určených na podporu prioritních odvětví - digitální technologie, lékařský výzkum, zdravotnictví, nízkouhlíková energetika, odpovědné zemědělství, potravinová soběstačnost, udržitelná města a mobilita, digitální vzdělávání, kulturní a kreativní odvětví.
Pandemie Covid-19 odhalila nebezpečnou závislost na dovozech výrobků a komponentů ze vzdálených oblastí světa a zapůsobila jako určité varování, že je potřeba změnit dosavadní přístup a zajistit si soběstačnost v klíčových a strategických oborech. Francouzskou reakcí na tuto situaci bylo představení dalšího vládního investičního plánu France 2030 na podporu návratu výroby a rozvoje průlomových technologií pro urychlení digitální a ekologické transformace v klíčových sektorech francouzské ekonomiky: energetika – vývoj a výroba menších inovativních jaderných reaktorů, výroba „zeleného“ vodíku jako nového, nízkoemisního zdroje; automobilový průmysl – podpora výroby automobilů na elektrický a hybridní pohon a výroba baterií; biotechnologie – vývoj a výroba bioléčiv a vývoj a výroba inovativních zdravotnických prostředků, využívání umělé inteligence a kvantových technologií. Více informací o plánu France 2030.
Motivace pro soukromý sektor
Dvě třetiny výdajů na aktivity R&D ve Francii připadají na soukromý sektor. Veřejná podpora inovací ve Francii zahrnuje nepřímou fiskální podporu, přímou finanční podporu i nefinanční podporu inovačního ekosystému s cílem vytvoření vazby a propojování veřejného výzkumu se soukromým sektorem. V roce 2021 dosáhly veřejné výdaje na podporu inovací v soukromém sektoru 10 miliard eur. Třetinu těchto výdajů tvoří daňová úleva na výzkum (tax credit research), která je určená podnikům a firmám bez ohledu na jejich odvětví či velikost. Výše úlevy je závislá na výši investice – základní sazba daňového zvýhodnění na výzkum a vývoj činí 30 % pro výdaje R&D do výše 100 milionů eur a následně klesá na 5 % pro výdaje nad tuto prahovou hodnotu. Dle srovnání OECD nabízí Francie pro daňové úlevy na výzkum a vývoj jedny z nejštědřejších podmínek ze členských zemí.
Veřejná investiční banka Bpifrance pak plní roli státního subjektu poskytujícího přímou podporu inovací a veřejné banky, která poskytuje dotace a úvěry na založení, rozvoj a růst inovativních firem.
Podpora spolupráce mezi veřejným výzkumem a soukromým sektorem
Důležitým aspektem podpory vědy, výzkumu a inovací je zhodnocování získaných poznatků v praxi, transfer technologií a podpora spolupráce mezi veřejným a soukromým výzkumem. Ve Francii došlo v posledních letech k uvolnění pravidel pro spolupráci výzkumných pracovníků veřejného sektoru se soukromými firmami a pro zakládání společností výzkumnými pracovníky. Na podporu transferu technologií směrem k soukromým subjektům vzniklo označení „Carnot“, které je udělováno veřejným výzkumným zařízením a laboratořím, jež spolupracují se soukromým sektorem. Pracoviště „Carnot“ dostávají od státu finanční podporu, jejíž výše se vypočítává podle objemu jejich partnerské činnosti s firmami. V současné době existuje přibližně 40 takových zařízení, které ročně uzavřou na 9 500 smluv, z nichž přibližně polovina připadá na malé a střední podniky. Státní subjekty také vyhlašují výzvy k předkládání společných projektů, na kterých se podílejí veřejní a soukromí výzkumní partneři.
Ve Francii existuje síť “společností pro urychlení transferu technologií”, které jsou zodpovědné za zhodnocování výsledků a poznatů veřejného výzkumu a výběru těch, které mají potenciál pro následnou ekonomickou činnost. Na výběru projektů se podílejí zástupci soukromho sektoru, kteří posuzují komerční potenciál vynálezů vzešlých z veřejných výzkumných pracovišť. Společnosti pro transfer technologií jsou spojovacím článkem mezi akademickým výzkumem a tržním prostředím.
Výzkumné týmy z tuzemska a Francie dlouhodobě úspěšně spolupracují v celé řadě oblastí. Příkladem je spolupráce na poli umělé inteligence mezi Českým institutem informatiky a robotiky při ČVUT v Praze a pařížským institutem PRAIRIE (Paris AI Research Institute), který je jedním ze čtyř francouzských institutů umělé inteligence vytvořených jako součást francouzské národní strategie pro oblast AI v roce 2018. Vzájemnou česko-francouzskou vědeckou spolupráci a výměnu pomáhá posilovat také Platforma CEFRES, součást Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách, který byl založen již v roce 1991 na podporu vědeckých výměn mezi Francií a střední Evropou.
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz