Ranní okénko - Globálně pozorujeme posun ke zpřísňování měnové politiky
V minulém týdnu proběhla jednání hned několika centrálních bank v čele s ECB, Fedu, Bank of England, ale třeba i Bank of Japan, Norges a dalších. I když některé zaujaly více jestřábí postoj než jiné – například Bank of England překvapila prvním zvýšením sazeb z rekordně nízké úrovně – všechny se více koncentrovaly na proinflační rizika a obavy z pandemie odložily na druhou kolej. Na globální úrovni tak byl nastolen trend utahování měnových podmínek, které byly s nástupem pandemie rychle a razantně uvolněny. Od jestřábího trendu jistě nebude odbočovat ani ČNB, jež zasedá tuto středu. Ba naopak, ČNB je nejen ve středoevropském regionu, ale i globálně, centrální bankou, která brzy a rychle započala normalizaci politiky a značnou část utahování měnových podmínek má již odpracovanou, když v listopadu překvapila „hikem“ o 125 bazických bodů. I přesto ale na pozadí pokračujícího proinflačního vývoje počítáme s dalším razantním krokem, který posune hlavní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 3,50 %.
Důvodů pro agresivnější navýšení úrokových sazeb, než o standardních 25 bazických bodů, má ČNB celou řadu. Zaprvé inflace v listopadu de facto dosáhla 7 % (na výsledných 6 % se dostala jen díky přechodnému odpuštění DPH na energie). Za druhé, jádrová inflace, jež je mimo jiné očištěna o ceny energií a lépe odráží domácí cenové tlaky, je už nějakou dobu nad celkovou inflací – dosáhla 7,8 % a se svižnou dynamikou cen služeb a imputovaného nájemného se brzy přiblíží k dvoucifernému tempu. Za třetí, mzdy i spotřeba domácností skončily nad prognózou ČNB a nezaměstnanost pokračuje v poklesu. I když vysokofrekvenční data v posledních týdnech indikovala zvolnění spotřeby, napjatý trh práce a vysoká míra úspor drží poptávku v tempu. A to ani nemluvě o spotřebě vlády. A nakonec, za čtvrté, koruna je aktuálně slabší, než ČNB očekávala. Jinými slovy, utahování měnové politiky přes kurzový kanál je méně efektivní, než bankéři doufali. A ve hře je také psychologie nebývale vysokého růstu cen a s tím spojená rizika ukotvení inflačních očekávání nad cílem centrální banky. Vrcholu by cyklus zvyšování sazeb měl podle nás dosáhnout v Q1´22 (na 3,75 %) a s očekávaným brzděním inflace pak ČNB ve druhé polovině roku začne sazby postupně snižovat k jejich neutrální úrovni.
Zbytek ekonomického kalendáře, jak tuzemského, tak globálního, je pro tento týden klidný a zahrnuje sekundární data. Z německé ekonomiky dorazí poslední indikátor sentimentu za prosinec, konkrétně spotřebitelská důvěra od GfK. Širší pohled na náladu mezi spotřebiteli v Evropě pak poskytne průzkum od Evropské Komise. Lze očekávat zhoršení spotřebitelské nálady nejen kvůli růstu cen, ale také nepříznivému vývoji pandemie, který v několika zemích vyústil ve zpřísnění vládních restrikcí. Výsledky šetření mezi spotřebiteli budou zveřejněny i v USA, kde navíc vyjde i týdenní statistika z trhu práce. Obchodování na finančních trzích lze v předvánočním období čekat klidné. Koruna do nového týdne startuje na úrovni 25,23 EUR/CZK.
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz