Radní Pardubického kraje Krčil: Budeme nadále veřejnost přesvědčovat, že kupovat české regionální potraviny se vyplatí

Jaký byl předchozí rok v oblasti zemědělství a životního prostředí v Pardubickém kraji? Co se povedlo a na čem je potřeba v dalším roce ještě pracovat? Odpovědi nejen na tyto otázky poskytl radní Pardubického kraje pro zemědělství, venkov a životní prostředí Miroslav Krčil.

Těšíte se na rok 2022?

Určitě se těším, protože věřím, že to bude lepší rok než ten předchozí. Jsem optimista a doufám, že se nám už konečně podaří zvládnout tu nepříjemnou situaci kolem koronaviru.

Jakým výzvám bude v tomto roce čelit české zemědělství?

Z mého pohledu čelí české zemědělství cílené likvidaci. A to mne rozhodně nenechává v klidu. Mám obavu, že se současná vláda svými kroky rozhodla zničit jeden z důležitých pilířů soběstačnosti suverénního státu - zemědělskou výrobu. Musíme si uvědomit, že čeští zemědělci – to není jeden obří agro-podnik. To jsou především podniky střední velikosti, které ještě stále drží produkci s přidanou hodnotou, středně velká družstva, v nichž se sdružili ti malí vlastníci půdy. Svým konáním vláda zlikviduje nejenom zemědělskou produkci nezbytnou pro obživu obyvatel, ale zlikviduje tím i potravinářský průmysl.
Důsledek bude jediný – naše ještě větší závislost, menší bezpečnost potravin a raketový růst cen jídla. Je to naprosto bezohledný útok, který přímo ohrožuje nejenom současnou generaci, ale hlavně naše děti. Čelíme drastickému růstu cen energií – proč ale tato česká vláda chce, abychom upadli i do chudoby potravinové? Komu vadí bezpečné české potraviny vyrobené v našem regionu?
Tímto bych chtěl vyjádřit svojí plnou podporu všem zemědělcům, kteří protestovali proti chystaným krokům české vlády. Kteří chtějí rovné podmínky. Mají moji plnou podporu. Nestyďme se a važme si našich dobrých hospodářů. Například u nás v Pardubickém kraji, ale třeba i na Vysočině, jich je drtivá většina. Není to nic špatného, naopak. Jako starosta i krajský radní si dobrých českých hospodářů vážím, protože si uvědomuji, že jsou důležití pro budoucnost našich dětí.
Nastavení společné zemědělské politiky není optimální, a já v tomto směru plně podporuji aktivity Agrární komory a Zemědělského svazu ČR. To jsou organizace, které reprezentují a brání drtivou většinu českých zemědělců. Jsou to lidé z praxe, nejsou spojeni s žádnou politickou partají. Jsou to lidé, kteří českému zemědělství rozumí a vědí, co potřebuje. Zejména v konkurenci se zahraničím.

Jaké výzvy vidíte v oblasti životního prostředí v regionu Pardubického kraje?

Určitě chceme pokračovat v podpoře výstavby další vodohospodářské infrastruktury, ať už to jsou kanalizace nebo vodovody. Naší prioritou zůstává bezpečné zásobování obyvatel pitnou vodou tak, aby v tomto směru nedocházelo k žádným výkyvům. Přestože některé z těchto investičních projektů jsou financovány i z národních nebo evropských zdrojů, důležitá je i podpora krajská a já předpokládám, že na výstavbu této infrastruktury půjdou letos z krajského rozpočtu desítky milionů korun.

Jednou z Vašich priorit je podpora venkovských prodejen. Poprvé se u nás v regionu mohou žadatelé ucházet o dotace ve dvou programech. A to v krajském, který fungoval doposud, ale také v nově zavedeném Obchůdku 21+, který spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jak to bude v praxi vypadat?

Do dotačního programu Obchůdek 21+ jsme se jako kraj aktivně přihlásili na podzim minulého roku a zajistili jsme administraci. Nyní už chystáme výplatu finančních podpor, celkem tři miliony korun. V tuto chvíli ale běží také lhůta pro přijímání žádostí do krajského programu pro letošní rok. Opět počítáme s tím, že se i tato podpora bude pohybovat v řádech několika milionů korun. Uvidíme, kolik žádostí se celkově sejde.

Nově jsme dotaci z krajského programu propojili a podmínili nabídkou regionálních potravin a tedy s podporou regionálních výrobců. Podle mne je to to zcela přirozený a logický krok. V Pardubickém kraji máme kvalitní a bezpečné potraviny, a je potřeba jasně sdělit veřejnosti, že kupovat české regionální potraviny se vyplatí, protože tím podpoříme své vlastní zdraví, ale i místní zemědělce či farmáře.

Můžete jmenovat případně nějaké další dotační programy, které nově Pardubický kraj v oblasti zemědělství a životního prostředí zájemcům nabídne? Nové podtituly chystáte například pro včelaře…

Dotačních titulů máme celou řadu, ať jsou to dotace pro včelaře, podpora ekocenter a podobně. Základním dotačním programem pro pomoc venkovu je ovšem Program obnovy venkova a jeho podprogramy. Tam patří i dotace pro venkovské prodejny, nebo letos nově i dotace pro pořízení komunální techniky na údržbu veřejných prostranství či podpory pro svazky obcí nebo místní akční skupiny.

Letos uplynou již čtyři roky od založení Institutu environmentálních výzkumů a aplikací. Zabývá se strategií, aby krajina našeho regionu co nejlépe odolávala výkyvům počasí. Co se mu v předchozím roce podařilo? A na co se institut zaměří v roce 2022?

Tento institut vnímám jako velmi důležitý. Pomáhá s přípravou nejenom koncepčních záležitostí ve vztahu k udržení vody v krajině, ale i s naplněním konkrétních projektů. To je pro nás v rámci kraje také jednou z priorit. Myslím, že v tomto směru máme i díky činnosti institutu oproti jiným částem republiky náskok.

Pokud mám hodnotit minulý rok, tak zcela zásadní bylo, že jsme uspěli v získání dotace z programu Bergen z Norských fondů. Již se naplno rozbíhá příprava jednotlivých projektů - máme vytipované oblasti, kde je vhodné udělat opatření například na tocích a podobně. Především se snažíme jít cestou, kdy krajině pomáháme tam, kde je to vhodné a kde je o to zájem. Vždy je to o spolupráci a o tom, že v dané lokalitě se shodnou zemědělci, zástupci samospráv a vlastníci pozemků. Letošní rok tedy určitě budeme věnovat z velké části naplňování dotačního programu Bergen, to je pro nás stěžejní.

V posledních letech se nejen Pardubický kraj snaží vyrovnat s kůrovcovou kalamitou. Zlepšila se situace minulý rok? Jaké jsou predikce pro rok nadcházející?

Minulý rok jsme pomohli brzdit kůrovcovou kalamitu podporou ve výši zhruba 3,6 milionu korun. Tato podpora byla zaměřena na pomoc pro menší vlastníky lesů do 50 hektarů, protože si myslíme, že zejména právě menší vlastníci potřebují pomoct.

Počítáme s tím, že tuto finanční pomoc, která představuje 200 korun na metr kubický vytěženého kůrovcového dřeva, budeme poskytovat i v roce 2022. V rozpočtu Pardubického kraje máme pro tento účel vyčleněnu částku ve výši 4 miliony korun.

V loňském roce nám pomáhalo počasí, výskyt kůrovce se tak na mnoha místech podařilo utlumit. Stále tu jsou ovšem lokality, které jsou kůrovcem významně napadeny, takže rozhodně nemáme vyhráno.