Přechodné snížení DPH jako alternativa, jak zvednout ekonomiku?

Pro stabilizaci ekonomického cyklu se obvykle používá monetární politika, protože její změny mohou probíhat rychle a na rozdíl od politiky fiskální nepotřebuje vysoké fiskální multiplikátory. Pokud je ale potenciál monetární stimulace omezen tím, že sazby se nachází blízko nuly, je třeba alternativ. Jak na stránkách VoxEU uvádějí Rüdiger Bachmann, Benjamin Born, Olga Goldfayn-Frank, Georgi Kocharakov, Ralph Luetticke a Michael Weber, jednou z nich může být přechodné snížení daně z přidané hodnoty.

Teoreticky by snížení DPH mělo podle ekonomů fungovat tak, že zvýší spotřebu, protože domácnosti budou reagovat na aktuální nižší ceny a očekávání jejich opětovného zvýšení v budoucnu. V Německu přitom v červnu roku 2020 došlo k přechodnému snížení sazby DPH o tři procentní body, a to právě s cílem zjistit, jaký efekt bude mít takový krok na spotřebu a jak jej lze využít jako netradiční nástroj fiskální stimulace. Jaké byly výsledky?

Zmíněné snížení DPH probíhalo v době pandemie a německá vláda implementovala plán širší fiskální stimulace včetně dalších daňových úlev. Což z hlediska empirického zkoumání jedné části fiskálního balíčku představuje výzvu. Jen část spotřebitelů si byla navíc vědoma toho, že v lednu 2021 se sazby DPH vrátí zpět na předchozí úroveň. Ekonomové tyto problémy řešili mimo jiné tím, že provedli mezi spotřebiteli průzkum zaměřený jak na jejich dříve plánované, tak na reálně uskutečněné výdaje. A podle výsledných dat je dopad přechodného snížení sazeb DPH skutečně velmi citelný.

Konkrétně se ukázalo, že u domácností, které předpokládaly, že změny sazeb daně se výrazně projeví v cenách zboží, došlo asi k 36% zvýšení spotřeby ve srovnání s těmi, které ve výraznou změnu cen nevěřily. Efekt byl přitom znatelnější na straně zboží dlouhodobé spotřeby a jeho síla byla nejvyšší těsně předtím, než byly sazby vráceny na původní úroveň. Ekonomové tak zhruba odhadují, že díky přechodné změně sazeb DPH došlo v německé ekonomice k růstu výdajů na zboží dlouhodobé spotřeby o 21 miliard eur a k celkovému růstu spotřeby o 34 miliard dolarů.

Analýza pak podle ekonomů ukazuje, že za zvýšením spotřeby stály zejména ty domácnosti, které věnují velkou pozornost slevám a jsou citlivé na jejich změny. A k nim se přidaly domácnosti mladé. Celkově tak platí, že snížení sazeb DPH fungovalo jako nástroj netradiční fiskální stimulace a zároveň z něj nejvíce těžily mladší a chudší domácnosti. „Nečekané a přechodné snížení sazeb DPH tedy funguje jako konvenční monetární politika a v prostředí nízkých sazeb může hrát efektivní stabilizační roli,“ uzavírají ekonomové.

Zdroj: VoxEU