Jak reagují české akcie na daň z nadměrných zisků: ČEZ propadá, banky drží

Akcie energetiky ČEZ jsou titulem, který dnes od počátku obchodování na pražské burze nejsilněji reaguje na včera zveřejněné podrobnosti mimořádné daně z nadměrných zisků – findfall tax. Ačkoli daň zasáhne také šestici největších bank na domácím trhu, akcie těch obchodovaných jsou relativně v klidu. Podívejme se na vývoj a formulaci daně z nadměrných zisků podrobněji.

ČEZ padal až o více jak 8 %

Akcie energetiky ČEZ vymezují dosavadní denní dno až na 855 korunách, ztrácely v úvodu přes 8 %. Aktuálně obchodují se ztrátou menší 5 % na hladině 886-887 Kč/akcie.

Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent. Na tiskové konferenci to včera v podvečer oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na jeho společnosti s činností v daných oblastech tato daň aplikovat. "Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v energetice chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“ uvedl Stanjura. V petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají podle něj nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.

Také ČEZ se tedy týká zdanění daní z nadměrných zisků se sazbou 60 % pro roky 2023 až 2025 s bází zisků před zdaněním vyšších o více jak 20 % proti průměru let 2018 až 2022.

„Kombinace cenového capu 180 EUR/MWh pro producenty elektřiny a windfall daně se sazbou 60 % významně limituje ziskový potenciál ČEZ v nadcházejících letech,“ poznamenal v ranní zprávě pro klienty analytik Patria Finance Michal Křikava.

Graf: Intradenní vývoj akcie ČEZ

Banky dramatickým tržním vývojem neprocházejí

V bankovním sektoru takzvaná windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok. Na bankách, obchodovaných na pražské burze, v tuto chvíli dramatický vývoj nevidíme. Erste posiluje o 0,7 %, Komerční banka ztrácí do půl procenta, Moneta posiluje o necelé jedno procento.

Návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v sektoru energetiky a těžbě, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů. Národní vlády mají možnost doplnit si vlastní mimořádnou daň o další obory ekonomiky podle vlastního uvážení. "My jsme se rozhodli zapojit také bankovnictví. Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už tolik nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,“ uvedl včera na tiskové konferenci ministr Stanjura.

Ministerstvo si od daně slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově "rozpočtově neutrální".