Tuzemská ekonomika klesla mezičtvrtletně o 0,4 %, dolů ji táhly nižší výdaje domácností

Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 3. čtvrtletí podle předběžného odhadu o 0,4 % nižší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostl o 1,6 %.



„Mezičtvrtletní pokles byl způsoben nižší domácí poptávkou, zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností, u kterých byl zaznamenán pokles již čtvrté čtvrtletí v řadě. Naopak zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Na hrubou přidanou hodnotu měla negativní vliv především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a pokles nastal také ve stavebnictví. Průmysl mírně vzrostl. K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěla tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. K poklesu došlo u výdajů na konečnou spotřebu. Na meziročním růstu hrubé přidané hodnoty se nejvíce podílel průmysl a většina odvětví služeb.

Ačkoli analytický konsensus čekal nepatrně menší propad ekonomiky, ministerstvo financí ve své poslední prognóze ze srpna odhadovalo pro 3. čtvrtletí propad o 1 %, prognóza ČNB pak mírnější pokles o 0,6 %?, napsal hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler. Z tohoto pohledu tak nakonec není dnešní číslo až tak negativním překvapením. Zejména i v kontextu skutečnosti, jak nejistý je současný vývoj. Díky mírnému poklesu však tuzemská ekonomika nadále zůstává 0,6 % pod úrovní předpandemického 4. čtvrtletí 2019, zatímco ekonomika eurozóny se nachází již 2 % výše. V tomto ohledu tak ČR zaostává a patří tak jen mezi několik zemí EU, kde růst HDP ještě nedosáhl úrovně 4. čtvrtletí 2019, a to i díky vysoké závislosti na průmyslu, jehož zotavování po pandemii bylo narušeno problémy v subdodavatelských vztazích.

Průmysl bude patrně dále růst brzdit, což naznačují i předstihové indikátory a další dnešní pokles indikátoru PMI za říjen, a to na 41,7 bodů. Tuzemská ekonomika tak patrně zaznamená mezičtvrtletní propad i v posledním čtvrtletí letošního roku, a otázkou tak již není, zda do recese vstoupí, ale jak dlouhá a silná bude. Prozatím se sice předpokládá pouze relativně mírný pokles ekonomiky v příštích 2. čtvrtletích, nejistota odhadů a současného vývoje je však velmi vysoká. Pro letošní rok by měla ekonomika růst kolem 2,5 % díky nízké srovnávací základně, v příštím roce však předpokládáme zatím zhruba stagnaci.

Vzhledem k ekonomickému vývoji a vysoké míře nejistoty nadále předpokládáme stabilitu úrokových sazeb ČNB tento čtvrtek, což plyne i z nedávných mediálních komentářů představitelů ČNB. To je i konsensuální očekávání mezi analytiky dle agentury Reuters. Více ZDE. V tržních úrokových sazbách je nyní zaceněno jen velmi mírné snížení sazeb ČNB v příštím roce, které by po celý rok 2023 měly zůstat nad 6% hranicí.

Zdroj: ČSÚ, ČBA