Stagflační šok, aneb ozvěny „sedmdesátek“
Zatímco válka na Ukrajině zůstává nadále v centru pozornosti finančních trhů, o své slovo se v posledních dnech znovu hlásí také Covid-19. Nejvyšší přírůstky nově nakažených od začátku pandemie hlásí Čína, která pouhý týden po konci uzávěry průmyslové megalopole Šen-čen oznámila devítidenní lockdown Šanghaje. Z pohledu Evropy představuje čínská politika nulové tolerance problém zejména s ohledem na další narušení dodavatelských řetězců, které jsou trvale pod tlakem od propuknutí pandemie v roce 2020.
Jak další narušení dodavatelských řetězců, tak vysoké ceny komodit v důsledku ruské agrese na Ukrajině posouvají evropskou ekonomiku (včetně tuzemské) stagflačním směrem. Jinak řečeno, oba tyto šoky působí současně ve směru vyšší inflace a nižšího růstu. Oproti stagflační epizodě 70. let minulého století se však nynější situace liší v tom, že růst cen nereflektuje primárně „ropný šok“, ale skokový růst napříč celým spektrem energetických a jiných komodit. Na druhou stranu, prudké zdražení energií dnes bolí vyspělé ekonomiky podstatně méně než před pěti dekádami, a to především díky výrazně vyšší energetické efektivitě.
Vedle skokového růstu cen ropy charakterizovala stagflační epizodu 70. let zejména mzdově-cenová spirála. Ta rezultovala primárně z neukotvenosti inflačních očekávání a druhotně také silné role odborů, které byly v rámci kolektivního vyjednávání schopny prosadit svižný růst mezd. Inflační spirálu, která na přelomu 70. a 80. let vedla v USA k dvoucifernému růstu spotřebitelských cen, musel nakonec zkrotit až agresivní růst úrokových sazeb (v případě Fedu na 20 %) a následná recese doprovázená prudkým zvýšením nezaměstnanosti.
Jinými slovy, náklady na zkrocení vysoké inflace byly v 80. letech obrovské, což dnes slouží pro centrální bankéře ve vyspělých zemích jako memento, aby se inflační očekávání nevymkla jejich kontrole. A to je ostatně i důvod, proč mnohé centrální banky, včetně ČNB, reagují na aktuální stagflační šok růstem úrokových sazeb, z čehož lze vyčíst vcelku jasnou preferenci (dlouhodobé) cenové stability na úkor (krátkodobého) hospodářského růstu.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz