Rakousko reformuje daně, chce vyvážit ekologický i sociální dopad
Rakousko odsouhlasilo největší revizi daní ve své moderní historii, která by měla přinést rozsáhlé daňové úlevy. Vídeň tím vyslala silný signál o vzrůstající ekonomické atraktivitě země v době, kdy v unijních zemích probíhají debaty o zvyšování daní.
Ilustrační foto Shutterstock
Podstatnou součástí reformy je takzvaná uhlíková daň. Od července 2022 budou firmy za vyprodukování tuny emisí oxidu uhličitého platit 30 eur, do roku 2025 dokonce 55 eur. Do státní kasy by tak mohlo v daném období přitéct až 5 mld. eur. Příjmy z uhlíkové daně chce vláda občanům vrátit ve formě klimatického bonusu, mělo by se jednat o částky až 200 eur za osobu a rok, v závislosti na místu bydliště a dostupnosti MHD. Ze zavedení ekosociální daňové reformy by tak mohla nejvíce profitovat střední třída. Rakousko zároveň počítá s dodatečnými investicemi v hodnotě 500 mil. EUR na čisté vytápění (ústup od fosilních zdrojů jako je olej a plyn, výměnu kotlů pro obyvatele s nízkými příjmy a podporu tepelných sanací). Smyslem uhlíkové daně má být i motivace k využívání ekologického vytápění a větší ekologizaci v dopravě.
Výjimky pro klíčové firmy
Reforma počítá se zavedením četných daňových úlev. V případě stoupajících cen za fosilní zdroje energie o více než 12,5 % by mohlo navrhované zdanění emisí oxidu uhličitého klesnout o polovinu. V případě, že budou ceny za fosilní zdroje energie klesat, má se následně cena za emise CO2 zvýšit až o 50 %. Vláda se při zavádění reforem inspirovala německým modelem, jenž počítá s úlevami pro firmy, které musí obstát v silné mezinárodní konkurenci a produkují vysoké hodnoty emisí oxidu uhličitého Cílem je zabránit přemisťování výroby z důvodu snižování nákladů do jiných zemí s méně přísnými ekologickými požadavky („carbon leakage“). Součástí reformy je také vůbec poprvé právní úprava zdanění kryptoměn. Příjmy z kryptoměn se budou obdobně jako cenné papíry nebo fondy považovat za kapitálové příjmy a budou zdaněny sazbou 27,5 %.
Daň z příjmů klesne
Daňová revize se bude nově týkat i daně ze mzdy a daně z příjmů, zdanění bude odstupňováno podle výše ročního příjmu. Roční příjem do 11 tisíc eur hrubé mzdy nebude nadále podléhat zdanění, u příjmů v rozmezí 11 tisíc až 18 tisíc eur se daň sníží z 25 na 20 % a reforma počítá i s dalším snížením u vyšších příjmů až do 31 tisíc eur – z 35 na 30 %. Daňovým poplatníkům tak tento krok přinese úlevu až 650 eur za rok. U ročního příjmu mezi 31 tisíc a 60 tisíc eur se daňová sazba od července 2023 sníží ze 42 na 40 %. Maximální úleva by měla činit 580 eur za rok. Daňové pásmo pro vyšší příjmy zůstává bez změny. Vláda počítá i se zvýšením rodinného bonusu z 1500 až na 2 tisíc eur na dítě ročně. Znamená to, že při hrubé mzdě 2 500 eur a dvou dětech se již žádná daň odvádět nebude.
Zkrátka nepřijdou ani právnické osoby. Sazba daně z příjmu u této kategorie by měla klesnout z 25 % na 23 %. Navrhovaná daňová reforma vychází vstříc podnikům – mělo by dojít k daňovým úlevám v celkové výši 350 mil. eur. Daňové zvýhodnění pro zemědělce v podobě takzvané. „zemědělské nafty“, které bylo zrušeno v roce 2012, bude znovu ve hře. Kromě toho budou mít energeticky soběstačné zemědělské podniky možnost čerpat z podpory v celkové výši 25 mil. eur. Takzvané „privilegium nafty“ (Dieselprivileg), tedy daňové zvýhodnění motorové nafty oproti benzinu, zůstává zachováno.
Investice půjdou odečíst z daní
V reakci na zavedení uhlíkové daně jako klíčového prvku ekosociální daňové reformy budou muset některé rakouské firmy zintenzivnit svá opatření na ochranu klimatu. V této souvislosti budou mít firmy možnost od 1. ledna 2023 využívat odpočitatelnou částku na investice (takzvaný Investitionsfreibetrag). Ta představuje 10 % z pořizovacích nebo výrobních nákladů a v případě ekologických akvizic 15 %. K uplatnění této odpočitatelné částky na investice nesmí maximální výše pořizovacích/výrobních nákladů přesáhnout 1 mil. eur.
Reforma podporuje zvýšení investičních aktivit rakouských firem a domácností, což otevírá nové možnosti i pro české exportéry. České firmy s pobočkami GmbH nebo AG budou stejně jako rakouské společnosti těžit z postupného snižování daní právnických osob z 25 % na 24 % (2023), a poté na 23 % (2024). OSVČ a obchodní společnosti budou zase profitovat ze snížení daně z příjmu a ze zvýšení nezdanitelné částky na zisk. Další příležitosti pro české firmy se nabízí s narůstajícími požadavky na přechod z olejového a plynového vytápění na ekologické zdroje, šance skýtá také zateplování budov a výměna kotlů.
Pavlína Šrámková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Rakousku
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz