O nutnosti investic do bezpečnosti již nikdo nepochybuje, shodli se vrcholní představitelé státu

Konference byla zahájena zdravicí prezidenta Miloše Zemana, kterou přednesl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Prezident ruskou invazi na Ukrajinu odsoudil jako nepřípustnou agresi a pošlapání mezinárodního práva i bezpečnostního uspořádání v Evropě. "Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001," napsal prezident. Upozornil také na nebezpečí hrozby jaderné války, vyslovil se pro zvýšení výdajů na obranu a poděkoval české společnosti za obrovskou míru sounáležitosti a solidarity.

 

Poté vystoupil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Rusko podle něj již v roce 2014 vyvolalo v jihovýchodní části Ukrajiny umělý krvavý konflikt a nyní se díky Putinovi definitivně vyloučilo z rodiny civilizovaných národů a zasadilo těžkou ránu mezinárodnímu řádu. „Stojíme tak před historickou výzvou, jaká je definice a jak budovat základy evropské a globální bezpečnosti,“ řekl ministr Lipavský. Rusko se chová bez skrupulí a je také přesvědčeno, že demokratický svět je oslabený a v úpadku. Kolektivní odpověď NATO a EU ale výrazně ztěžuje Putinovy cíle. „Naše pomoc Ukrajině – politická, vojenská, ekonomická, humanitární, morální – musí pokračovat paralelně s úsilím zabránit rozšíření války na další území,“ konstatoval mimo jiné.

 

„Evropa se ocitla ve válce,“ řekl v úvodu svého vystoupení předseda vlády Petr Fiala a dodal, že nyní nemusí nikoho přesvědčovat, jak důležité je investovat do bezpečnosti. Ocenil dosavadní postup západního světa, ať už jde o dodávky zbraní, humanitární pomoc nebo pomoc ukrajinským uprchlíkům. „Už teď ale můžeme říct, že tvrdý postoj, jednota Západu a nebývalé sankce mají svůj účinek," dodal. Rusko podle něj bojuje na Ukrajině tanky, ale jinde kyberútoky nebo dezinformacemi a jeho cílem je destabilizace celé Evropy. Ať už pomocí migrační vlny, růstu cen energií nebo zpomalení výkonnosti západních ekonomik. I proto považuje snížení energetické závislosti na Rusku za klíčové.

 

Svět a Evropa se změnily

 

Náměstek ministryně obrany František Šulc vystoupil spolu s Václavem Bartuškou, zvláštním zmocněncem pro otázky energetické bezpečnosti Ministerstva zahraničních věcí a Alexandrem Vondrou, poslancem Evropského parlamentu v panelu nazvaném Nové strategické prostředí.
Náměstek Šulc zdůraznil, že již v roce 2008 jsme od Ruska dostali strategický vzkaz, ale nedokázali jsme se z něho příliš poučit. Nyní naprosto jasně vidíme, že je Rusko ochotno použít jakékoli prostředky k prosazení svých zájmů a cílů.

 

Současná situace podle něj znamená řadu změn. „Zaprvé, konec slabosti. Každá dobrá vůle, každá nabídka bude vykládána spíše jako slabost. Na to si musíme zvyknout a musíme si to uvědomit,“ konstatoval náměstek Šulc. Dále musíme zapomenout na iluzorní ideu, že Česko může být mostem mezi západem a východem. Musíme skoncovat se sebemrskačstvím a uvědomit si, že jsme velice silní a jednotní a dokážeme Rusko zadržovat. Nesmíme být také naivní, Rusko ani Čína si nebudou brát servítky. A v neposlední řadě musíme skoncovat s výmluvami, to znamená, že musíme zbrojit a naučit se odstrašovat a přestat nastavovat druhou tvář. „Nechtěli jsme soupeření ani válku, ale obojí si nás našlo a musíme se podle toho zařídit,“ konstatoval náměstek ministryně.

 

V diskuzi také ujistil, že ministerstvo obrany díky politickému konsensu může počítat s mimořádnou finanční podporou a s navýšením rozpočtu o 2 % a daří se mu urychlovat dodávky, podepisovat nové smlouvy a zrychlovat modernizaci naší armády.

 

Konec bagatelizace hrozeb

 

Armádní generál Aleš Opata, náčelník Generálního štábu AČR, který vystoupil v panelu Spolupráce v době strategického šoku, konstatoval, že věří, že skončila doba, kdy byly bagatelizovány hrozby a výdaje na obranu byly považovány za zbytečné. Po ruské invazi na Ukrajinu jsme podle něj postaveni před tvrdou realitu, kdy vidíme, že v modernizaci armády nejsme tam, kde chceme být, musíme do armády investovat a být připraveni na všechny typy hrozeb. Armáda podle něho nesmí být zanedbaná.

 

Poukázal také na to, že Severoatlantická aliance ve svých strategických dokumentech jasně definovala dvě hrozby: terorismus a Rusko. Evropská společnost nebyla podle něj schopna akceptovat Rusko jako hrozbu a některé státy preferovaly své obchodní zájmy. „Ještě ve středu 23. února půlka světa nevěřila, že Rusko může na Ukrajinu zaútočit. Pak se to stalo lusknutím prstu. Půlka světa doufala, že se nic nestane. Doufat ale není plán, není to strategie. Doufat, že nepřítel nezaútočí, je předstupeň porážky,“ prohlásil generál Opata.

 

Pomoc Ukrajině

 

Tomáš Kopečný, náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce MO ve svém příspěvku seznámil veřejnost s detaily masivní a rychlé pomoci Ukrajině, kterou zajistilo ministerstvo obrany. Česká vláda Ukrajině darovala munici, ruční zbraně, protiletadlové střely a zdravotnický materiál za více než 650 milionů korun. Na dodávkách se podílejí i firmy českého obranného průmyslu.

 

Pomoc poskytnutou Českou republikou ocenil na konferenci i ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Podle něho jsme jedním z lídrů západu v oblasti pomoci. "Chtěl bych vás ujistit, že naši vojáci už zbraně od vás využívají pro obranu Ukrajiny i pro obranu Evropy včetně obrany České republiky," ujistil ve svém projevu.