Do české krajiny vyrazil Lucas: rozsáhlé terénní šetření, které je zdrojem důležitých informací o vlivu člověka na životní prostředí

Rozsáhlé terénní šetření je zdrojem důležitých informací o vlivu člověka na životní prostředí.

Pod záštitou Eurostatu byla letos v březnu zahájena terénní fáze šetření o využívání území a o krajinném pokryvu v EU s názvem Lucas (Land Use and Cover Area Frame Survey). Toto šetření se provádí periodicky vždy po několika letech, zatím poslední vlna proběhla v roce 2018. Letos se uskuteční ve 27 zemích, v nichž výzkumní pracovníci navštíví 200 000 míst. Na nich zaznamenají informace o typu terénu a jeho pokrytí vegetací, zástavbou či jinými prvky a provedou fotografickou dokumentaci. Ze 41 000 míst také odeberou půdní vzorky. V České republice je do šetření zařazeno 9 105 míst.

Šetření nepoškodí porosty

Terénní práce, tedy fyzickou návštěvu vybraných míst, zaznamenání údajů a pořízení vzorků v Česku zajišťují pracovníci společnosti GB-geodezie, kteří se prokazují osobní kartou geodeta společnosti GB Geodezie a dopisem předsedy ČSÚ Marka Rojíčka. V drtivé většině případů se šetření týká volně přístupných, nijak neohrazených míst v krajině, takže terénní pracovníci nebudou předem kontaktovat majitele pozemků ani žádat o povolení ke vstupu. Jakožto geodeti jsou oprávněni vstupovat na pozemky ze zákona o zeměměřictví. Při tom samozřejmě musí postupovat tak, aby nedocházelo k poškozování porostu nebo jiného krajinného krytu, staveb ani věcí na pozemku umístěných.

V případě, že se zkoumané místo nachází na ohrazeném a veřejně nepřístupném pozemku, bude šetření probíhat pozorováním „z dálky“, tedy zaznamenáním údajů, které jsou viditelné z nějaké sousední lokality, případně vyhodnocením ortofoto snímků ČÚZK.

V celé EU jednotně

Výsledky šetření Lucas slouží k celé řadě nejrůznějších účelů, ať už jsou to sledování vývoje krajiny a vlivu člověka na něj, výzkum eroze a účinnosti protierozních opatření, tvorba zemědělských a lesnických politik nebo posuzování kapacity a dalších vlastností území pro rozhodování o možnostech jeho budoucího využití.

Z dat shromážděných v rámci šetření prováděného v roce 2018 např. vyplývá, že 41 % území EU je zalesněno a 24% pokrývá zemědělská půda. Přibližně 18 % zemědělských oblastí a přírodních travinných porostů je postiženo mírnou až silnou erozí půdy. Nejvyšší míru eroze najdeme na jižním okraji kontinentu, ale i v Česku v důsledku eroze ubyde každý rok 1 až 2 tuny půdy na hektar.

Informace získané přímo v terénu podle jednotné metodiky v celé EU pomáhají vytvářet nástroje, jimiž je možné eliminovat negativní vlivy člověka na životní prostředí a udržovat lidmi ovlivněnou krajinu obyvatelnou i pro příští generace.

Článek si můžete přečíst v dubnovém čísle časopisu Statistika&My.