Rizikové kouření během pandemie? Situace snaze odvykat nenahrála, kouří každý čtvrtý Čech

Ve čtvrtek 18. listopadu oslavíme Mezinárodní nekuřácký den 2021. Národní linka pro odvykání 800 350 000 (NLO) při této příležitosti zveřejnila interní statistická data, znázorňující ochotu Čechů bojovat se závislostí nejen na tabáku během globální pandemie. Vyplývá z nich, že vůle odvykat slábla v obdobích, kdy COVID akceleroval. V covidově klidnějších měsících naopak poptávka rostla. Dle souhrnných údajů za rok 2020 kouří v ČR cca čtvrtina obyvatel. Z toho skoro dvojnásobek představují muži.

Globální pandemie COVID-19 ovlivnila i návyky českých kuřáků. Především jejich snaha odvykat díky pandemii značně stagnovala. Z dat zveřejněných Národní linkou pro odvykání (NLO) vyplývá, že odbornou adiktologickou pomoc během „covidových“ měsíců vyhledávalo méně kuřáků než před propuknutím pandemie. Zatímco před COVID-19 představovali kuřáci téměř 62 % veškeré klientely, během všemožných lockdownů došlo k poklesu zájmu o 12 %. Tento trend se dá přičítat bezprecedentní společenské situaci.

„Lidé se museli potýkat s extrémně stresovou situací, na jejíž rozměry nikdo nebyl připraven. Pro závislé je toto období velmi intenzivní, logicky proto vůle odvykat ochabovala. Tito lidé hledali způsoby, jak tíživou situaci překlenout, a proto se často nakonec uchýlili zpět ke svým závislostem. Stres je obecně jedním z hlavních spouštěčů, a v uplynulých měsících jsme ho byli svědky požehnaně,“ nabízí možné vysvětlení Petr Freimann, ředitel Národní linky pro odvykání 800 350 000.

Dle informací Státního zdravotního ústavu kouřila v roce 2020 téměř čtvrtina obyvatel. Většina z nich byli denní kuřáci. Jde celkem o cca 12 % žen, a téměř dvojnásobný počet mužů. Z údajů dále vyplývá, že nadále posiluje trend užívání tabákových alternativ. Elektronické cigarety používá zhruba 5 % Čechů, což je více než dvojnásobek oproti roku 2019. Podobné oblibě se těší i nahřívaný tabák (cca 4 %) a své zákazníky si získávají i nikotinové sáčky (cca 2 %). Všechny tyto výrobky jsou znatelně populárnější napříč mladšími generacemi. Například u uživatelů věkové skupiny 15-24 let došlo k více než dvojnásobnému nárůstu podílu denních uživatelů (5,8 % vs. 2,6 %).

Intenzivnější COVID, slabší vůle odvykat

Jasně hovoří i nasbíraná statistická data NLO. Za období od října 2019 do února 2020 vyřídili operátoři NLO skoro 1300 hovorů týkajících se kouření. Už během první vlny ale počty volajících poklesly. Během prvního klidového období mezi červnem a zářím téhož roku se trend podařilo mírně zvrátit. Druhá covidová vlna podobný trend de facto potvrdila. Během ní se počty volajících kuřáků dostaly na minimum v rámci sledovaného období. Situace byla podobná i během třetí vlny.

V klidovém období od června do září letošního roku se počty volajících kuřáků opět přehouply přes polovinu všech hovorů. Potvrzuje se tak premisa, že externí faktory hrají v rozhodnutí začít s odvykáním kouření významnou roli. Méně stresová období jim obecně nahrávají, zatímco nadměrná psychická zátěž vůli naopak oslabuje.

Pohledem na graf uskutečněných hovorů NLO zjistíme, že nejméně vytíženým měsícem během „covidových“ měsíců byl březen 2020. „To nikoho pravděpodobně nepřekvapí. Tehdy na Českou republiku COVID dopadl vůbec poprvé. Na odvykání nezbývalo moc prostoru, většina lidí měla úplně jiné starosti, protože se toho kolem dělo zkrátka hodně. Operátoři za tento měsíc vyřídili 306 hovorů, z nichž se 178 týkalo tabáku,“ popisuje Kristýna Fišerová, adiktoložka a vedoucí týmu konzultantů Národní linky pro odvykání 800 350 000.

Připomíná, že jedny z nejvytíženějších měsíců zažili operátoři během června a července 2020. Během těchto dvou měsíců se počty volajících zvýšily, kuřáků přitom volalo cca dvakrát více. „Tato data nám potvrzují to, co jsme si mysleli. COVID na pár měsíců zmizel z palcových novinových titulků. Stejně tak byla nastavena i společenská mentalita – najednou byl konečně čas řešit jiné věci než pandemii, a proto se mnoho lidí začalo znovu zajímat o možnosti, jak se se svými závislostmi vypořádat,“ komentuje Fišerová.

Odvykat chtějí české firmy i uživatelé tabákových alternativ

Ze zveřejněných dat plyne, že průměrnému klientovi NLO je okolo 42 let. Častěji volají muži než ženy – v poměru 53 % ku 47 %. Na operátory se navíc stále častěji obracejí i kuřáci, kteří chtějí pomoci s odvykáním ze závislosti na populárních tabákových alternativách jako je nahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky. Tento typ telefonátů reflektuje NLO stále častěji. „Závislost na tabáku není dnes už jenom o klasických cigaretách. Naši konzultanti vnímají nárůst hovorů ohledně tabákových alternativ, které mají možná nižší zdravotní riziko, ale jsou pro kuřáky často nepříjemným společníkem. Stále více se na nás obracejí ale i české firmy, které chtějí konzultovat nebo přímo zavádět nekuřácká pracoviště. K tomuto trendu se od září přidala například i boleslavská Škoda,“ dodává Petr Freimann.

Mezinárodní nekuřácký den připadá tradičně na třetí listopadový čtvrtek. Řada zdravotnických organizací i institucí jej vnímá jako příležitost pro osvětovou činnost s cílem upozornit kuřáky na nejnovější vědecké poznatky a připomenout rizika závislosti na tabáku. Všechny akce jsou pořádány pod patronátem Mezinárodní unie proti rakovině, která jej poprvé vyhlásila v roce 1977. Česká republika se k němu poprvé připojila v roce 1992.

Národní linka pro odvykání – 800 350 000 je zřízena Úřadem vlády České republiky, resp. Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky a je provozována organizací AdiPoint, z.ú.. K původnímu poradenství pro odvykání kouření spuštěnému v roce 2016 přibyly od roku 2018 další informační a poradenské služby pro odvykání alkoholu, patologického hraní, drog, a léků a sociálních sítí, zahrnující i služby pro osoby blízké lidem se závislostí. Národní linka pro odvykání je určena všem občanům České republiky starším 15 let. Vyškolení konzultanti se klientům věnují každý pracovní den od 10 do 18 hodin. Hovory jsou pro volající zdarma. 
Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky.