plzen.eu (Plzeň)
Z regionů  |  10.11.2021 00:00:00

Geomatik Michal Šprlák se po světovém úspěchu vrátil do Plzně

Na Západočeské univerzitě (ZČU) v Plzni působí celosvětově uznávaný vědec – geomatik. Michal Šprlák je držitelem ceny Guyho Bomforda, kterou uděluje Mezinárodní asociace geodézie jednou za čtyři roky a na celém světě ji získalo jen dvanáct vědců, a je také autorem matematické metody výpočtu hustoty uvnitř planetárních těles, o niž se zajímají nejrůznější vesmírné agentury včetně NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír federální vlády USA). Tuto metodu vyvinul spolu s kolegy během svého působení na univerzitě v australském Newcastlu. Působil také v Norsku. V Plzni pracuje na Fakultě aplikovaných věd – katedře geomatiky. Nedávno byl jmenován docentem.

Michal Šprlák (foto: P. Korelus)

Michal Šprlák (foto: P. Korelus)

„Geomatika zastřešuje takové obory, jako je geodézie, zeměměřičství, fotogrammetrie (pozn.: vyhodnocování snímků), dálkový průzkum Země, kartografie či geoinformatika. Slovo geomatika se pro ně začalo používat v Kanadě v 80. letech minulého století, tedy v době, kdy došlo k velkému zkvalitnění měřících a zobrazovacích technologií. Jsou to obory, jejichž úlohou je sběr, zpracování a analýza geoúdajů,“ vysvětlil, čím se jeho vědní obor zabývá.

Michal Šprlák se narodil v Trstené na Slovensku, po absolvování gymnázia vystudoval Stavební fakultu v Bratislavě. „Můj děda byl stavař, měl inženýrský pohled na svět a asi jsem ho po něm zdědil a vždycky mě bavily mapy. Na fakultě mě hodně zaujaly přednášky z geodézie. Když jsme měli ve druhém ročníku předmět, v němž jsme se věnovali globální geodézii a probírali v něm problémy, jako je tvar Země, gravitační pole, zemská kůra a podobně, tak jsem si řekl, že tohle je přesně to, co chci dělat,“ prozradil Michal Šprlák.

Po dokončení vysoké školy pracoval v Bratislavě ve Výzkumném ústavu geodézie a kartografie, pak odešel na dva roky do Norska, kde zpracovával data družicové mise GOCE, poté pracoval čtyři roky na ZČU, odkud v roce 2016 odešel do Austrálie. Mezi padesáti uchazeči z celého světa si ho do svého týmu vybral profesor Shin-Chan Han, jenž před tím působil v NASA.

V Austrálii Michal Šprlák vyvinul metodu, díky níž spočítal hustotu měsíční kůry na základě dat, která nasbírala družicová mise GRAIL vyslaná NASA. Tento hustotní model měsíční kůry je doposud nejdetailnější, a navíc je prvním, který sestavovali nezávislí vědci, a ne týmy, jež do vesmíru vyslaly družice. S měřením hustoty měsíční kůry se začalo už v letech 1969 až 1972 během programu Apollo, kdy se vzorky dovezené z vesmírných misí testovaly v pozemských laboratořích. Metodu, kterou vyvinul Michal Šprlák se svými kolegy v Austrálii, je možné využít i na výpočet hustoty jiných vesmírných těles. O tomto úspěchu informovaly prestižní vědecké časopisy, např. Planetary and Space Science.

Cena Guyho Bomforda, kterou Michal Šprlák získal v roce 2019, mu byla udělena za práci při jeho prvním působení na ZČU. „V Plzni jsme vyvinuli matematický aparát, který propojuje jednotlivé veličiny gravitačního pole, čím jsme umožnili převod mezi daty získanými pozemním, leteckým nebo družicovým měřením. Za druhé jsme rozvinuli teorii třetích derivací, tedy změnu změny tíže. Matematický aparát pro třetí derivace gravitačního potenciálu do té doby vlastně neexistoval. A za třetí jsme se zabývali problematikou, kterou nastolil v roce 1849 George Gabriel Stokes svým integrálem, což je rovnice, díky níž se převede fyzika (gravitační měření) do geometrie (referenční plocha pro nadmořské výšky). Tento integrál učíme studenty v předmětech, které souvisí s gravitačním polem. A my tehdy na ZČU během čtyř let odvodili takovýchto integrálů více než sto,“ uvedl Michal Šprlák, který v současné době přednáší studentům 4. ročníku a mimo jiné také vede studijní skupinu, která působí v rámci Mezinárodní geodetické asociace.

Ve skupině s názvem Sférické a sféroidální integrální rovnice teorie potenciálu pro transformaci klasických a nových tíhových observací působí vedle zahraničních odborníků také profesor Pavel Novák a Martin Pitoňák z plzeňské katedry geomatiky. Michal Šprlák si v Plzni pochvaluje moderní budovu, v níž je katedra geomatiky umístěna, i její moderní vybavení od měřících přístrojů až po klimatizaci. Líbí se mu infrastruktura města a ze všeho nejvíce ho asi těší to, že Češi a Slováci si rozumějí. „Funguje mezi námi chemie a to je to, co mi v cizině chybělo,“ podotkl.

Text: Hana Josefová


Zveřejněno: 10. 11. 2021, Martin Pecuch

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.