Nová společná zemědělská politika stanovená k 1. lednu 2023

Evropská komise schválila všech 28 strategických plánů (jeden pro každou zemi EU a dva pro Belgii), což představuje začátek nové společné zemědělské politiky, jenž je naplánován na 1. ledna 2023.

Finanční prostředky EU ve výši 264 miliard eur podpoří evropské zemědělce při přechodu k udržitelnému a odolnému zemědělství a pomohou zachovat životaschopnost a rozmanitost venkovských oblastí. Spolufinancováním a doplňkovými vnitrostátními finančními prostředky se celkový veřejný rozpočet určený zemědělcům a venkovským komunitám na období 2023–2027 zvýší na 307 miliard eur. Další programy, které spadají do oblasti působnosti SZP, ale nejsou součástí strategických plánů SZP, jako je program POSEI pro nejvzdálenější regiony, školní projekt EU či propagační programy, získají dodatečné finanční prostředky EU ve výši šesti miliard eur.

Spravedlivější SZP

Pro všechny strategické plány jsou klíčovým cílem příjmy životaschopných zemědělských podniků a odolnost zemědělského odvětví. Zde je několik příkladů poskytované podpory:

Přímé platby v rámci SZP jsou pro zemědělce i nadále záchrannou sítí. Mezi zemědělce, kteří budou splňovat příslušná kritéria, bude každoročně rozdělena podpora základního příjmu ve výši téměř 20 miliard eur. Je však podmíněna tím, že zemědělci budou uplatňovat přísnější základní standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES). Očekává se, že DZES se bude týkat téměř 90 % zemědělské půdy v EU.
Nová SZP s sebou přinese vyšší úroveň veřejné podpory těm, kteří ji nejvíce potřebují. Malé a střední zemědělské podniky ve 25 zemích EU získají vyšší podporu příjmů díky redistributivní platbě představující 10,6 % všech přímých plateb. Tato částka bude činit čtyři miliardy eur ročně. To je 2,5krát více než redistributivní platby v rámci stávající SZP (2014–2020), které uplatňuje pouze deset členských států.
Aby se zemědělcům pomohlo vypořádat se s krizemi, obdrží 15 % zemědělských podniků v EU podporu na pojistné a budou mít podíl na vzájemných fondech nebo na jiných nástrojích řízení rizik.
Úroveň podpory na bílkovinné plodiny a luskoviny prostřednictvím podpory příjmu vázané na produkci se ve srovnání s rokem 2022 zvýší o 25 %. To pomůže snížit závislost zemědělců EU na dovozu a používání některých hnojiv. Podporu vázanou na produkci obdrží rovněž sedmnáct dalších odvětví, která se potýkají s obtížemi, a dosáhne na ni 21 % zemědělských podniků v EU.

Zelenější SZP

Tři z deseti specifických cílů SZP se přímo týkají životního prostředí a klimatu. V souladu se zásadou „žádné zhoršení situace“ musí členské státy ve svých plánech SZP a ve srovnání se současnou situací prokázat vyšší ambice. Výsledkem je historicky nejambicióznější SZP z hlediska životního prostředí a klimatu.

Ve strategických plánech SZP bude téměř 98 miliard eur, což odpovídá 32 % veškerých finančních prostředků SZP (EU a spolufinancování), věnováno na opatření přínosná pro klima, vodu, půdu, ovzduší, biologickou rozmanitost a dobré životní podmínky zvířat a na podporu postupů nad rámec povinné podmíněnosti. Podíváme-li se na rozdělení této částky mezi nástroje a fondy, je 24 % přímých plateb určeno na ekoschémata a 48 % výdajů na rozvoj venkova financovaných ze všech plánů půjde plně na podporu cílů v oblasti životního prostředí a klimatu.
Plány budou motivovat správce půdy, aby ukládali uhlík v půdě a biomase, snižovali emise skleníkových plynů a pomáhali s přizpůsobováním na 35 % zemědělské plochy EU prostřednictvím vhodných postupů hospodaření, jako je extenzivní obhospodařování travinných porostů, pěstování luštěnin a meziplodin, hnojení organickými hnojivy nebo agrolesnictví.
Pro zemědělce platí nové povinnosti, a proto se očekává, že budou střídat plodiny na přibližně 85 % orné půdy, jíž se v rámci SZP EU dostává podpory. Tím se naruší životní cykly škůdců a chorob, a sníží se tak používání pesticidů a s nimi související rizika. Více než 26 % zemědělské půdy v EU získá podporu mimo jiné na přijetí integrované ochrany proti škůdcům, na používání nechemických metod ochrany proti škůdcům nebo na přesné zemědělství.
Podpora SZP na ekologickou produkci se v roce 2027 ve srovnání s plochou financovanou v roce 2018 téměř zdvojnásobí. To významně přispěje k dosažení vnitrostátních ambicí členských států, pokud jde o rozšíření plochy obhospodařované ekologickým způsobem na 5 až 30 % v roce 2030.
Plánované investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích zvýší kapacitu EU ve výrobě energie o 1,556 MW.

