Americký ISM index se posune hlouběji pod padesátku (Komentář,Ranní zpráva z finančního trhu)

Americký index ISM ukáže na další mírné zhoršení podmínek ve zpracovatelském průmyslu. To je do značné míry dáno zlepšením v dodavatelských řetězcích, a tedy zkrácením doby dodávek, obavy ale vzbuzuje pokles nových objednávek. Zápis z posledního zasedání Fedu zřejmě potvrdí odhodlanost americké centrální banky dále zvyšovat úrokové sazby. Evropské PMI indexy za prosinec pak budou pravděpodobně potvrzeny na úrovni předběžných odhadů. Významně si polepšila především oblast služeb. Vzhledem k holubičí většině v polské centrální bance zůstane tamní klíčová úroková sazba dnes beze změny.

Polská centrální banka ponechá sazby beze změny

Ve Spojených státech bude zveřejněn prosincový ISM index. Ten zřejmě o další dvě desetiny poklesne, a to na 48,8 bodu, což je nejnižší hodnota od května 2020. Na tyto úrovně index propadl velmi rychle, když ještě v květnu loňského roku dosahoval nejvyšší hodnoty za několik posledních dekád (63,7 bodu). Tyto výkyvy jsou dány především složkou dodacích lhůt, které byly výrazně ovlivněny problémy v subdodavatelských řetězcích. Tím, jak tyto obtíže slábnou, zkracují se dodací lhůty a index se snižuje (za normálních okolností dlouhé dodací lhůty představují převis poptávky nad nabídkou a nikoli nedostatek výrobních komponent). Nepříznivou zprávou je, že v posledních měsících začal klesat objem nových zakázek.

Kromě ISM indexu bude dnes publikován i zápis z posledního zasedání Fedu. Na něm americká centrální banka zvýšila klíčovou úrokovou sazbu o 50 bb na 4,25-4,50 %. Nová projekce centrálních bankéřů zároveň implikovala zvýšení o dalších 75 bb, čímž by klíčová sazba dosáhla terminální úrovně na 5-5,25 %. Vyjádření J. Powella na následné tiskové konferenci pak potlačilo debaty o obratu v měnové politice. Americký Fed podle jeho slov ještě čeká kus cesty, zároveň současné měnové podmínky nepovažuje za dosti utažené. Dnes zveřejněný zápis se tak zřejmě ponese ve stejném duchu.

K jednacímu stolu v regionu zasedne polská centrální banka. Ta podle našeho odhadu ponechá klíčovou úrokovou sazbu na stávající úrovni 6,75 %. Nicméně vzhledem k tomu, že inflace v Polsku svého vrcholu ještě nedosáhla, očekáváme v únoru další 50bodové zpřísnění měnových podmínek, v březnu pak 25bodové.

Euro výrazně ztrácelo

Poté, co se klíčové finanční trhy po státních svátcích opět vrátily k obchodování, ztratila společná evropská měna výrazných 0,9 %. V odpoledních hodinách se její kurz pohyboval kolem 1,058 USD/EUR. K ziskům ji nedopomohla ani lepší data, která přišla z Německa. Tamní nezaměstnanost o desetinku poklesla, přičemž počet nezaměstnaných Němců namísto očekávaného nárůstu o 15 tisíc naopak o 13 tisíc poklesl. Pozitivně překvapila i inflace, která zpomalila z listopadových 11,3 % y/y na 9,6 % y/y. Za tímto vývojem stál především jednorázový příspěvek na plyn domácnostem. V lednu se však inflace zřejmě vrátí na listopadovou úroveň, neboť zákon o dalších dotacích na plyn a elektřinu vejde v platnost až v březnu. Poté by ale inflace měla spadnout na jednocifernou hladinu. 

Drobnou korekcí v úterý prošel i maďarský forint a polský zlotý. Zlotý oslabil o 0,3 % na 4,68 PLN/EUR, maďarský forint o 0,1 % na 402,95 HUF/EUR. Jediným držákem v regionu byla česká koruna, která naopak posílila o 0,3 % a obchodovala se za 24,06 CZK/EUR. Z dat byl zveřejněn výsledek státního rozpočtu za celý loňský rok. Ten skončil se schodkem 360,4 mld. CZK. Oproti rekordnímu roku 2021 byl schodek nižší o 59,3 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Letos by se hospodaření státu mělo zlepšit. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3i3FrVH.