Maďarská centrální banka koncem května znovu zvýší úrokové sazby (Ranní zpráva z finančního trhu)

Z hlediska zveřejňování důležitých makroekonomických dat patří tento týden k těm chudším a dnešek nebude výjimkou. Maďarská centrální banka zveřejní výši týdenní depozitní sazby, její změna však očekávána není. Na jejím dalším zasedání 31. května čekáme zvýšení základní úrokové sazby o 50 bb na 5,9 %. Týdenní statistiky žádostí o podporu v nezaměstnanosti z USA budou nadále indikovat výrazné napětí na tamním trhu práce.

Trh práce v USA zůstává výrazně napjatý

Ve středoevropském regionu maďarská centrální banka zveřejní hodnotu týdenní depozitní sazby, změny v její výši však nečekáme my ani trh. Ta by tak měla setrvat na 6,45 %, kam se dostala po zvýšení o 30 bb na konci dubna. Centrální banka přitom uvedla, že k jejím úpravám bude přistupovat se zhruba měsíční frekvencí. Tlaky na další zpřísňování měnové politiky nicméně v Maďarsku přetrvávají, když tamní meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl v dubnu 9,5 % oproti očekáváným 8,9 %. Viceguvernér maďarské centrální banky Barnabas Virag v úterý uvedl, že další zvyšování sazeb bude oproti těm předchozím pozvolnější (jak v březnu, tak i v dubnu banka zvýšila sazby o 100 bb). Velmi jestřábí však bylo prohlášení, že úrokové sazby by ke zkrocení inflace měly dosahovat kladných hodnot i v reálném vyjádření, a to i s tím, že Virag očekává v následujících měsících další nárůst inflace do dvouciferného teritoria. Následující měnověpolitické zasedání je v Maďarsku naplánováno na 31. května. Zde očekáváme zvýšení základní úrokové sazby o 50 bb na 5,9 %

Data z amerického trhu práce budou nadále signalizovat jeho napjatost. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se i v minulém týdnu pravděpodobně pohyboval poblíž 200 tis. To je úroveň, kterou jsme byli zvyklí vídat před započetím pandemie. V blízkosti ní se však počet žádostí pohybuje již od počátku letošního roku. K významnému prolomení této hranice zatím nedošlo, a to i přesto, že zprávy od amerických zaměstnavatelů indikují výrazný nedostatek pracovních sil. To je v souladu s nižší mírou participace na trhu práce oproti předpandemickému období. Část pracovníků v USA se totiž stále na trh práce po pandemii nevrátila, či se přesunula do šedé sféry ekonomiky.

Sazby ČNB v červnu zřejmě znovu vzrostou

Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že podle jeho názoru půjdou v červnu úrokové sazby opět vzhůru. Zároveň však dodal, že současná bankovní rada nemůže „brát zodpovědnost za to, jak bude – nebo by měla – rozhodovat bankovní rada v novém složení“. To tak neukazuje na snahu zvýšit sazby výrazněji ještě před tím, než v bankovní radě od 1. července pravděpodobně převládne holubičí postoj k měnové politice. K vývoji měnové politiky po 1. červenci Tomáš Holub pro HN zmínil, že „s trochou štěstí by se mohlo ukázat, že další zvyšování sazeb už nebude potřeba. To koneckonců ukazuje i naše prognóza, že by naše sazby mohly dosáhnout svého vrcholu v polovině letošního roku. Nová bankovní rada by si mohla vydechnout, že tu „černou práci“ za ni odvedl někdo jiný, a situaci „vyčekat“ až do jasných známek poklesu inflace. Velký problém by nastal, kdyby se objevily další proinflační faktory – například včetně opětovného oslabení kurzu koruny – a centrální banka by na ně nebyla ochotná reagovat dalším zpřísněním měnové politiky. Nebo kdyby dokonce začala v takové situaci sazby snižovat.“

Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký v podcastu „Ptám se já“ na Seznam Zprávy řekl, že se v případě holubičí změny v bankovní radě od července obává silné reakce finančních trhů. Ta by pod něj vedla k oslabení koruny, které by bylo pravděpodobně výraznější a déletrvající, než tomu bylo těsně po jmenování Aleše Michla novým guvernérem. Stejně jako Tomáš Holub uvedl, že v červnu pravděpodobně dojde vlivem pokračující akcelerace inflace k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, žádné „naschvály“ ve vztahu k novému složení bankovní rady však neočekává.

My v červnu i nadále od ČNB čekáme zvýšení repo sazby o 75 bb na 6,5 %, stále však vidíme rizika vychýlená k možnosti ještě výraznějšího nárůstu. Tato rizika souvisí s dynamickým vývojem inflace, která již v dubnu překonala prognózu ČNB. Meziroční růst spotřebitelských cen činil 14,2 %, zatímco centrální banka čekala 13,8 %. Slabší je ve srovnání s prognózou ČNB také kurz koruny, jehož průměrnou úroveň banka ve druhém čtvrtletí očekává ve výši rovných 24 CZK/EUR. Vyšší byl v prvním čtvrtletí i růst ekonomiky. Ta vzrostla podle předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně o 0,7 %, když ČNB odhadovala její mezičtvrtletní stagnaci.

Celý středoevropský region včera mírně posiloval, a to i přes mírné oslabení eura vůči dolaru. Česká koruna oproti euru zpevnila o přibližně 0,4 % k 24,62 CZK/EUR. V obdobném rozsahu posílil i polský zlotý, zatímco maďarský forint přidal dokonce 1 %.