Tuzemská ekonomika dále šlape na brzdu

Zatímco v první polovině roku se mohla česká ekonomika pochlubit relativně solidní růstovou dynamikou, vstup do druhého pololetí se nese ve znamení viditelného útlumu.

Zatímco v první polovině roku se mohla česká ekonomika pochlubit relativně solidní růstovou dynamikou, vstup do druhého pololetí se nese ve znamení viditelného útlumu. Na jedné straně mají rostoucí životní náklady v kombinaci s prudkým poklesem reálných příjmů za následek zhoršující se kondici spotřebitelské poptávky – v srpnu poklesly maloobchodní tržby již pátý měsíc v řadě a v meziročním srovnání se propad prohloubil na 8,8 %. Nálada spotřebitelů se přitom i v září udržela poblíž historických minim, což neslibuje obrat negativního trendu ani ve zbytku tohoto roku. Na druhé straně se pod rostoucí tlak dostává také tuzemský průmysl, jak naznačuje výsledek zářijových indexů nákupních manažerů PMI. Souhrnný indikátor propadl ve zpracovatelském průmyslu až na úroveň 44,7, tj. hluboko do pásma kontrakce a nejníže od dubna 2020, kdy českou ekonomiku sužovala první vlna pandemie a tvrdá karanténní opatření. Tentokrát čelí průmyslové podniky především negativním dopadům energetické krize a stále intenzivněji také signálům slábnoucí poptávky (nové objednávky padají již sedm měsíců v řadě), které zhoršují vyhlídky pro největší tuzemské odvětví. Celkově jsou dosavadní makro čísla za třetí čtvrtletí v souladu s naším očekáváním, že se česká ekonomika dostane ve druhé půli tohoto roku do mělké recese. Rizika jsou však nadále vychýlena směrem k hlubšímu hospodářskému propadu, zvláště pokud by došlo na scénář nedostatku plynu, který by měl za následek nucené vypínání energeticky nejnáročnějších částí průmyslu. Na druhou stranu, negativní dopad energetické krize na domácnosti by měly pomoct alespoň částečně ztlumit vládní cenové stropy na plyn a elektřinu, a to zvláště v příštím roce, kdy budou končit fixace (levných energií) nezanedbatelné části maloodběratelů.