Sociálnější SZP

Venkovské oblasti EU se potýkají s několika problémy, které byly identifikovány v dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti EU a mezi něž patří vylidňování, přístup k základním službám a jejich zlepšování, pracovní příležitosti a potřeba lepší dostupnosti těchto oblastí. V rámci SZP dojde k investicím do sociální a hospodářské struktury venkovských oblastí EU.

Ve všech schválených plánech zaujímá významné místo zvláštní podpora pro mladé zemědělce, přičemž země EU překročily minimální požadavek vyčlenit 3 % ze svých přímých plateb na generační obměnu. Celkem 8,5 miliardy eur z veřejných výdajů pomůže mladým zemědělcům zahájit podnikání a v prvních letech jejich činnosti si ho udržet a investovat. Očekává se, že v letech 2023–2027 zahájí své zemědělské podnikání na plnou kapacitu 377 000 nových mladých zemědělců. Některé členské státy chtějí i nadále usilovat o to, aby docházelo k bezproblémovému předání zemědělských podniků, aby se posilovala rovnost žen a mužů ve venkovských oblastech a aby ženy v zemědělství měly větší slovo.
Z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) určených na strategie komunitně vedeného místního rozvoje (tzv. iniciativa LEADER) je 7,7 % věnováno rovněž na podporu místního rozvoje. Jedná se o pět miliard eur. Po zavedení těchto strategií se očekává, že se budou týkat 65 % obyvatel evropského venkova.
Platby v rámci SZP budou poprvé vázány na dodržování některých sociálních a pracovních norem EU a příjemci budou motivováni ke zlepšení pracovních podmínek v zemědělských podnicích.
Na základě plánů se podpoří investice, jejichž účelem je zatraktivnění života a práce ve venkovských oblastech a vytvoření nejméně 400 000 pracovních míst. Stejně tak se bude poskytovat podpora na investice do digitálních technologií a služeb, aby se co nejefektivněji využívaly zdroje.
Více než šest milionů lidí bude mít přímý prospěch z poradenství, odborné přípravy a výměny znalostí financovaných ze SZP nebo se bude podílet na inovačních projektech v rámci evropského inovačního partnerství zaměřujících se na výkon v oblasti životního prostředí a klimatu nebo na sociální aspekty venkova.

Souvislosti

V roce 2018 předložila Evropská komise návrh reformy společné zemědělské politiky (SZP), jímž se zavádí nový způsob práce za účelem modernizace a zjednodušení zemědělské politiky EU. Nové právní předpisy v oblasti SZP byly formálně přijaty dne 2. prosince 2021.

Spolunormotvůrci stanovili lhůtu pro předložení strategických plánů SZP členskými státy do 1. ledna 2022. Po obdržení plánů zaslala Komise všem členským státům do 25. května 2022 dopisy s připomínkami. V souladu se zásadou transparentnosti byly zveřejněny na internetových stránkách Europa spolu s reakcemi členských států. Následně pokračoval strukturovaný dialog mezi útvary Komise a vnitrostátními orgány s cílem vyřešit zbývající problémy a dokončit revidované plány SZP. Důkladně se zkoumala úroveň jejich ambicí ohledně cílů EU v oblasti klimatu a životního prostředí a jejich příspěvek k cílům stanoveným ve strategiích Komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a „Biologická rozmanitost“.

S ohledem na pokračující prudký nárůst cen komodit a energie v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině vyzvala Komise členské státy, aby zvážily přezkum svých strategických plánů SZP s cílem posílit odolnost odvětví, zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a snížit závislost na syntetických hnojivech díky udržitelnějším výrobním metodám, a to v souladu se sděleními o potravinovém zabezpečení a hnojivech. Aby strategické plány SZP byly s ohledem na rychle se měnící výzvy i nadále vhodné pro daný účel, budou se během prováděcího období pečlivě monitorovat a podle potřeby měnit.