Jaké reformy se chystají na Slovensku? Přídavky na děti, daňový bonus pro pracující rodiče VIDEO

Diskutují:
Mikuláš Peksa, europoslanec, člen hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu,
Marián Viskupič, předseda Výboru Národnej rady SR pre financie a rozpočet.

Uslyšíte odpovědi na otázky: Co je v současnosti známo o zvýšení přídavků na děti a daňovém bonusu pro pracující rodiče? Je to dobrá myšlenka? Je možný časový odklad - bude mít vláda odvahu učinit významné kroky v roce 2023? Nejsou peníze poskytované do dětí obecně nejlépe investovány? Kolik z pomoci spolkne administrace? Jak budou fungovat volnočasové poukazy? Bude se o zvýšení přídavků na děti a daňového bonusu na děti pracujících rodičů bude rozhodovat zvlášť nebo v balíčku s ostatními reformami Igora Matoviče, které byly představeny na konci listopadu loňského roku?

Najdou se na Slovensku peníze pouze zdaněním 100 nejbohatších společností nebo je lze nalézt i jinde? Proč je nezodpovědné zavázat se dnes k dlouhodobým výdajům? Mohli bychom například zrušit vlaky zadarmo? Je tlak na náš státní rozpočet opravdu tak velký? Není čas žádat podporu od západních zemí? Odbočení stranou: Jak budeme hospodařit s plynem, pokud plyn nebude? Pokud nebudou jiné komodity? Věříte, že u plynu bude fungovat evropská solidarita a společné nákupy? Myslíte si, že zvýšení přídavků na děti a daňového bonusu na děti pracujících rodičů v parlamentu projde?

Je zvýšení přídavků na děti a daňový bonus pro pracujúcí rodiče dobrý systémový krok?

Mikuláš Peksa:
Hodně rodinných rozpočtů, zvláště u rodin s více dětmi se v důsledku zdražování dostalo pod tlak. Takové opatření, kdyby bylo správně nastavené, jim může ulevit a zabránit úplnému propadu do chudoby nebo šetření na dětech. Vzhledem k tomu, že inflace by měla přinés i vyšší daňové odvody, dovedu si představit, že podobný krok lze udělat i s patřičnou péčí o veřejný rozpočet.
 

Marián Viskupič:
Sme všetkými desiatimi za pomoc pre tých, ktorí to potrebujú. Samotná myšlienka valorizovať prídavky na deti a aj daňový bonus je v poriadku. Inflácia, ktorej čelíme je mimoriadna. Podobnú infláciu sme nemali 20 rokov a jej dosah na najzraniteľnejšie skupiny obyvateľstva je výrazný. Pomoc však musí byť adresná a zmysluplná. Avšak namiesto presne mierenej adresnej pomoci sa presadila plošná, teda málo efektívna, zároveň však veľmi drahá. Máme jedinečnú šancu pomôcť domácnostiam s nízkymi príjmami, nemali by sme ju premrhať.
 

Vidíte v návrhu nedokonalosti?

Mikuláš Peksa:
Asi největší problém v byrokratickém nastavení poukazů. Myslím, že to zkomplikuje fungování firem, které ty poukazy budou muset přijímat, i práci s nimi pro jejich uživatele. A ve finále si myslím, že pokud někdo bude chtít utrácet a utratit peníze na něco jiného, vymyslí způsob - i kdyby je měl směnit nebo nějak podobně. Vytváření speciálních aplikací, formulářů atp. proces zdrží, což je v kontextu rostoucích cen spíše chyba.
 

