Turecké energetické úsilí

Dle slov ministra pro energii a přírodní zdroje Fatiha Dönmeze, bylo v roce 2021 investováno 1,33 miliardy dolarů v rámci Národního akčního plánu pro energetický přínos. „Když se podíváme na posledních pět let, investovali jsme 6,45 miliardy dolarů do efektivnější produkce energií. Celkem jsme pak ušetřili 1,56 miliardy dolarů." Prohlásil Dönmez na Energetické konferenci MÜSIAD v květnu tohoto roku.

Na jaře 2022 produkční kapacita elektřiny v Turecku dosáhla 100 334 megawattů. Obnovitelné zdroje přitom v Turecku, i díky podpoře ze zelených fondů, hrají čím dál tím významnější roli. Od roku 2014 stoupla produkce elektrické energie ze solárních panelů ze 40 na 8000 megawattů. Letos tak podíl solární energie na celkovém produkčním objemu činí 8%. Energii ze slunce vyrábí stovky převážně nelicencovaných elektráren v 78 provinciích. Poptávku po solárních panelech se místní firmy snaží v posledních letech uspokojit lokální výrobou, ale i přesto jsou v Turecku solární panely stále nedostatkovým zbožím a pokrytí poptávky zajišťuje import.

Podobně je na tom i větrná energie. Ta se na konci loňského roku podílela na produkční kapacitě z 9,3%. Využití energie získávané z větru zaznamenalo v loňsku navýšení o 40%, což je zatím nejvyšší meziroční nárůst. Díky dostupnosti větrné energie a její ekologické šetrnosti je vzrůstající trend předpokládán i v následujících letech. Nejvýznamnější z obnovitelných zdrojů je ale pro Turecko stále elektřina získávaná z hydroelektráren. V roce 2021 se Turecko dostalo mezi 10 zemí s největší produkcí elektřiny z vodních zdrojů na světě. Ke konci července dosáhl instalovaný výkon vodních elektráren v Turecku 31 436 megawattů a tvoří přibližně třetinu celkové produkční kapacity Turecka. Na výstavbě několika vodních elektráren v oblasti Černého moře se podílejí mimo jiné i české firmy.

Ředitel Francouzské rozvojové agentury (AFD) pro Turecko Tanguy Denieul uvedl, že s AFD Turkey bylo podepsáno memorandum o boji proti změně klimatu a snižování emisí uhlíku. Během tříletého období by mělo být zajištěny zdroje na financování projektů ve výši 800 milionů eur. Denieul také zdůraznil, že jsou v úzkém kontaktu s ministerstvem životního prostředí a potvrdil, že poskytnou veškerou podporu tureckým společnostem tak, aby mohly pokračovat ve spolupráci s firmami z EU. Jedním z projektů, podpořeným evropskými dotacemi, je biorafinérie, otevřená na konci minulého roku v kampusu Saritepe, Univerzity Bogaziçi. Rafinérie s negativní uhlíkovou stopou vyrábí biohnojiva a biopaliva, a je největší svého druhu nejen v Turecku, ale i v Evropě. Biohnojiva a biopaliva se vyrábí z řas pěstovaných ve venkovních nádržích o objemu 80 m3 a uzavřených produkčních reaktorech o objemu 30 m3, ve výzkumné a vývojové oblasti o rozloze 2 500 m2, zřízené v rámci projektu orientovaného rozvoje. Biopaliva vyvinutá v tomto zařízení mají být využívány mimo jiné i v letadlech Turkish Airlines.

Od počátku letošního roku se pět tureckých energetických společností podílí na výstavbě vůbec první továrny na zelený vodík. Na energetické základně Bandirma, patřící společnosti Enerjisa, vznikne výzkumné centrum Marmara Research Center (MAM), které se bude zabývat využitím tohoto zdroje energie, který má největší potenciál nahradit fosilní paliva při dekarbonizaci energetických systémů. Turecko si klade za cíl pokrýt do roku 2030 významnou část dodávek zeleného vodíku do Evropy. Podobné ambiciózní projekty, pomáhají rozšiřovat spolupráci Turecka a EU nejen na vládní, ale také na B2B úrovni. Turecko vyhledává partnery pro špičkové technologie, které by pomohly zlepšit efektivitu energetické produkce, a české firmy se již v několika případech podílely na výstavbě turecké energetické infrastruktury. Navyšování investic v tomto sektoru zcela jistě přináší i našim firmám další příležitosti k uplatnění svého know-how.

Jakub Dluhosch, asistent ekonomického úseku, Generální konzulát ČR v Istanbulu

René Daněk, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Istanbulu