Vietnam připravuje novou energetickou strategii zohledňující klimatické závazky

05.11.2021 / 09:16 | Aktualizováno: 05.11.2021 / 09:23

V souvislosti s nedávno zveřejněným závazkem Vietnamu stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální ekonomikou se ve Vietnamu obnovily diskuze o jeho nové energetické strategii. Vietnam plánuje do konce roku představit svůj nový Národní energetický plán, který by měl reagovat na nové klimatické závazky Vietnamu a zvýraznit roli obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu. Nový energetický plán přinese řadu nových příležitostí také pro české firmy. Vietnam bude v následujících deseti letech masivně investovat do výstavby nových energetických kapacit, do zvýšení energetické účinnosti stávajících tepelných elektráren, do výstavby elektráren na obnovitelné zdroje, či do výstavby nové přenosové sítě.

Na právě probíhající konferenci COP26 v Glasgow Vietnam oznámil přelomový závazek směřovat k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Aby mohl tohoto velmi ambiciózního závazku dosáhnout bude muset významným způsobem změnit celou svou energetickou strategii založenou doposud na dominanci tepelných elektráren. Stávající národní energetický plán Vietnamu (Power Development Plan 7 – PDP7) klade nadměrný důraz na rozvoj tepelných elektráren a zejména pak elektráren spalujících uhlí. Dle toho plánu se měl Vietnam v roce 2030 stát čtvrtou zemí na světě s největším počtem uhelných elektráren (za Čínou, USA a Indií). Nová vietnamská administrativa zvolená na jaře tohoto roku se však rozhodla tento plán zásadním způsobem přepracovat a do konce roku 2021 předložit nový Národní energetický plán (PDP8), který zohlední potřebu razantnější dekarbonizace vietnamské ekonomiky a zvýrazní úlohu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu.

Vietnamská vláda plánuje v návrhu nového energetického plánu (PDP 8) výrazněji omezit podíl uhelných elektráren na celkové instalované kapacitě ze současných 34% na 27% v roce 2030 a 18% v roce 2045. Výstavba nových uhelných elektráren by měla být definitivně zastavena v roce 2025 a původně plánované uhelné elektrárny nahrazeny elektrárnami na zemní plyn. Podíl plynových elektráren by tak měl vzrůst ze současných 15% na 23% v roce 2030 a 25% v roce 2045. Podíl obnovitelných zdrojů ve vietnamském energetickém mixu by měl naopak zaznamenat podstatnější nárůst. Například podíl větrné energie vzroste ze současného zhruba jednoho procenta na 12% instalované kapacity v roce 2030. Podíl solárních elektráren by měl v roce 2030 činit až 14%. Do roku 2045 by měl podíl všech obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, voda) vzrůst až na 53% celkové instalované kapacity.

Důraz na větší využívání obnovitelných zdrojů by se měl odrazit také v objemu vyprodukované elektřiny. Zatímco dnes je v uhelných elektrárnách vyrobeno více jak 50% vietnamské elektrické energie, v roce 2045 by to mělo být již jen 30%. Dalších 30% elektřiny bude pocházet z elektráren na zemní plyn a celých 40% z obnovitelných zdrojů.

Do výstavby nových energetických kapacit plánuje Vietnam v následujících deseti letech investovat až 133 mld. USD. Celková instalovaná kapacita vietnamských elektráren by se tak měla téměř zdvojnásobit se současných zhruba 70 GW na 138 GW v roce 2030. Samotné investice do obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 jsou odhadovány na 24 mld. USD. Tyto investice přinesou řadu nových příležitostí i pro uplatnění českých firem.

Klimatické závazky Vietnamu

Větší zájem o obnovitelnou energetiku ve Vietnamu vychází nejen z mezinárodního tlaku na zastavení klimatických změn, ale také z rostoucí zranitelnosti Vietnamu negativními dopady změny globálního klimatu. Dle globálního indexu klimatického rizika patří Vietnamu šestá příčka v seznamu zemí, které v posledních dvaceti letech utrpěly největší ztráty v důsledku extrémních výkyvů počasí. Změna klimatu by měla v následujících letech ještě dále zvýšit frekvenci výskytu i intenzitu přírodních katastrof ve Vietnamu. Vietnam patří v globálním měřítku mezi 9 zemí, které budou nejvíce zasažené negativními dopady klimatických změn. Vzestup hladiny moří již dnes ohrožuje velkou část delty Mekongu, kde slaná voda znehodnocuje stále větší plochu obdělavané půdy a potenciálně může připravit o zdroj obživy až 20 mil. obyvatel a způsobit vážnou potravinovou krizi v celém regionu jihovýchodní Asie.

Vietnamská vláda se proto snaží aktivně zapojit do mezinárodního úsilí o zastavení tempa klimatických změn. Vietnam byl dvanáctou zemí, která v září 2020 předložila OSN své nové závazné národní klimatické cíle. Vietnam se tehdy zavázal snížit emise skleníkových plynů o 9% oproti normálu a v případě mezinárodní pomoci až o 27% do roku 2030. Na současném klimatickém summitu v Glasgow pak vietnamská vláda ústy svého premiéra oznámila ambiciózní závazek směřovat ke klimatické neutralitě do roku 2050.