Marián Viskupič:
Vykrytie zásadného navýšenia výdavkov novými daňami nie je možné nazvať systémovým krokom. Je to nepriame priznanie toho, že najprv sa ľudom zoberie, aby sa mohlo niekde pridať. Zvýšenie daní nie je liek na to, aby sa ľudia mali lepšie. Zvýšenie daní nie je liek na krízu. Zvýšenie daní poškodí ekonomiku a zvýšené dane aj tak na konci dňa zaplatia ľudia.
Zavádzanie dlhodobých a ťažko zvrátiteľných výdavkov a ich krytia novými daňami počas roka v jednom balíku, v skrátenom legislatívnom konaní a bez komunikácie s tými, ktorých sa zmeny týkajú, sa takisto nedá nazvať systémovým krokom
 

Musí se na to zákonitě najít peníze zdaněním 100 nejbohatších firem na Slovensku nebo by se mohly nalézt i jinde?

Mikuláš Peksa:
Ty skutečně velké a bohaté firmy na Slovensku nemají sídlo, ale operují z různých daňových rájů, takže efektivně daně neplatí. Je to problém, který jako Piráti řešíme na evropské úrovni, protože žádný jeden stát si s ním neporadí sám. Nejsem si jist, kolik se Matovičovi podaří vybrat nad rámec danění různých státních podniků, aby se ty nestátní firmy nepřesunuly do daňových rájů také. Obecně bych byl dost nerad, kdyby nakonec to daňové břemeno dopadlo na drobné podnikatele popř. zaměstnance.
 

Marián Viskupič:
Rast daňovo-odvodového zaťaženia na Slovensku za posledných 10 rokov patrí medzi najvyššie v rámci zoskupenia vyspelých krajín OECD a najvyššie v EÚ. Zmena daňovo-odvodového zaťaženia ako podiel z HDP medzi rokmi 2010 a 2020 predstavovala skoro 8 percentuálnych bodov. Vysoké zdanenie práce demotivuje zamestnancov a firmy odrádza od prijímania ľudí, čo škodí hospodárskemu rastu. Dodatočné zdanenie bude mať ďalší negatívny dopad na kvalitu podnikateľského prostredia a zníži dôveru všetkých investorov.
Aktuálna situácia je, že štátny rozpočet má nadpríjmy v stovkách miliónov. Pochádzajú práve zo zvyšujúcich sa daňových príjmov. Firmy i občania teda už teraz napĺňajú rozpočet viac, ako bolo plánované. V takejto situácii je vyslovene škodlivé riešenie zvyšovať sadzby daní alebo zavádzať nové. Navyše zvýšenie sa má udiať v strede roka, v nejakom zatiaľ neoznámenom selektívnom móde a bez komunikácie s tými, ktorých oblastí či spoločností sa zvýšenie týka.
 

Jak toto řešení obstojí v porovnání s myšlenkou zvýšení životního minima?

Mikuláš Peksa:
Tyhle dvě řešení se nevylučují - každé míří na jinou cílovou skupinu (rodiny s dětmi resp. lidé na hranici životního minima) a měla by se vzájemně doplňovat. Překryv těch skupin není příliš velký, zároveň by ho stát měl umět identifikovat a řešit, takže bych se nebál, že jejich použití vyvolá nějakou katastrofu. Každopádně oba typy dávek už umí stát administrovat, takže jejich parametrická úprava není raketová věda.
 

Marián Viskupič:
Myšlienka zvýšenia životného minima by oveľa presnejšie identifikovala najzraniteľnejšie skupiny obyvateľstva. Na životné minimum je naviazaných veľa ďalších parametrov – stanovenie minimálnej mzdy, nezdaniteľnej časti základu dane, výšky dávok v hmotnej núdzi, najnižšiu výšku starobného dôchodku, priznávanie niektorých príspevkov štátnej sociálnej podpory a iné. Adekvátnym nastavením životného minima a následne systémom existujúcich dávok, by bolo možné oveľa presnejšie a efektívnejšie zacielenie inflačnej pomoci. Vzhľadom ku komplexnosti dávkového systému naviazaného na životné minimum, si viem predstaviť, že by bolo možné životné minimum odpojiť od niektorých naviazaných parametrov. Aby sa zmeny udiali tam, kde je to maximálne zmysluplné.