Dejme dětem čas, kdy si mohou hrát - ocenění Pedagog roku získala Martina Altrichterová

Martina Altrichterová ze Střediska volného času Lužánky získala v závěru loňského roku od děkana Pedagogické fakulty MU ocenění Pedagog roku. V nominaci na cenu mimo jiné zaznělo, že její nápady na volnočasové aktivity pro děti jsou téměř nevyčerpatelné.

Studovala pedagogickou fakultu, jejím přáním ale bylo stát se veterinářkou. Sen se mi sice nesplnil, ale myslím, že volba vystudovat pedagogickou fakultu byla nakonec správná. Tohoto rozhodnutí určitě nelituji, i když veterinářka bych byla taky dobrá, směje se hned v úvodu rozhovoru Martina Altrichterová s tím, že na dobu studií moc ráda vzpomíná. 

Zabývala se studiem výtvarné výchovy v kombinaci s pedagogikou volného času a k tomu volitelnou specializací speciální pedagogika-surdopedie a logopedie. Po škole nastoupila jako externistka do Domu dětí a mládeže Domeček. Ani jsem neuvažovala o jiné práci. Časem se Domeček stal součástí největšího volnočasového centra Lužánek. A jak říká náš bývalý pan ředitel, naše práce je práce snů. Často si na to vzpomenu a vždycky mu musím dát za pravdu. Já nechodím do práce pracovat, já si tam totiž chodím hrát, říká pedagožka.

Volnočasové aktivity jsou prostorem pro sny 

Ocenění od děkana fakulty ji zaskočilo. Byla jsem hodně překvapená. Ze začátku jsem podezřívala své kolegy, že si ze mě vystřelili.  Ale nejednalo se o žert, nominace od našeho pana ředitele byla skutečná. Potěšila mě i podpora mých dětí z kroužků a táborů, jejich rodičů i mých kolegyň a rodiny. Moc si tohoto ocenění a nominace vážím.

Náplň své práce, volnočasové aktivity a volný čas považuje za prostor, ve kterém se všichni mohou věnovat nejrůznějším aktivitám s radostí, plnit si svoje sny a rozvíjet schopnosti. Je to prostě čas podle našich představ. Baví mě pomáhat ostatním plnit jejich sny. Baví mě zažívat s dětmi dobrodružství, posouvat hranice, objevovat společně svět fantazie i ten okolo nás. Přestože jde o organizaci volného času s dětmi, není Martina Altrichterová přesvědčena o tom, že by tyto aktivity měli vždy vést pedagogové. Měla bych říct, že ano. U nás v Lužánkách tomu tak je. Lektoři, tety, průvodci, táboroví vedoucí. Všichni mají i pedagogické vzdělání. A je to určitě dobře. Ale to, jestli je někdo dobrý pedagog, nám často neřekne diplom nebo počet vystudovaných škol. Dozvíme se to od našich dětí, přátel a kolegů. Hodně věcí se člověk naučí, časem získá zkušenosti, ale někdo to má prostě v sobě, připomíná lektorka.

Není těžké vymyslet aktivitu, ráda recykluji

Ona sama se vždy v přípravě aktivit snaží, aby program, který chystá, byl zajímavý, přinášel něco nového a inspirativního. Ne vždy jsou aktivity úplně nové, někdy recykluji ty už dříve použité. Představím si, co by tak asi bavilo mě nebo moje děti. Není těžké vymyslet aktivitu. Nejtěžší je přizpůsobit vše okolnostem, dětem, prostě reagovat na to, co si dopředu připravit nemůžete. Děti dnes mají každou minutu organizovanou. Škola, kroužky, sport. Dejme jim i prostor, kdy si můžou hrát, stavět bunkry, sbírat brouky nebo lozit po stromech. 

S dětmi všeho věku pracuje Martina Altrichterová nejraději Je úžasné sledovat jejich nadšení a radost, jejich soustředění i spontánnost. Ale moje práce i to, pro koho vytvářím volný čas, je hodně pestrá. Jsou to nejrůznější kroužky, dopolední aktivity pro nejmenší děti i rodiče s dětmi, výukové programy pro školy a školky, velké akce, tvořivé kurzy, starám se o naše zvířata, vyrážím s dětmi na zkušenou do zahraničí, tvořím omalovánky, hrací karty, plakáty. Inspirace pro hry přichází podle Martiny sama a doporučuje také podívat se, jak to dělají jinde. Prostě nasávat, přebírat a ukládat. 

U její práce je tak těžké najít hranici, kdy pracuje a kdy už ne. Myslím, že ani žádná není. Všechno se tak pěkně propojuje a prolíná. Já si prostě nosím práci domů a navíc do ní zapojuji všechny kolem sebe. Někdy si přivezu domů gekončíka, který potřebuje pravidelně krmit. Jindy zase se mnou odjíždí naše ovce do práce, protože zrovna přijdou děti na program o vlně, plstění a předení, doplňuje a dodává, že ale ráda také jen tak odpočívá. Práce s lidmi a hlavně dětmi je obohacující, dobrodružná, ale hlavně náročná. A tak lenoším. Alespoň chviličku, než mě zase potřebují naše zvířata, domácnost nebo děti. Ráda trávím čas se svými kluky, protože s nimi se nikdy nenudím.